Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj život - 5, On a já

 Alice+Jasper,Rosalie a Emmett


Můj život - 5, On a jáTak konečně je tu další díl. Omlouvám se za takové zpoždění, ale mám toho moc.

5,

 

On a já

 

 

Zřejmě mu to jako odpověď stačilo a zase se vyhoupl nademne. Pomalu rozvázal složité vázaní od mích šatů a já už jsem zůstala jen ve spodním prádle. Přišlo mi to malinko nefér, a tak jsem se začala propracovávat k jeho pásku. Už jsme byly oba jen ve spodním prádle a já jsem rukama objížděla jeho vypracovanou hruď. Strhl z nás poslední zbytky prádla a překonal poslední vzdálenost mezi námi. Byla to ta nejúžasnější noc v mém životě. Nikdy jsem nechtěla aby skončila milovali jsme se celý den. Nakonec jsme pobyt u nás úplně zrušily.Celou dobu volna jsme strávili u něj.

 

Probudila jsem se v posteli sama.

Co se děje ? Rozhlížela jsem se po pokoji. Už jsem chtěla vstát, když se otevřely dveře a v nich stál Matt s velmi voňavou snídaní. Usmála jsem se na něj a posadila se na posteli.

„Dobré ráno.“

„Dobré. Jak si se vyspala ?“

„Úžasně, a co ty jaká byla noc ? „

„Úžasná.“

Sedl si ke mně a pozoroval jak jím snídani. Dojedla jsem, a chystala se vstát, ale on mě chytil položil na polštář a začal líbat.

„Miluji tě.“  Pošeptal mi mezi polibky a po chvilce se zase odtáhl.

„Já tebe víc.“

Chvilku jsme jen tak leželi v posteli a zamilovaně se na sebe dívaly, ale potom jsem už musela vstát. Šla jsme do koupelny a trochu se upravila a vyčistila zuby. Když jsem byla hotová šla jsem za Mattem. Ještě pořád ležel v posteli. Vypadal, jakoby spal. Měl zavřené oči a šibalský úsměv mu pohrával na rtech.

„Matty ? Budu muset jít. Slíbila jsem doma že přijedu brzy.“

Hned byl u mě a obmotal kolem mého pasu ruce.

„Nechci, abys už odcházela.“

Usmála jsem se na něj, jak nejlépe jsem uměla a políbila ho.

„Bohužel“

„A kdy zase přijdeš ? „

„Když budu moct.“

„Zítra ?“ V jeho hlase byla slyšet touha.

„Dobrá.“

 

Naposledy jsem ho políbila a šla ke svému autu. Stál na svém balkóně a pozoroval jak odjíždím. Nechtělo se mi odjet, ale musela jsem. Když jsem dojela domů nic zajímavého tam na mě nečekalo. Bella a Edward seděli v objetí na gauči.

„Ahoj Em. Jak bylo ?“

„Fajn a co vy jak jste se tu měly ?“

„Nádherně.“

 

Od Belly a Edwarda jsem se vzdalovala čím dál tím víc. Šla jsem na své místo a vzpomínala na ty staré časy. Bylo to tehdy když Edward odešel a Bella byla naprosto zoufalá. Pohádaly se kvůli mně. A potom Bella líbala Raiena. To Edward utekl. Vůbec ty časy byly úplně jiné. Nedá se říct, jestli lepší, nebo horší ale asi bych je chtěla zpět. Vím mám Matta, ale přála bych si aby bylo vše jako dřív. Přála bych si aby byl Raien zpět. Tak moc se mi po něm stýská. Musím ho najít. Už jsem se o to sice pokoušela, ale já ho potřebuji. Kdyby neodešel bylo by všechno dobré. Ale proč vlastně odešel ? Neřekl mi žádný důvod.Seděla jsem tam nahoře. Daleko od všeho. Daleko od všech problémů. Jen já. Já a moje svědomí.

 

 Byl východ slunce. Oranžové světlo dopadalo na moji pokožku, která se pod ním začínala malinko třpytit. Je čas už musím jít zpět do reality a do všech problému, před kterými se všichni snažíme utéct. Vzhledem k tomu, že dnes bude slunečný den nesmím jít do školy. Moje pokožka se netřpytí tolik, jako u upíra, ale podezření by to vyvolat mohlo. Rozhodla jsem se jít za Mattem. Slíbila jsem mu že přijdu a alespoň budeme mít víc času. Doma jsem se jen převlékla upravila se a hned jsem jela k němu. Když jsem dojela k jejich domu stálo před vchodem velké auto na kterém bylo napsáno stěhováci. Vyděsilo mě to. U auta se Mattova mamka s někým zuřivě dohadovala. Zajela jsem na příjezdovou cestu a vystoupila z auta.

„Ráda tě vidím Mary jdeš se rozloučit ? „ Mile se na mě usmála a já zpanikařila ještě víc.

„Dobrý den.“

Nic jiného jsem nebyla schopna. Oni se stěhují ? To mi odejde i Matt?

Běžela jsem za ním nahoru do jeho pokoje. Když jsem rozrazila dveře tak tam stál u postele a skládal si svoje věci do krabice.

„Matte ?“ Do očí se mi draly slzy.

„Mary. Já omlouvám se. Nevěděl jsem, že se stěhujeme už dnes. Máma mi to oznámila včera večer.“

„Co a kam se stěhujete?“

„Do Mc Pherson. Je to někde v severní Americe. „ Když to říkal, ani se mi nepodíval do očí.

Jedna slza přetekla přes okraj.

„Mary moc mě to mrzí. Já to vážně nevěděl.“

To už jsem nechtěla poslouchat. On mě využil a takhle odkopl. Nevěřím tomu, že o tom nevěděl. Do očí se mi draly další a další slzy. Běžela jsem ke svému auto a rozjela se plnou rychlostí z jejich příjezdové cesty. Túrovala jsem motor  před bránou, která se na můj vkus otevírala až moc pomalu. Konečně vydala jsem se na dálnici. Pořád jsem zrychlovala a zrychlovala. Už jsem se řítila skoro 300 km/h a pořád jsem neměla dost. Chtěla jsem jet ještě rychleji. To už ale moje autíčko nezvládne. Ani jsem nevěděla kam jedu. Prostě pryč. Někam kde si mě budou lidi vážit a kde mě budou mít alespoň trochu rádi.Přemýšlela jsem, kam bych mohla jít. Nechci nikam kde to znám. Chci do nového prostředí. A mezi své druhy. Někam, kde se nebudu muset přetvařovat a budu moci být sama sebou. V tom mi hlavou proběhl obrázek. Byla to vzpomínka. Ne moje byla Edwardova. Viděla jsem ji ještě když jsme bydlely v domečku na pláži. Vzpomínal na Volteru. Je to místo, kde žijí upíři. Piji sice lidskou krev, ale já bych se jim mohla zalíbit. Prý sbírají talenty a řekla bych, že já mám talent dostatečně velký na to aby mě tam nechaly. A i kdyby, tak mě zabijí. Stejně mě tady na tom světě už nic nečeká.Byla jsem rozhodnuta kam pojedu. Voltera. To byl můj jediný cíl. Prý je to v Itálii. Na nic jiného jsem nemyslela. Byla bych i schopna se smířit s lidskou krví. Alespoň doufám. Jestli tam dojedu, tak už nebude cesty zpět. Už mě nenechají jít zpět. Jsem pro ně až moc nebezpečná.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Můj život - 5, On a já:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!