Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Moji Andělé

08.05.2009 (17:30) • Matys • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4460×

Proč? Proč to musel udělat. Už je to týden co odešel a řekl mi že mě nemiluje. Prý to bude čitý řez. Já tu teď sedím na posteli a utápím se ve zoufalství z jeho odchodu. Z odchodu jeho a jeho rodiny. Takhle to pokračovalo dva měsíce než jsem se nakonec rozhodla že budu žít dál. Začala jsem trochu komunikovat. Odpovídala jsem zdvořile celýma větami, nevím kde se to ve mně vzalo. Přes den jsem byla zdvořilá a  noci jsem proplakávala. Teď už jsou to tři měsíce a já si stejně přes svůj zákaz vzpomínala. Na první dotyk, první dlouhý pohled do očí, první polibek, první návštěva u jeho rodiny, a naše první a poslední poprvé. (pozn.autora- na to první a poslední poprvé snad všichni víte o co jde a ten co neví tak to snad s pokračováním pochopí). Jednoho dne ráno když jsem měla jít do školy se mi udělalo neuvěřitelně špatně a běžela jsem se vyzvracet na neštěstí byl Charlie ještě doma a když mě uslyšel jak zvracím tak mě nechal doma s tím že mě omluví ze školy a že jestli mi ještě večer bude špatně půjde se mnou k doktorovy. Když konečně Charlie odešel šla jsem si vyčistit zuby. Když jsem kartáček a pastu uklízela do skříňky narazila jsem na krabičku tampónů. A nevím proč začala jsem přemýšlet kdy že jsem naposledy dostala měsíčky. A jak jsem počítala nemohla jsem se dopočítat tak jsem se šla podívat do kalendáře kam si zapisuji. Jak jsem se na to tak koukala tak ve mně hrklo naposledy jsem měla měsíčky před třemi měsíci. O můj Bože. To není možné. Já nemůžu být těhotná. Vždyť jsem spala jenom s ním..... a to ještě než odešel. Vždyť upíři nemůžou mít děti. Ale jak jsem přemýšlela začalo se mi zase děla špatně a musela jsem jít zvracet. Napadla mě myšlenka že než přijede Charlie zajedu si do Port Angels pro těhotenský test. Tak jsem tu myšlenku zrealizovala když jsem dojela domů rychle jsem doběhla do koupelny a udělala si test. „Panebože já jsem těhotná, a s ním...." Říkala jsem si. Když jsem se vzpamatovala bylo za pět minut šest, Charlie v šest příjde měla bych ten test někam schovat aby ho neviděl. Právě včas když jsem ho schovala běžela jsem do postele a dělala že spím, zabralo to. A nějakým zázrakem jsem při tom usnula. Ráno když jsem se probudila se mi zase udělalo špatně tak mi Charlie řekl že si mám zajet do nemocnice protože on nemohl tak jsem jela sama. Ale nešla jsem do nemocnice jak jsem řekla šla jsem do realitní kanceláře abych si našla byt nebo dům, někde na kraji Seattlu.

V kanceláři jsem dostala katalog bytů a domů k prodeji na severu Seattlu. Když jsem jela autem přemýšlela jsem. A dostala jsem se k závěru že budu žít i bez něho...... budu jenom já a moje dítě a dlouhý život. Když jsem přijela tak Charlie ještě nebyl doma. Vylezla jsem z auta, odemkla dveře od domu a šla jsem do svého pokoje. Posadila jsem se na postel a začala jsem listovat katalogem. Nabídky které mě zaujali jsem si zakroužkovala. Měla jsem konto na které jsem si ukládala peníze na vysokou ale jelikož jsem teď těhotná tak se žádná vysoká konat nebude. Když jsem tak procházela katalogem najednou mě zaujal opravdu nádherný domeček tak jsem se rozhodla že si ho koupím. Na příjezdové cestě jsem uslyšela Charlieho policejní auto. Schovala jsem katalog pod postel seběhla jsem dolu do kuchyně a začala jsem připravovat špagety.

„Ahoj tati jak ses měl v práci?" zeptala jsem se.

„Ahoj Bells, ale jo šlo to. A co ty byla jsi u toho doktora?"zeptal se mě se starostí v hlase a s ještě starostlivějším pohledem.

„Jasně tati říkal že je to zase jenom nějaká viróza která tu v okolí lítá prý nejsem první ani poslední." Řekla jsem a odfrkla si. Co jsem mu asi měla říct ‚Ne tati včera večer jsem zjistila že čekám poloupíří dítě s Edwardem který je upír stejně tak jeho rodina a tak jsem byla v realitce hledat si byt?' ne řekla jsem mu lež sama jsem byla překvapená jak jsem to řekla zdá se že Charlie to chvíli vstřebává ale pak mi to zbaštil. Když jsme dojedli večeři tak jsem si šla lehnout.

„Dobrou tati."

„To už jdeš spát?" divil se Charlie

„Ano pamatuj jsem nemocná a navíc jsem dneska měla vyčerpávající cestu do města." Samozřejmě sem mu neřekla do jakého.

„Jo jasně já zapomněl, tak dobrou Bells, a hezky se vyspi." A políbil mě na čelo.

„Dobrou tati"

Když jsem došla do mého pokoje popadla jsem pyžamo, čistou osušku a šla jsem do koupelny kde jsem si dala horkou sprchu která pomalu ale jistě uvolňovala moje ztuhlé svaly. Když jsem vylezla ze sprchy osušila jsem se oblékla pyžamo a vyčistila si zuby. Když jsem došla do pokoje svalila jsem se na postel a usnula jsem.

Zdál se mi ze začátku Byla jsem tam já a moje dítě holčička měla krásné bronzové vlásky po něm a kudrnaté po mě. Byla bledá a neuvěřitelně krásná a bylo jí srdce. Ono nebylo ono se třepotalo. Byla to krásná chvíle plná štěstí a lásky. Stáli jsme na naší louce moje dcerka skákala sem a tam a na tvářičky měla ten nejnádhernější úsměv jaký jsem kdy viděla a měla zelené oči. Takové zelené jako svěží tráva nádherné po něm. Ale s čista jasna se situace změnila stáli tam všichni Cullenovy a koukali na moji holčičku, cenil zuby a vrčeli chtěli se na ni vrhnout ale já jsem ji stáhla za sebe ale když jsem ji stahovala za sebe všichni vyskočily na nás a pak jsem se s křikem a pláčem probudila. Když jsem se podívala na hodiny bylo sedm ráno Charlie už nebyl doma a mě se spát už nechtělo tak jsem se rozhodla že si zajedu koupit ten domeček. Když jsem se vysápala z postele šla jsem do koupelny tam jsem se převlékla udělala hygienu. Sešla jsem do kuchyně dala si slaninu a vejce umyla co jsem našpinila a jela do Seattlu. Dojela ke kanceláři a koupila si domeček a jela zase domu. Domu sem dorazila asi v jednu hodinu dala si k obědu včerejší večeři a šla do pokoje. Klíče od domečku si schovala a přemýšlela jak se vypařit. Nakonec mě napadlo že odejdu hned teď. Ale nechám tu pro Charlieho dopis v pokoji jsem si zabalila věci a napsala ten dopis

Drahý Tati....

Nevým jestli chápeš proč to dělám ale takhle už dál žít nemůžu všechno mi ho ve Forks připomíná. Prosím nehledej mě já se jednou ozvu. Tohle dělám z těžkým srdcem ale musim se odrazit ode dna.

Sbohem.

Mám tě strašně ráda Tvá Bella.

Dopis jsem mu dala na stůl naposled jsem se koukla na můj domov a odešla. Když jsem se vydala na cestu rozbrečela jsem se. Teď bych potřebovala aby mě někdo obejmul. Dojela jsem ke svému domečku a zamýřila si to do ložnice jelikož dům jsem koupila i s nábytkem stačilo si tam dát své věci a bude to.

Autor: Matys (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Moji Andělé: