Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj rytmus života 8. kapitola

31.08.2010 (12:45) • Angee • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1751×

Byla jsem připravená na všechno. Na  to, že opustím rodinu, na to, že opustím člověka, kterého miluji.

Možná vám připadám bezcitná, ale tohle proste nejde. Jestli to chcete vysvětlit tak to tady máte. Když mi umřeli rodiče. No prostě ty trauma mi zůstaly a nejsem zvyklá na velkou rodinu. Nemám ráda, když mi někdo do něčeho kecá. Ale pitomé věci, otázky a urážky = Emmett. Tak to nesnesu. Prostě se asi… No určitě chovám jako dítě.

Ale to je jedno. Jsem už… No skoro dospělá. Je mi jen sedmnáct. Ale to je vedlejší věc. Tu smlouvu jsem nezrušila. Jen jsem si dala podmínku, že jim svoji hudbu budu posílat. Včera jsem napsala novou píseň. Tak jí půjdu nahrát. Šla jsme tedy k nahrávání. Dala jsi tam CD a auto spouštění.

You can play a song
Almost any groove
You can break it down
(break it down)
Hey
You can play a song
When you see me move
We can turn around
Turn around
Oh oh

I know you
Checkin´ on me
I should be checkin´ on you
Oh
Gimme the green light
I´m ready to go
Here at the start line
I´m ready to roll
I gota take you
I gota shake you
No ones gotta lose
Walkin´in my shoes
I stop at a red line
I´m on a roll
Turn up to music
I´m out of control
I gota take you
I gota shake you
No ones gotta lose
Walkin´in my shoes

When the light come on( Yeah)
I can feel the heat
The I´ll hit the floor
(Hit the floor Ooo)

When the curtain´s up
I fly off my feat
Feel me one more (One more)
Oh oh

I know you
Checkin´ on me
I should be checkin´ on you
Oh
Gimme the green light
I´m ready to go
Here at the start line
I´m ready to roll
I gota take you
I gota shake you
No ones gotta lose
Walkin´in my shoes
I stop at a red line
I´m on a roll
Turn up to music
I´m out of control
I gota take you
I gota shake you
No ones gotta lose
Walkin´in my shoes

(Eh) Walkin´in my shoes

(Hey) Gimme the
(Hey) green light
(Oh) I´m ready to go (Oh)
(Hey) No one´s
(Hey) gonna lose
Walkin´ in my shoes


Gimme the green light
I´m ready to go
Here at the start line
I´m ready to roll
I gota take you
I gota shake you
No ones gotta lose
Walkin´in my shoes
I stop at a red line
I´m on a roll
Turn up to music
I´m out of control
I gota take you
I gota shake you
No ones gotta lose
Walkin´in my shoes

Gimme the green light
I´m ready to go
Here at the start line
I´m ready to roll
I gota take you
I gota shake you
No ones gotta lose
Walkin´in my shoes
I stop at a red line
I´m on a roll
Turn up to music
I´m out of control
I gota take you
I gota shake you
No ones gotta lose
Walkin´in my shoes.

Šla jsem vedle, abych si to poslechla. Bylo to dobré… Tedy výborné. Nahrála jsem ještě písně jako: Different Summers,  Brand new day, This is our song, ale jednu písničku jsem si nechala nakonec. Někdo zaklepal na dveře.

„No?“

„To jsem já,“ řekl a usmál se. „Slyšel jsem tě zpívat tak se jdu podívat.“

„A jdeš právě včas,“ řekla jsem a táhla ho za ruku do druhé místnosti.

„Co chceš dělat?“

„No… Potřebuju duet.“ Udělala jsem ten pohled psích oček.

„No dobře, štěně.“

„Haf!“  Pak se spustila hudba:

Ten kluk, patrně v uších špunty má,
a v duchu jen jde pít se zdá,
někde kam já dojdu s těží,
ten kluk si chce klid svůj užívat,
jestli svoje vlasy mám, chuť rvát,
na tom málo záleží.
Ty, já jsi blízko, jsme pořád však tak
vzdálení.

Jsme jak oheň a déšť
(jak oheň a déšť),
někdy vážně mě štveš
(někdy vážně mě štveš),
ale zlost je stav, co dlouho netrvá.

Jsme Venuše a Mars
(jsme Venuše a Mars),
jsme horko a mráz,
(jak horko a mráz),
ale ladíš s každou písničkou, co znám.
A tak stejný cíl mám dál.

Chci prostě vždycky na vrch mít,
a já chci jenom hudbou žít,
trvá se na svém, jenže já se nezměním.
Proč, snažím se jen do mě vžít.
Načasujem tísně soukromá,
tohle všichni říkají.
Ty, já, jsi blízko, pořád však tak vzdálení.

Jsme jak oheň a déšť,
(jak oheň a déšť),
někdy vážně mě štveš,
(někdy vážně mě štveš),
ale zlost je stav, co dlouho netrvá.

Jsme Venuše a Mars,
(jsme Venuše a Mars),
jsme horko a mráz,
(jak horko a mráz),
ale ladíš s každou písničkou, co znám.
A tak stejný cíl mám dál.

Když chci jít, chci stát.
Když počkat, k cílu pospíchám.
Jsme bezvadní i vadní, jenže já s tím,
nechci hnout.
Néééé.

Jsme jak oheň a déšť,
(jak oheň a déšť),
někdy vážně mě štveš,
(někdy vážně mě štveš),
ale zlost je stav, co dlouho netrvá.

Jsme Venuše a Mars,
(jsme Venuše a Mars),
jsme horko a mráz,
(jak horko a mráz),
ale ladíš s každou písničkou, co znám.
A tak stejný cíl mám dál.

Moje slunce snad
dost dlouho netrvá.

Jsme Venuše a Mars,
(jsme Venuše a Mars),
jsme horko a mráz,
(jak horko a mráz),
ale ladíš s každou písničkou, co znám.
A tak stejný cíl mám,
stejný cíl mám dál.

Po tváři se mi spustily slzy.

„Pláčeš?“

„Jo,“ řekla jsem a utřela jsem si je.

„Je to nádherná píseň.“

„Už mám skoro vše na to CDčko.“

„Skoro?“

„Chybí mi ještě pár písní,“ řekla jsem

„Tak je nahrajeme,“ řekl.

„Dobře.“ Stoupla jsem si znovu k mikrofonu a nahráli jsme zbytek písní.

„Hotovo,“ řekl a já jsem si sedla na malou pohovku.

„Připadám si jako bych měla za sebou bezesnou noc.“

„Vítej v mém světě,“ řekl a sedl si vedle mě. Já jsem se tomu jen zasmála a políbila ho. Vzniklo z toho vášnivé líbání. Pak se někdo vrhl do pokoje.

„Bože! Bello, ty umíš pokazit romantiku!“ okřikla jsem jí.

„No promiň, ale bylo tady až moc podezřelé ticho,“ opáčila.

„Myslíš?“

„Tak promiň, já zase jdu,“ řekla a odešla. Já a Jazz jsme pokračovali v tom, kde jsme skončili.

DEN ODJEZDU

Už ráno mě pohltila panika. Dneska jsem měla opustit rodinu a studovat hudební školu. Od Belly jsem dostala zákaz si zabalit věci. Takže jsem měla strach, co tam budu mít. Jediný Emmett se mě snažil rozveselit. Jako vždycky. Od Jazze jsem si vyslechla neustále obdivování, a slíbil mi, že tu hudbu zařídí. Byla jsem mu vděčná. Když jsme byli na letišti, zachvátil mě smutek a slzy. Dokážu vůbec opustit rodinu? Dokážu opustit člověka, kterého miluju? Sama nevím. Jestli jsem si myslela, že jsem připravené na loučení, tak nejsem. Vrhla jsem se Belle kolem krku.

„Jsi ta nejlepší otravná sestra, jakou kdy můžu mít.“

„Ty taky,“ odpověděla mi a po očích se mi spustily slzy.

„Mám tě ráda,“ řekla jsem a šla jsem se rozloučit s Esmé a Carlislem.

„A já nic?“ zeptal se Emmett

„Počkej si. Mami, tati. Dokonale jste mi nahradili rodiče a za to vám děkuji,“ řekla jsem a oba jsem objala. Pak jsem šla k Emmettovi. Usmíval se jak rajské sluníčko.

„Jsi ten nejotravnější bratr…“ Ani jsem nedořekla a už mě objal.

„Umačkáš mě!“

„Jo, promiň,“ rozloučila jsem se s Edwardem a Rose. Jazze jsem si nechala nakonec. Šli jsme trochu vedle. Na tvářích jsem měla slzy. Teď jsem to věděla. Tohle rozloučení nezvládnu. Bezeslov jsem ho objala.

„Slíbíš mi vše, co jsi mi slíbila doma?“ zeptal se.

„Slibuji.“

„Miluju tě,“ zašeptal.

„Já tebe taky,“ řekla jsem a políbila ho.

„Let 28 do Itálie odlétá za 20. minut!“ ozvalo se.

„Už musíš jít,“ řekl. Ještě jednou jsem ho políbila.

„Sbohem,“ řekla jsem a šla jsem k letadlu. U vchodu jsem se ještě podívala  už jen na šesti člennou rodinu a na mou životní lásku, Jaspera. Bude mi chybět. Nikdy na něj nezapomenu. Nikdy.

Vyřiď Jasperovi, že ho miluju.

Poslala jsem myšlenku, a doufala, že ji Edward uslyšel.