Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Návrat do Volterry - 6. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Návrat do Volterry - 6. kapitolaHanu podezřívají z napadení Felixe a Chelsea. Neustále na ni dohlížejí a ona se už nemůže dočkat, až přijede Aro a zbaví ji podezření...

23.04.2010 (11:45) • Stebluska17 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1691×

6. kapitola – Neskutečné

„To je strašný!“ zavrčela jsem.

„Já vím, ale musíš to vydržet!“ chlácholila mě Jane.

Dobře, neměla jsem si na co stěžovat. Nedrželi mě ve vězení. Byla jsem úplně volná, jen na každém kroku se mnou musel někdo být. Lezlo mi to krkem.

Ale uklidňovala jsem se. Za chvíli tu bude Aro a ten dokáže mou nevinu. Všechno bude v pohodě.

„Připadám si, jak ve vazbě. Ubíjí to moje vnímání svobody.“

Jane se ušklíbla. „To není jako.“

Byla jsem ráda, že mi Jane věří. Ze začátku mě podezřívala. Nenapadlo mě nic lepšího, než jí vysvětlit, proč jsem posledně nechtěla podat Arovi ruku.

Smála se tak, že přiběhl Demetri, jestli Jane náhodou netrhám.

„Aro je tady,“ řekla najednou Jane. Zaposlouchala jsem se a slyšela jeho hlas. Konečně. To podezřívání mi vážně lezlo krkem.

„Jdu za ním.“

Jane mě zastavila. „Počkej chvíli. Zaprvé tě musím hlídat a stejně nejdřív všechno probere s Caiem. Nebo spíš Caius bude chtít Arovi vylíčit svojí verzi. To je bod pro něj a mínus pro tebe, ale nemůžeš dělat nic jiného.“

Vzdychla jsem. „Máš pravdu. Štve mě, že mě podezřívají,“ proťala jsem mezi zuby.

Jane si povzdychla. „To se dalo čekat, když ses s Felixem pohádala. A Chelsea totéž.“ Pak se usmála a dodala: „A to jak si začala ječet. Já nevím… Znělo to, jako, když má prase zahrát, že ho zabíjí.“

Zavrčela jsem. „Byla jsem v šoku. Zkus si to taky!“

„No já doufám, že se mi to nestane nebo, že alespoň k tomu nebudu mít příležitost.“

„Fajn.“

Do místnosti vešel Demetri. „Hano? Máš jít za Arem.“

Zamířila jsem si to ke dveřím. Neslyšela jsem za sebou Jane.

„Ty se mnou nejdeš?“ zeptala jsem se udiveně. Jenže Jane najednou měla spoustu práce s Demetrim, takže jsem jen mávla rukou a vyšla ze dveří.

Vzala jsem to nejrychlejší cestou.

„Je už Aro uvnitř?“ zeptala jsem se Gianny.

Přikývla. „Samozřejmě.“

Vešla jsem do hlavního sálu. Nikoho jsem tam neviděla. To mi přišlo divné.

Říkala jsem si, že asi odešel postraním vchodem. Byla jsem naštvaná, protože jsem nutně potřebovala ze sebe smést podezření. Chtěla jsem sama té záhadě přijít na kloub.

Uvažovala jsem, co budu dělat, až mě osvobodí. Asi půjdu něco hledat do knihovny. Ale co?

Po třech minutách jsem už znervózněla. Proč tady ještě není?

Rozhlídla jsem se. Nikde nikdo. Jen tři křesla na pódiu.

Vylezla jsem na vyvýšené pódium. Nic. Nakoukla jsem za křesla a zatmělo se mi před očima.

Musela jsem si okamžitě sednout a myslela jsem si, že tentokrát doopravdy omdlím.

Přede mnou leželi stejné zbytky, jako v předchozích dvou případech. Akorát jich bylo dvakrát víc, protože tentokrát se neskládaly z jednoho těla, ale ze dvou. Aro a jeho osobní strážkyně – Renata.

