Copak se stane s Bellou? Jak bude zvládat Vicotria mateřství? To se dočtete v dnešní kapitole. Byla jsem zklamaná. K minulé kapitole jsem připsala soutěž a jediný, kdo se zúčastnil, byla Nerissa a Shire (kterým chci moc poděkovat). Proto soutěž stále trvá.
31.08.2010 (11:00) • AliceJazz • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1940×
My angels
3. kapitola
Celé mé tělo bylo v jednom ohni. Nekřičela jsem, jen občas vyjekla. Byla jsem si jistá, že teď musí mé tělo vypadat jako ožehlá kostra. Srdce mi bušilo mělce a rychle. Jako by se snažilo dohnat všechny ty údery, které ho ještě měly čekat. Bylo až bolestivé jak mi nadskakovalo v hrudním koši a naráželo do žeber. Cítila jsem se, jakoby mými cévami proudila rozžhavená láva. Pálila poslední zbytky krve v nepředstavitelném žáru. Připadala jsem se jako v jádru sopky. Ale i tak byla fyzická bolest nesrovnatelná s tou duševní.
Nedokázala jsem se smířit s faktem, že má dcera je v rukou mého nepřítele a já vůbec netuším, co chce s mou malou Renesmeé udělat. Pokud by ji chtěla zabít, nemám už šanci. Tělíčko Renesmeé by již teď leželo bez života někde v listí.
Pokud ovšem ne, mohla bych ji nějakým způsobem zachránit. Přeci jen, budu upír. A když je zrazená žena upír, tak už stojí za to.
Pohled Laurenta
Díval jsem se na ni, jak tam tak nehybně ležela. Byl jsem rád, že jsem ji zachránil. Victorii jsem začal prudce nenávidět. Začalo to v srdci a šířilo se to po celém mém kamenném těle jako plevel. Nedokázal jsem pochopit, jak jsem ji mohl milovat. Nyní jsem ji nenáviděl z celého srdce a možná i duše, pokud nějakou mám.
Rozhlédl jsem se po místnosti, nikde jsem neviděl nic neobvyklého. Až na to, že byla polozbořená, při dešti sem muselo zatékat dírou ve střeše a nebylo tu skoro nic, co by naznačovalo, že ji obýval člověk.
Na podlaze přede mnou se prodělávala přeměnu nevinná dívka. Nebyl jsem hlupák, dal jsem si dva a dva dohromady a vyšlo mi z toho docela rozumné vysvětlení. Bella si našla nějakého člověka, se kterým měla dítě. Edwarda to naštvalo, tak odešel. Ona se nervově zhroutila, protože krátce potom ji opustil i její lidský přítel. Uchýlila se sem a tady i porodila dítě. Vicotria toužila po dítěti už od své přeměny, ale nikdy jí nebylo přáno, logicky. A nyní, když se rozhodla pomstít za Jamese, zdálo se nanejvýš příhodné, získat svoje dítě a zničit život Belle. Dvě mouchy jednou ranou.
Jen mi nedocházelo, jak může pouhé lidské dítě způsobit tak rozsáhlá zranění na těle jeho matky. Možná to bylo nebez- ne, jak se tomu sakra říka: Rizikové? To bude ono, rizikové těhotenství.
Bella se začala vrtět a její srdce odbilo pár posledních úderů. Byla nyní stejná jako já. Otevřela oči a podívala se na mě karmínovým pohledem.
Pohled Victorie
Malá v mých rukou se začala vrtět. Byl úsvit a ona zjevně vstávala se Sluncem. Začichala a nasucho polkla. Byly jí dva dny, ale vypadala jako měsíční dítě. A inteligentní byla minimálně na tříleté. Správně poznala, co jí její maminka uvařila. Jednoho pětiletého kloučka a jeho matku si vypila. Jakoby to Sarah poznala, vrhla po mně vyčítavý pohled, který v její rozkošné tvářičce působil opravdu komicky. Uraženě se zakousla do krku své snídaně. Říká se, že snídaně má být vydatná, a tenhle kluk jí vydrží na celý den. Zdravý byl určitě taky, bylo mu přeci jen pět. Zásady zdravé výživy tedy splňuje. Za chvilku už neměla Sarah co pít, tak začala břečet.
Něco mě napadlo. Neměla by jíst i ty lidské blafy. Sice se mi příčilo, že by moje dcera jedla něco takového, ale pro její zdraví jsem ochotna udělat i tento ústupek. Vyběhla jsem tedy do nejbližšího města.
Bylo to městečko, ani jsem nepostřehla, jak se jmenovalo. Jenže také jsem nepostřehla, že se vracím po vlastní pachové stopě. Ve městě jsem vletěla do nejbližšího obchodu a celý ho vyrabovala. Koupila jsem nějaké konzervy (mnohem lepší by bylo, kdyby byly krevní) s hovězím a tresku. Potom nějakou zeleninu a měla jsem všechno, co bylo potřeba. Vyběhla jsem se svým nákupem z obchodu, pochopitelně bez placení a namířila si to hned k lesu.
Sedla jsem si na větev stromu a otevřela konzervu. Samozřejmě zubama. Málem jsem při tom puchu sletěla z větvě, ale řekla jsem si: Co já bych pro svoji dceru neudělala a odhodlaně zadržela dech. Nebylo mi to nic platné, ale přemohla jsem se a hovězí provonělo (ble) celou mýtinku. Nechápala jsem, jak můžou lidé jíst tohle. Vždyť to smrdí hůř než kanál.
Srčila jsem to malé pod nos a čekala. Naprosto automaticky jsem počítala s tím, že se sama zakousne a sní to, jakoby se nechumelilo. Ale Sarah se do toho nějak nehrnula. Naopak nakrčila nosík a odtáhla se od té páchnoucí věci, co jí to jen moje náruč dovolovala. Oddechla jsem si, že má na věc stejný názor jako já.
Předchozí kapitola - Shrnutí - Následující kapitola
Autor: AliceJazz (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek My angels - 3. kapitola:
kedy bude dalsia kapitola?????? strasne sa tesim
PROSIM PRIDAJ DALSIU KAPIOLU
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!