Další dílek! Iss se konečně dozvídá něco o světě upírů přes dopis od neznámého... Doufám, že se vám to bude líbit... Jinak vám chci říct, že mám nějaké problémky a tak budu psát povídky ještě míň. Moc se vám všem omlouvám, ale jinak to nejde...
Vaše Rosette
06.05.2010 (12:00) • Rosette • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2501×
POHLED ISABELLA
Ani nevím jak, ale musela jsem usnout. Probudila jsem se do zářivého rána se zpěvem ptáčků. Tentokrát však nebyl šťastný jako obvykle, ale smutný. Věděla jsem proč. Včera zemřel můj otec, Charlie.
Sice byla pravda, že to nebyl můj pravý otec, ale co na tom! Tamten mne opustil a já zůstala sama. Děkuji tomu neznámému jež mně přinesl k Charliemu když jsem byla novorozeně.
Zatřepala jsem hlavou. Ladně jsem vstala a vydala se zpět k chaloupce kde jsem strávila většinu svého života. Konečně jsem tam došla.
Chalupa byla zděná, ale střechu měla dřevěnou. Vešla jsem do první místnosti. Kuchyně. Byla to skromná zastaralá kuchyňka. Žádné moderní spotřebiče i když s těmi mě táta také naučil dělat. A to když mu ho jedna paní dole z města půjčila domů. Charlie vždy dokázal každého přesvědčit.
Dále jsem vešla do jídelny. Moc jsme tu nebývali, vlastně jen když mně učil nebo když jsme jedli. Jinak nikdy. Jen včera to byla výjimka.A tady také zemřel.
Dále se dalo vejít do tátovi ložnice. Byla hodně stará a já mu říkala ať si vezme tu mou, ale on jen odmítavě zatřepal hlavou a řekl, že ta zůstane navždy má.
Vrátila jsem se zpět do jídelny a odtamtud zpět do kuchyně. Poté jsem zamířila ke svému pokoji. Byl malý, ale útulný. Tenkrát prý patřil dědově sestře, jenže ta zemřela dřív než jsem sem přišla já. A tak se to po mé dospívání stal mým útočištěm stejně jako les.
Zavřela jsem za sebou dveře a vydala se zpět do Charlieho pokoje pro dopis, který se nacházel ve staré šperkovnici po tátově mamince.
Hned jak jsem vešla, uviděla jsem ji. Ležela na Charlieho nočním stolku. Byla to malá šperkovnička, ale já věděla, že se v ní skrývá tajemství mé minulosti.
Jemně jsem její víko uchopila a pomalu otevírala. Uvnitř ležel srolovaný dopis a vedlě něj plno ceností. Lehce jsem sáhla pro dopis v domění, že se rozpadne, ale nestalo se. Byla na něm pečeť. Nebyla však k přečtení a ani obrázek, jež tam dříve byl se rozmazal.
Odendala jsem pečeť a rozložila dopis. Bylo tam písmo úhledné a stejné jako kdyby bylo napsané na počítači. Ale nebylo. Zřejmě byly vidět kaňky, jež nadělalo pero co po tomto papíře psalo. Stálo tam:
Isabello,
pokud se ti do ruky dostal tento dopis je zřejmé, že ten stařík buď zemřel nebo neuposlechl má slova. Mám povinnost říci ti něco o tvé rodině a vyjasnit ti pár tajemství okolo tvého života.
Narodila jsi se roku 2006 Arovi a Sulpicii Volturi. Máš také dvě tety a dva strýce. Všichni tě nadevše milovali, ale já jim nevěřil. Musel jsem tě od nich dostat. A tak jsem tě unesl a dal k výchově milému staříkovi.
Často jsem tě pozoroval a tak vím, že máš schopnost dorozumívat se se zvířaty a rostlinami. Je to velice zajímavé, ale myslím si, že k tomuto nadání přibydou ještě další.
No zpět k tvé rodině. Víš, nikdo z vás není člověk. Tvá rodina jsou upíři a ty, ty jsi poloupír. Tvá matka milovala tvého otce, upíra, a on miloval ji. Z této věčné lásky jsi vznikla ty.
Aro, Caius a Marcus jsou vládci upírského světa a sídlí ve Volteře, ve tvém rodném městě. Možná ti to připadá jako blbost, ale to není pravda. Pro tebe je toto realita.
Existuje ještě mnoho upírů, ale jen málo poloupírů. Existují také pravý vlkodlaci jež se mění za úplňku a působí na ně stříbrné kulky a existují také měniči. Vlkodlaci, kteří se mohou změnit kdy chtějí a kde chtějí. Problém je v tom, že když se přemění jsou nazí. Nepůsobí na ně také stříbrné kulky.
No, nic zpět k tvé rodině. Upíry nezabiješ pomocí kolíků. Ne. T o je blbost, kterou ztvárnil nějaký blbec. Teď si nevzpomenu jak se jmenoval, ale měl bych, protože upíři mají převelikou paměť a stačí jim něco jednou přečíst a nezapomenou to. Máme také různé dary. Telekinéze, vidění budoucnosti...
Tvá rodina se živý lidskou krví, ale existují také upíři jež se živý krví zvířat. To jsou například Denaliovi a Cullenovi.
Nevím jakou obživu si zvolíš ty, ale dávej pozor na to, že ve Volteře je pití krve lidí z města zakázáno a trestáno smrtí. Lidi dovádí Heidy z různých zemí.
No, a teď k upířím zákonům. Ano, je to srandovní, ale upíři mají také zákony. Nesmíš prozradit naši existenci lidem! Trest je smrt. Ukázání se lidem na slunci je také zakázané. Upíři září jako diamanty, ale u tebe by mělo být vše jiné.
Vím, že máš plno dalších otázek, ale ty ti zodpoví až tvá rodina, pokud se s nimi shledáš.
Takto se s tebou loučím na delší dobu, ale pamatuj! Já jsem se v tvé rodině zmílil a tak nedělej stejnou chybu jako já. Sbohem Volterská princezno!
Váš přítel
Chvíli jsem tam stála a pak mi vše došlo. Já mám pořád rodinu, která mně ztratila. Neopustila, ale ztratila!
Rozhodla jsem se ovšem popřemýšlet, ale ne tady, v lese...
Autor: Rosette (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek My dark history 4. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!