Ale bylo tam ještě něco… Nějaký medailonek na řetízku. Zvedla jsem ho, abych si ho mohla lépe prohlédnout. Někdo na něj vyryl nějaký znak. Pověsila jsem si ho na krk a schovala pod šaty.

Už jsem se ale nemohla víc zdržet. Odešla jsem postraním tajným vchodem a vrátila se k Jane a Demetrimu.

„Aro!“ zakřičela jsem a pak jsem k neuvěření všech upírů na světě doopravdy omdlela.


Ztratit vědomí mi přišlo a pořád přijde jako největší slabost. A já jsem přece byla silná. Mrzelo mě zjištění, že to není zas tak úplně pravda.

Jenže na mém místě by to nezvládlo více lidí nebo upírů.

Tak zaprvé: Překonala jsem svůj strach, vrátila jsem se do Volterry, ale to, že mě Alec odmítl, mě hodně ranilo.

Zadruhé: Začali mě podezřívat, že jsem napadla a roztrhala několik upírů, což je lež.

Zatřetí: Jediný, kdo mě mohl zbavit podezření, se stal obětí dalšího útoku.

Takže jsem v… to, co jsem chtěla říct, si asi domyslíte.

Ve svém lidském životě jsem omdlela pouze jednou, takže jsem mohla srovnat. Bylo to natolik jiné, že bych to ani omdlením nenazvalo. Vysloveně se mi zatmělo před očima a přestala jsem cítit všechno, kromě své hlavy.

Měla jsem pocit, jako kdyby mi někdo do hlavy nasadil obrovský buldozer, který se snažil vytlačit mozek z hlavy, patrně uchem.

Podařilo se mu to. Mozek se koncentroval stále na menší část, až nakonec tím uchem doopravdy vytekl. Úplně celý. Přesně v tu chvíli jsem se probrala. Vše jsem rovnou viděla zcela jasně. Bolest hlavy ustala.

„Jsi v pořádku?“ slyšela jsem Jane, což dokázalo, že se nestalo nic ani mým uším.

„Fajn,“ odpověděla jsem.

„Pěkně si nás vylekala a to je co říct.“ Ta věta vyzněla vtipně, ale Janin obličej byl stále vážný.

„Já se nedivím. Co budeme bez Ara dělat?“ Co budu dělat já? dodala jsem v duchu.

„To nevím… Ale já mluvila o tom, jak jsi omdlela.“ To, že myslela nejdřív na mě, byl jasný důkaz toho, že tu s námi není Chelsea.

„Jo aha. No to bylo poměrně zajímavé.“

„Přesně to by řekl Aro, kdyby tu byl,“ povzdychla si a konečně se alespoň trochu usmála.

„Jak dlouho jsem byla v bezvědomí?“

„Jen pár hodin, ale promeškala jsi to nejlepší nebo spíš pro tebe to nejhorší.“ Pár hodin? Mě to připadalo, jako dvě nebo ti minuty…

„Jaký je tedy rozsudek?“ zeptala jsem se a poměrně znervózněla.

Jane se nepřestala usmívat, což ve mně zažehlo plamínek naděje. „Divila by ses, ale Caius řekl tohle.“ Odmlčela se a pak perfektně napodobila Caiův hlas. „Pro nedostatek důkazů ji nemůžeme potrestat.“

„Super,“ ožila jsem.

„Ale měla jsi pak slyšet Aftona. Ale to je blbost. Všichni víme, že to byla ona. A slyšel si Giannu. Řekla, že Hannah v té místnosti musela být alespoň pět minut sama.“ Znovu dokázala, že je skvělá imitátorka, ale přes moje vrčení to nebylo tolik poznat.

„No tak to bude zajímavé,“ řekla jsem a téměř stejně dobře jako Jane napodobila Arův hlas.

 

5. kapitola - Útok

7. kapitola - Poklad

Autor: Stebluska17 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Návrat do Volterry - 6. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře