Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj život - 3, Návštěva


Můj život - 3, NávštěvaTak je tu další díl, omlovám se že jste musely tak dlouho čekat

3,

 

 

 

Návštěva

 

 

Rozjeli jsme se po silnici severně od města. Naší rychlostí jsme jeli asi pět minut. Dojeli jsme k obrovským vratům, na kterých bylo napsáno O´Leary. Kromě vrat byla celá velká stěna z bílé zdi. Za vraty byl vidět kus  bílého a nádherného domu. Už z dálky vypadal obrovský, ale když jsme přijeli na příjezdovou cestu byl strašně obrovský ! Nechali jsme auta na malém „kruhovém objezdu“ a šli k obrovským dveřím.Matt se na mě usmál a podržel mi dveře. Vešli jsme do haly .

„Tak tady bydlím. Nechci, aby sis myslela, že jsem nějaký namachrovaný zbohatlík, tak jsem ti radši neřekl hned jaký máme dům a podobně.“

„No překvapil jsi mě, ale já lidi neodsuzuji podle bankovního konta víš.“

„To jsem rád, no tak provedu tě domem.“

„Domem ? říkala bych tomu spíš palác.„

Společně jsme se zasmáli a on mi ukázal celý dům. Byl vážně obrovský. Mají asi šest náhradních ložnic, tělocvičnu, hernu, obrovskou kuchyň,dvě pracovny, knihovnu a spoustu dalších pokojů. Poslední, do kterého jsme vešli byl jeho pokoj. Byl vymalován světle modrou barvou a vévodila mu obrovská postel. Říkala jsem si, na co ji asi tak potřebuje. Naproti dveřím, byli ještě jedny. Ty byly prosklené a typovala bych, že vedou na balkon. Vešla jsem do pokoje a pořádně jsem se rozhlédla. Byly tam ještě jedny dveře, ale byly utajené. Byla vidět jen klika, jinak splývaly se stěnou. Nikde tu nebyla žádná skříň, tak bych to hádala na šatnu. Pokud ovšem nemá i na oblečení vlastní pokoj.

V rohu, ještě stál stůl. Vlastně to byly dva stoly, ale spojené. Na jednom byl luxusní notebook a na druhém jen čistá pracovní plocha. Velká police se spoustou CD a velkým přehrávačem byla přes jednu celou zeď. A nakonec jsem všechnu svou pozornost věnovala velkému malířskému stojanu, který stál u dveří na balkon.

„Ty maluješ ? „ Podívala jsem se na něj a když jsem to řekla hodila jsem hlavou k stojanu. Pomalu jsem šla k němu a zkoumala co by tak mohl malovat.

„Trochu. Mám rád barvy a podobně.“

Rozhrnul závěs a mě se naskytl úžasný výhled na zahradu která byla celá porostlá stromy a nádherně na ni dopadalo slunce.

„Nejradši mám tenhle výhled.“ Vyšel ven na balkon, sedl si na zábradlíčko a díval se na mě. Šla jsem směrem k němu a sedla si vedle něj. Opřela jsem se zády o sloupek a teď jsme seděli čelem k sobě.

„Tak abychom začali tam kde jsme skončili ne ?“ Začali jsme si povídat.  Zase jme prodebatovaly celý den už byl západ slunce a nádherné narůžovělé světlo nám svítilo na kůži, která se pod ním malinko třpytila. Nasmáli jsme se a povídaly si o všem možném. Nastalo ticho a my si navzájem hleděli do očí. Připadla jsem si jako v nějaké trapné telenovele. Taky se tam vždy líbají při západu slunce, ale mělo to jeden háček. Už jsme se k sobě přibližovali a byly skoro u sebe. On tak nádherně voněl a já začínala přivírat oči, když v tom přišla do pokoje nějaká žena, typovala bych na jeho mamku.

„Matty čí je to auto před dom-“ Nedokončila to. Když si mě všimla naší pozice, tak jí hned došlo co se tu asi „mělo“ odehrát.

„Oh…. Pardon, já se moc omlouvám, nevěděla jsem, že budeme mít návštěvu.

„No tak abych už šla.“ Teď jsem si vážně připadala jako v nějaké telenovele!

„Už chceš jít, vždyť ještě ani není sedm!“

Koukla jsem se na hodinky a bylo už půl deváté. Napodobil mě a trochu se pousmál.

„No … tak jo.“

Doprovodil mě k autu a stál na cestě dokud mi nezmizel z dohledu.

Když jsem dojela domu už tu byli Bella s Edwardem.

„Ahoj Mary. Jaký byly nákupy s holkami ? „

„Fajn a co ve Forks ? „

„Všichni tě moc pozdravují, a prý se máš taky stavit.“

„Dobře.Příští týden tam zajedu.“

Tím naše konverzace skončila.  

Šla jsem do svého pokoje a přemýšlela jsem o tom co se dneska stalo. Byla jsem u Matta a jeho máma nás načapala jak se „líbáme“. Bylo to trochu trapné, ale chtěla bych si tu návštěvu zopakovat.

Podívala jsem se na mobil a měla jsem tam tři sms. Všechny od Matta. V jedné bylo, že se omlouvá za mámu a v druhých dvou různé narážky na to, že by si chtěl návštěvu zopakovat a podobně.Hned jsem mu odepsala a domluvili jsme se na nějaký den po škole.

Škola. Úplně jsem na ní zapomněla. Už bylo celkem pozdě, tak jsem si lehla a hned jsem usnula. Ráno jsem se probudila asi o půl hodiny dřív, něž jsem měla vstávat. Velmi pomalu jsem se šourala domem a hledala něco k jídlu.

„Dobré ráno Mary . Co tak brzo ?“ Edward byl očividně v dobré náladě. Copak asi s Bellou v noci dělali?

„Probudila jsem se dřív a už jsem nemohla usnout.“

Ještě polospící, jsem seděla u stolu a nepřítomně jedla snídani. Když jsem dojedla šla jsem do svého pokoje se převléci. Jakmile jsem otevřela skříň tak jsem byla v rozpacích. Zapomněla jsem na to, že jsme s Alicí nakoupili spoustu věcí, ale já je asi nechala u ní v autě.  No a já nemám nic na sebe! Sakra! Sakra! sakra !

„Mary někdo za tebou přijel.“ Bella na mě volala zezdola.

„Já teď nemám čas. Kdo je to ?“

„Alice“

Díky bohu. Běžela jsem dolu .

„Alice, ty jsi moje spása.“

„Jo já vím. Tady. Vybrala jsem ti co si máš dneska vzít.“

Běžela jsem nahoru a převlékla se do toho co mi Alice nachystala. Abych řekla pravdu vypadala jsem dost dobře.Zbytek dne byl celkem nudný.

 

Když jsem šla na parkoviště ke svému autu, čekalo tam na mě překvapení.Všichni na něj zíraly a čekaly co udělám. Došla jsem až k němu a když mě zpozoroval krásně se usmál.

„Ahoj Em.“

„Matte ? Jak si věděl kde mám školu ?“

„No řekla si mi, že bydlíš ve Wooding city a pokud vím je tu jen jedna střední.“

„Aha, no chytrý. A co tu děláš ?“

„Doufal jsem, že dneska budeš mít čas a rozhodl jsem se tě navštívit.“

„Jo tak dobře, ale musím odvést Melisu domů. Slíbila jsem jí to.“

„To je pohodě, tak na ní počkáme.“

„A jak si se sem vlastně dostal… nemáš tu auto ? „

„No mám rychlejší způsob.“ A mrkl na mě.

Mezi tím už dorazila Lis a my všichni nastoupili. Seznámila jsem je a jely jsme. Už jsme v autě seděli jen my dva a povídaly si. Nejsem si úplně jistá, kdy se o mě dozvěděl tolik věcí. Možná jsem mu to včera řekla sama, ale věděl toho vážně hodně. Dojeli jsme před náš dům a vystoupili z auta.

„Není to tak nóbl jako u vás, ale je to můj domov.“

„Mě se to líbí. Ne všechny velké domy jsou fajn.“

Šli jsme k nám a rovnou do mého pokoje. Ještě jsme ho troch provedla po domě, ale není moc velký,tak to nezabralo tak dlouho.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Můj život - 3, Návštěva:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!