Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Musím tě najít! - 5. kapitola

vicdi

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Musím tě najít! - 5. kapitolaBella se porbudí uprostřed domu Cullenových, a nemůže si vzpomenout, co se stalo. Zjist to, nebo si vymyslí svojí vlastní bláznivou teorii?
Předem díky za jakýkoli komentář :)

05.08.2010 (07:15) • LittleSonny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1585×

←4.kapitola

5. KAPITOLA

PROSTĚ BOJUJ!

Probudila jsem se na podlaze a na nic jsem si nemohla vzpomenout. Strašlivě mě bolela hlava a záda. Jediné, na co jsem teď myslela, bylo to, že musím domů. A to rychle, protože začalo svítat a já nevěděla, kdy se Charlie vzbudí a půjde do práce.

Vstala jsem a co nejrychleji jsem utíkala k autu. Dveře jsem nezavírala. Věděla jsem, že tady nikdo nic neukradne a navíc, kdo kromě mě o tomhle domě ví?

Než jsem nasedla do Chevyho, několikrát jsem zakopla o své vlastní nemotorné nohy. Zmocnila se mě panika. V noci jsem totiž nechala svítit světla, tak se dost dobře mohlo stát, že nenastaruju, a budu mít u Charlieho obrovský průšvih. Dovedu si představit ten nekonečný příliv otázek o tom, co jsem sama v noci dělala v prázdném cizím domě uprostřed lesa. Otočila jsem klíčky v zapalování a pomalu se snažila vytúrovat motor.

„No tak, kámo, naskoč!“ přemlouvala jsem své autíčko už asi posté.

Kousla jsem se do rtu a začala nervózně podupávat nohou. Dobře, zkusím to naposled. Když to nevyjde, budu muset zavolat Charliemu. Pomalu jsem se začínala smiřovat se zarachem, když jsem šlápla na plynový pedál a k mému překvapení auto vážně naskočilo.

Úlevně jsem si oddechla a vydala se známou cestou zpět do Forks. Když jsem opět míjela značku VÍTEJTE VE FORKS, konečně mi došlo, co se v tom domě stalo. Z očí se mi opět začaly tlačit slzy. Zhluboka jsem se nadechla a začala zběsile mrkat očima, abych příval slz zastavila. Musela jsem alespoň dojet domů a skrýt stopy. Pak jsem se klidně mohla poddat své bolesti.

Když jsem stála na křižovatce a čekala na zelenou, podívala jsem se na hodinky. Bylo sedm hodin. Myslím, že v tuhle dobu Charlie vstává. Nestihla jsem to! Sakra! Opět jsem se tiše začínala smiřovat s měsíčním zarachem, když jsem dostala spásný nápad.

Troubení nervózního řidiče za mnou mě probralo z mého přemýšlení. Šlápla jsem na plyn a cestou domů jsem se stavila v místním obchodě. Neměli takový výběr jako ve Phoenixu, ale alespoň jsem měla nějaké alibi. Vzala jsem pár dalamánků, pomazánkové máslo a pár rajčat. To by mělo stačit.

Z kapsy jsem vytáhla nějaké peníze, které jsem měla v kalhotách vždycky připravené jako poslední záchranu. Prodavačky se na mě dívaly jako na nějakého ufona. Zřejmě byly překvapené tím, že vidí novou tvář, ale také se zřejmě moc často nestávalo, potkávat v tuhle ranní dobu nějaké studenty v obchodě, protože většina z nich ještě spala. Dost možná to ale bylo tím, jak jsem vypadala. Sice jsem se ještě dnes neviděla, ale dovedla jsem si představit, jaké mám kruhy pod očima a že moje vlasy vypadají jako zmačkaná sláma.

Když jsem odcházela od pokladky, nesměle jsem se usmála a rychlým krokem odcházela z obchodu pryč. Musím pohnout, nebo Charlie vyhlásí státní pátrání po jeho nezvěstné dceři. Domů jsem dojela poměrně brzy, tedy při ohledu na normální rychlost mého autíčka.

Když jsem zavřela domovní dveře, Charlie u mě už stál.

„Kde jsi byla, Bello? Měl jsem o tebe strach!“

„Promiň tati, byla jsem v obchodě pro čerstvou snídani. Předpokládám, že lednička je prázdná a já bych si jídlo dala docela ráda,“ odpověděla jsem mu s hraným úsměvem.

„Aha. Tak to je jiná,“ řekl, bylo vidět, že se mu evidentně ulevilo.

„Ehm… co se ti to stalo?“ zeptal se mě nesměle, když dojídal snídani.

„Co?“ zeptala jsem se ho naoko překvapeně.

„No, myslím ty kruhy pod očima.“

„Jo, tohle. Víš, tati, ten déšť mi nedělá dobře. Nemohla jsem usnout. Ale nic si z toho nedělej,“ usmála jsem se na něj. „Budu si prostě muset zvyknout.“

„Dobře,“ řekl a pomalu se začal zvedat ze židle. „Budu muset jít do práce. Díky za snídani. Vrátím se okolo šesté… takže tady hlavně nezlob,“ usmál se na mě.

„Jasně, měj se hezky,“ odpověděla jsem mu se smíchem, který byl stejně falešný, jako všechno, co jsem zatím dnes před Charliem předvedla.


Když jsem uslyšela klapnutí dveří, začala jsem vzlykat. Zatím jen potichu, kdyby se Charlie pro něco vrátil. Nechtěla jsem, aby mě slyšel, nebo viděl brečet. Snažil by se mi otcovsky pomoct a o to jsem vážně nestála. Vždycky jsem si se vším poradila sama. Už od mala jsem se musela postarat o mojí bláznivou matku, tak jsem dospěla velmi rychle. A zodpovědná bylo přesně to slovo, které mě jednoduše vystihovalo.

Kola auta zakřupala na štěrkové cestě a já jsem se, se slzami v očích, odloudala do svého pokoje. Tam jsem si lehla na postel, kde jsem si všechno znovu přehrávala. Doopravdy tam nebyl. Ale proč? Když tam bylo jeho piano, musel tam být někdy předtím i on, to jen potvrzovalo mou teorii o tom, že je Edward skutečný.

Na jednu stranu jsem nedokázala pochopit, že jsem se tolik snížila, abych mohla jít k němu domů. Co bych dělala, kdyby tam vážně byli? Vrhla bych se Edwardovi okolo krku a začala ho líbat? Ne. To by bylo hloupé a nepřiměřené. Každého by to vyděsilo, natož upíra, jako je Edward, který je ze „staré školy“. Ale jaká by mohla být moje reálná výmluva na návštěvu v té noční době? Dost možná bylo dobře, že tam nebyli, že jsem nemohla udělat tuhle hloupou věc, kterou jsem si teď vyčítala.

Ale na tu druhou stranu jsem věděla, že jsem dělala jen to, co chtělo moje bolavé, přebolavé srdce. Tolik jsem toužila po tom, znovu se dotknout jeho hladké tváře, cítit jeho rty na těch mých, nebo jen slyšet jeho sametový hlas. Připadala jsem si tak trochu jako blázen, protože mi poslední dobou unikalo, co je skutečnost a co je jen výplod mé fantazie. Proto mě jeho hlas nijak nevyplašil.

„Prostě bojuj, Bello! Bojuj o normální život!“

„Edwarde, já nechci normální život. Ne bez tebe…“ Hodnou chvíli jsem čekala na odpověď, ale ta se nedostavila, tak jsem ho zkusila oslovit znovu. Opět marně.

Povzdechla jsem si. Už jsem paranoidní, a to se mi o něm zdá jen pár dní. Přesto jsem se rozhodla, že se budu řídit jeho radou, jak jen budu moct. Otřela jsem si slzy a vydala se ze svého pokoje.

Začít normální život. Tedy, alespoň se o něj pokusit.


→6.kapitola

Shrnutí


Doufám, že se vám kapitola líbila. A že zanecháte komentář :)

Mám k vám jednu prosbu, napsali byste mi, prosím, jaký jste Team? Já jsem totiž Team JEDWARD, takže nevím, jak to mám psát dál (samozřejmě nemyslím hned 6.kapitolu, protože mám pár dílů napsaných napřed), takže bych potřebovala vědět, s kým si přejete, aby Bella nakonec skončila, abych si to mohla "sumírovat" v hlavě, a pak to sepsat. Díky :)

Autor: LittleSonny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Musím tě najít! - 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře