Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » My world - 2. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

My world - 2. kapitolaTakže je tady další kapitola mé nové povídky, měla jsem ji sice douho v počítači ale tentokrát vám ji už sem dávám. Doufám že se vám bude líbit.

04.01.2010 (13:00) • NikkiR • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1194×

My world - 2

Konečně jsem uslyšela z druhé strany zvuky, dveře se otevřeli a v nich stál překvapený, můj otec. Nevěděla jsem jak se mám zachovat, před se jsem ho dlouho neviděla, celých těch dlouhých sedm let. Možná mě ani nechce vidět, třeba to bral jako chybu svého života, ale i kdyby mě nechtěl, nevrátila bych se domů, nikdy.

„Bellinko? Jsi to ty?“

„Jsem to opravdu já, tati.“ Chvíli se k ničemu neměl, ale když mu to došlo objal mě, pevně, ale mě to vůbec nevadilo. Přitiskla jsem se více  k němu, dlouho jsem ho neviděla, moc dlouho. Nevěřila jsem tomu, že je tady, že jsme spolu.

„Musíš být unavená, všechno mi musíš povědět.“ Vzal mě kolem pasu a šli jsme dovnitř, ocitli jsme se nejspíš v kuchyni, poznala jsem to podle ledničky. Kuchyně byla velká, sice nebyla nejluxusnější ale byla pěkná, moc pěkná.


Sedla jsem si na pohovku, Charlie mě uvařil čaj, uslyšela jsem že někdo jde po schodech, podívala jsem se tím směrem. Ze schodů přišla žena, byla krásná, připadala jsem si na víc. Charlie měl vlastní život, do kterého jsem nepatřila. Třeba mě ani nechtěl vidět.

„Myslím že bych neměla rušit.“ Zvedla jsem se a chtěla odejít, zastavila mě ale něčí ruku jak svírá tu moji. Podívala jsem se na dotyčného, byl to můj otec. Nebolelo to, ale bylo to docela nepříjemné.

„Kam se chystáš? Myslíš že tě pustím? Když tě mám zpátky?“ Podívala jsem se na něho provinile, nevěděla jsem na co myslí, co cítí, co si přeje a moc mi to vadilo. Někdy bych si to přála, stačili by myšlenky, slova by byla zbytečná.

„Já… já… nevím, nechtěla jsem rušit.“ Podívala jsem se do země, přála bych si zmizet, být neviditelná, jako ten vlkodlak, měl zvláštní schopnost. Užitečnou.

„Rušit? Děláš si legraci? Jsem nadšený že jsi tady.“ Znovu mě objal, sedla jsem si znovu na pohovku a popíjela čaj.

 

Charlie mi pověděl několik věcí o sobě a rodině, má manželku, Lisu a mají spolu holčičku. Viděl jsem její fotku, byla nádherná. Jmenuje se Rose a má čtyři roky. Cítila jsem se divně, jako kdyby nebyli moje rodina, třeba to byl jenom pocit, třeba znamení.

Charlie se ptal jak jsem ho našla, jak jsem našla tenhle dům, uprostřed ničeho. Pověděla jsem mu o Carlisleovi, že mi hodně pomohl. Charlie byl nadšený, prý je to jeho dobrý známí. Chodívají spolu na ryby, pokud má čas, samozřejmě. Většinou je dost času v nemocnici, nebo se svojí manželkou Esmé a dětmi, adoptovanými, protože Esmé nemůže mít svoje, ale stále se pokouší. Prý to pro ně byla velká rána, když potratila, byly všichni smutní.

 

Po dlouhém povídání do noci jsem byla unavená, cesta byla dlouhá a dozvěděla jsem se toho tolik. Byla jsem nadšená, měla jsem tátu, nevlastní sestřičku a další mámu. Ke štěstí mě chyběl chlapec s koněm, ale jak jsem říkala, nejsem jako každá holka. Nechci kluka s bílým koněm, chci upíra, který by byl semnou, navěky a ještě dál.

„Musíš se vyspat, dneska můžeš zůstat v mém pokoji.“

„Vyspím se tady, nevadí mi to.“ Přes velké protesty jsem si ustlala na pohovce, nebyla sice nejpohodlnější ale byla dobrá. Na pár dnů, potom si můžu koupit postel, vzala jsem si sebou kreditku.

 

Dlouho jsem nemohla usnou, nevěděla jsem čím to může být. Možná tím že jsem utekla, že spím jinde, že jsem u táty. Vstala jsem a šla jsem se napít, potom jsem se dívala s okna, připadalo mi to děsivé, nebála jsem se. Děsivé v dobrém smyslu, milovala jsem to. Několikrát se mi to zdálo, je pozdě večer a já vyběhla z domu do lesa, za klukem, vlkodlakem. Několikrát i za upírem, ale ten mě vždycky prokousl hrdlo, nebolelo to, byl to sen. Ale několikrát mě to napadlo a ted? Jsme tady, třeba se tady nějaký upír toulá, to mohu zjistit jenom večer. Protože je slunce spálí, vždycky jsem u takových filmů brečela.

Podívala jsem se ke stromu, kde se rýsovala tmavá postava. Víc jak odstín jsem neviděla, bohužel byla tma, třeba jsem si ji vymyslela, to nevím. Ale když jsem se tam znova podívala, už tam nebyl, ta postava tam nebyla. Něco ve mně se zaradovalo, doufala jsem, v to že je tam někde venku, že jsou tam ti které mám tolik ráda.

 

S dobrým pocitem jsem si lehla na pohovku, přemýšlela jsem, co bych měla zítra udělat. Podívala jsem se na hodiny, byla jedna v noci. Takže spíš co udělám dneska, to jsem ale nevěděla. Ale bezpečně jsem věděla jedno, budu se snažit usnout. A opravdu, za několik minut jsem se ponořila do říše snů.

 

Zdál se mi nádherný sen, dívala jsem se z domu do lesa. Byla tam vidět postava, tentokrát jsem ale nezůstala v domě. Rozeběhla jsem se ke dveřím a potom do lesa. Šla jsem za tou postavou, byl to chlapec. Ale byl pěkný, dívala jsem se mu do očí. Chvíli se nic nedělo, ale po chvíli se proměnil, do obrovského, desetkrát většího než je vlk, vlkodlaka. Překvapeně jsem se na něho dívala, měl nádhernou srst. Černou, krátkou, šla jsem k němu blíž. Nebála jsem se, když jsem byla u něho, pohladila jsem ho. Ale udělal něco nečekaného, zvedl tlapu a přejel mi sní přes ruku. Bolelo to, nikdy mě ve snu nic nebolelo. A to bylo to nejdivnější, ani kousnutí od upíra, nebolelo. Podívala jsem se na ruku, byl tam veliký škrábanec a tekla z ní krev, moc krve. Sice mi krev nevadila, ale nemusela jsem jí. Raději jsem se zkoušela probudit, zavírala jsem oči a otevírala, ale nešlo to, až najednou…

 

Probudila jsem se, podívala jsem se na tu dotyčnou ruku. Byl na ní škrábanec, a přísahala bych, že tam nebyl. Ještě dneska, když jsem šla spát, nebyl tam.

Shrnutí

»

 

Autor: NikkiR (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek My world - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře