Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » My dark history 5. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

My dark history 5. kapitolaDalší dílek My dark history tentokrát z pohledu Ara. Volturiovi vyslali Lorelain, aby našla Isabellu, Volterrskou princeznu. Na konci této kapitolky nám taky do děje vstoupí nová postava. Kdo? Jak? Už v tomto dílečku.
P.S.: Snad se vám bude líbit...
Rosette

02.06.2010 (11:15) • Rosette • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2449×

 

POHLED ARO

Ach, to je tak skvělé, že jsme na stopě mé malé berušce. No, nejspíš už velké, ale to je jedno. Konečně se mi vrátí moje holčička! Myslím, že jsem teď ten nejšťastnější upír na světě. No, spíš já a moje žena Sulpicie. Je hrozné ztratit dceru a nevidět ji vyrůstat. Kéž by se to nikdy nestalo. Jestli se vrátí, tak ji budeme více hlídat, aby nám ji zase nikdo neunesl.

 

 

Šel jsem pomalu do jejího starého pokoje. Byl tak malý, ale krásný a má holčička tu skoro vůbec nespala. Proč jen ji musel někdo unést? Proč?!

 

Byl jsem naštvaný, a to hodně. Málem jsem rozbil její postýlku. Zděšeně jsem se na sebe podíval do zrcadla. Rychle jsem se vypařil z jejího pokoje, a šel do naší ložnice.

 

Pomalu jsem otevřel dveře, ale Sulpicie tam nebyla. Zase jsem je zavřel a šel k Lorelain, ji trochu popohnat.

 

Po chvíli jsem stál u jejích dveří. Zaklepal jsem. Nikdo se však neozval. Zkusil jsem to silněji, avšak ani teď mi nikdo neodpověděl. Otevřel jsem dveře. Skříně byly otevřené a polovina věcí chyběla. Najednou jsem uslyšel Marca jak mě volá.

 

„Aro!“

 

Upíří rychlostí jsem dorazil do velkého sálu. Stála tam Lorelain a moji bratři.

 

„Ano?“

 

„Lorelain už odjíždí. Zavolal jsem tě, protože jsem měl dojem, že ji budeš chtít něco říct,“ řekl Marcus a šibalsky na mě mrkl.

 

„Díky, Marcu, samozřejmě, že jí chci něco říct," řekl jsem a obrátil jsem se směrem k ní.

 

„Lorelain, jsem rád, že tam jedeš ty jako žena. Iss možná najdeš v lesích, ale mělo by to být kolem Forks. Možná hledej podle toho, kdo umřel, ale vážně nevím. Nemyslím si, že by Isabell byla nahlášená jako občan města nebo chodila do školy. Popravdě, nevíme skoro nic. Její popis znáš, takže by jsi ji měla najít rychle. Pokud se ti povede najít něco o ní, okamžitě volej. Když ji najdeš, volej hned, avšak jestli bys ji našla a něco by jí bylo, nejdřív jí pomoz, pak volej. A teď můžeš jít. Hodně štěstí,“ dokončil jsem svůj proslov a s výdechem štěstí se na ni naposledy podíval.

 

Doufám, že ji najde. Bylo by nádherné mít Bellinku zpátky doma. Konečně by byla Volterrská princezna zpět a my bychom začali pořádně vládnout! Z přemýšlení mě vytrhl Caiův hlas.

 

„Aro, jde Heidy s jídlem,“ řekl a v očím mu zablýsklo.

„Mám hlad,“ řekl jsem po pravdě a přešel jsem k trůnu.

 

Po pár vteřinách vešla do sálu i garda. Všichni nás pozdravili a stoupli si na svá místa.

 

Pak vešla Heidy.

 

Moc se mi líbila jedna menší dívenka. Typoval bych ji na 16 let. Měla černé vlasy po ramena a zelené oči. Její postava byla štíhlá, ale boky byly širší. Její poprsí bylo malé, ale to nehrálo roli.

 

Přistoupil jsem k ní a dotkl se jí. Co mě však udivilo, bylo, že měla dar. Dost silný dar, který se projevoval i v jejím lidském životě. Okouzleně jsem na ni zíral.

 

Poté jsem jí podlomil kolena a vzal ji do rukou. Byl jsem pevně rozhodnut ji přeměnit. Všichni na mně nechápavě zírali, ale mě to bylo jedno. Odnesl jsem jí do volného pokoje.

Byl to pokoj s koupelnou i šatnou. Lehce jsem ji posadil na postel.

Vyděšeně na mě zírala. Hlavně na mé oči. Rozhodl jsem se ji zeptat na pár věcí.

„Jak se jmenuješ, dítě?“

„Dorothy Heestller.“

„Dobrá. A jak ti říkají?“

„Doro nebo Dory. Prostě Dora,“ řekla a mně připadalo, že ji pomalu strach opouští.

„A kolik ti je?“

„17.“ Aha, já ji typoval na 16. Můj odhad se zhoršuje…

„Hmm… A kdepak máš maminku nebo tatínka?“

„Nevím… Bydlela jsem s nimi, ale pak mi řekli ať odejdu, že už mě nechtějí. Tak jsem jezdila po městech. Peněz jsem měla dost, protože mi je dali. A pak jsem narazila na tu paní a ta mě chtěla provést s ještě pár lidmi po tomto hradu. Souhlasila jsem, vždy mě zajímaly památky. No, a pak jsme vešli do té místnosti a všichni ti lidé se vrhli na ostatní, jen vy jste přišel ke mně a odnesl jste mě sem.“

„Mé jméno zní Aro Volturi. No, a ty máš velice zajímavý dar, víš o něm?“

„Myslíte zmrazení něčeho?“ zeptala se mě a já přikývl.

„Právě kvůli tomu mě rodiče vyhodili. Prý jsem prokletá.“

„No, dítě a co kdybychom ti poskytli domov my? Mám však jednu podmínku,“ řekl jsem tajemně a ona se na mě podezíravě podívala.

„Ráda bych s vámi zůstala, ale jaká je ta podmínka?“

Vstal jsem a přiblížil jsem se ke dveřím. Zamkl jsem je a otočil jsem se zpátky na ni.

„Doro, copak sis nevšimla toho rozdílu? Mé oči jsou rudé, má pokožka bílá, jsem rychlejší než lidé… Jsem upír!“

Zděšeně se na mne podívala a začala se pomalu posouvat na druhý konec postele.

„Ne, děvenko, necouvej. Dám ti věčný život. Jsem se svými bratry něco jako král upírů. Velíme jim a tebe bych velice rád zařadil do našich řad. Mohla by jsi pak být v gardě,“ řekl jsem vyzývavě a podíval jsem se na ni.

„To je kvůli mému daru, že? Kvůli tomu prokletí!“ vykřikla a já se podíval do jejích zelených očí.

„Není to prokletí, ale výjimečnost. Nabízím ti nadlidskou krásu, sílu, bystrost, rychlost a tvá moc zesílí.“

„Dobrá stanu se upírem, ale přeměňte mě vy,“ zašeptala skoro neslyšitelně, ale já ji slyšel.

„Samozřejmě,“ řekl jsem a pomalu jsem se k ní přibližoval.

„Teď?!“ vykřikla zděšeně.

„A kdy jindy?“ zeptal jsem se zvědavě a pak jsem dodal: „Čím dřív, tím líp.“

Pak jsem se jí zakousl do hrdla. Její krev byla sladká, ale nebyla nejlepší. Vpustil jsem do ní jed a odtrhl jsem se.

Chvíli jsem čekal a pak sebou začala trhat a mně v tu chvíli došlo, že se mi to povedlo.

Přeměna začala…

Autor: Rosette (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek My dark history 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře