Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Moje srdce nikdy nebude slepené - 9. kapitola

17.11.2010 (10:30) • Zira • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1964×

9. kapitola – Nikdy už nebudu tak jako dřív

Zaklepala jsem na dveře a hned mi někdo otevřel.

„Už jsme tě čekali… ty nejsi Edward?“ zeptala se vysoká blondýnka.

„Vypadám snad jako Edward?“ odsekla jsem.

„Ne… jistěže ne. Ty musíš být Bella. Tolik jsem toho o tobě slyšela,“ řekla a podala mi ruku na přivítanou.

„Hmmm… já měla tu smůlu, že jsem musela potkat tebe. Taky jsem toho o tobě tolik slyšela. A teď, když dovolíš, ráda bych prošla,“ řekla jsem, usmála se a šla dovnitř. Při příchodu jsem do ní omylem strčila. Zavrčela a zavřela dveře.

„Edwarde? Ráda tě tu vidím,“ řekla po chvíli, kdy dorazil i Edward.

„Já tebe taky, Tanyo. Já tebe taky. Dorazila už Bella?“ zeptal se, ale já věděla, že to ví.

„Bohužel ano,“ zamumlala si pro sebe, ale stejně to bylo slyšet.

„Co prosím?“ řekl udiveně.

„Ale nic,“ a znovu zavřela vchodové dveře. Edward jen protočil očima, a když mě uviděl, tak se usmál a přiběhl ke mně upíří rychlostí.

„Utekla jsi mi,“ řekl. Přikývla jsem. Přišla celá rodina a všichni jsme si sedli do obývacího pokoje.

„Ahoj, Já jsem Eleazar a tohle je má žena Carmen. Bohužel jsem neměl ještě to potěšení poznat tebe,“ řekl a podíval se na mě.

„Eleazare, Bella je…“

„Jsem jeho přítelkyně,“ vyhrkla jsem rychle ze sebe a koukla se na Tanyu, jak bude reagovat a hádala jsem správně, když jsem si myslela, že bude zuřit. Edward se na mě podíval a usmál se.

„No, tak to je milé. Edward se nám nepochlubil, že má nějakou přítelkyni,“ řekla Tanya a poslední slovo řekla s tou největší nechutí.

„Ano, nezmínil, protože to ještě nebylo tak vážné a byla jsem člověk, ale proměnila mě jedna upírka…“

„Jo… a žili šťastně až navěky. Proč jsi tu?“ řekla naštvaně Tanya a vstala z pohovky.

„Tanyo!“ řekla Carmen.

„Máš nějaký problém?“ zeptala jsem se jí a taky jsem vstala.

„Jo… velký problém… problém s tebou. Jestli chceš vstoupit do mého domu, tak fajn, klidně můžeš, ale já s tebou v jedné místnosti nehodlám zůstat, nazdar,“ řekla Tanya a byla pryč.

„Šla na lov,“ řekl s klidem Edward. Ostatní členové se koukali někam jinam než na mě. Vypadalo to, že se za ni stydí. Najednou se zvedla upírka a objala mě.

„Já jsem se ti ještě nepředstavila. Jsem Irina, tohle je moje sestra Kate a ta osoba, co teď právě odešla, byla Tanya, ale nejspíš si už měla to štěstí jí potkat.“ Když mě Kate objímala, tak jsem pocítila slabý elektrošok, který prošel celým mým tělem.

„Auuu… co je to?“ zakřikla jsem a sedla si na pohovku.

„Moje schopnost,“ řekla vesele Kate a odtancovala do kuchyně. Carmen mě jen objala a Eleazar mi podal ruku. Dlouho jsem jim vyprávěla svůj příběh a všichni byli překvapeni z Edwardova postoje ke mně. Nedokázali pochopit, jak mi mohl dát pusu, aniž by mě nezabil. Pak řekli, že to asi musí být silná láska a nechali to plavat.

„Přijeli jsme sem jen z prostého důvodu… potřebuji vědět, jakou mám…“

„Schopnost, myslel jsem si to,“ řekl Eleazar a usmál se, „ na to ti velmi rychle odpovím. Máš velmi vzácnou schopnost. Jen se modli, dítě, ať se o tobě Aro nedozví. Ta schopnost je rozdělena na dvě části. Máš svůj vlastní štít, ale jenom sama pro sebe. Edward ti nemůže číst myšlenky, pokud zrovna nejsi něčím rozptýlená. Dokázal jsi jí někdy přečíst myšlenky?“

Edward přikývl a pak mě začal vášnivě líbat. Jeho rty byly tak měkké a… Edwarde!

„Takhle ji dokážu rozptýlit,“ vychloubal se Edward a políbil mě ještě na čelo. Obtočil své ruce kolem celého mého pasu a dal si mě před sebe.

„Druhá část je daleko složitější na vysvětlování… zkusím ti to vysvětlit. Máš schopnost vše přimět, aby to dělalo, tak jak chceš. Třeba tahle sklenička. Představ si, že ta sklenička zmizí. Zavři oči a pořádně se soustřeď!“ řekl a já si sedla na pohovku. Přede mnou stála na stolku skleněná sklenička a světlo, které proudilo skrz skleničku, se mi odráželo na mé pokožce, která začala svítit, jak roj malých diamantů.

„Dobrá tedy…“ začala jsem se soustředit a představovala si, jak se sklenička rozplývá. Otevřela jsem oči, abych viděla, co se děje, ale nic se nedělo.

„Většinou trvá, než se…“ Sklenička se zatřásla, rozplynula a nic tam po ní nezbylo.

„Páni!“ vydechla Irina a posadila se ke mně na pohovku. Vztáhla ruku k místu, kde byla ještě před chvílí sklenička. Pohybovala rukou doprava a do leva a přitom se smála.

„To je neuvěřitelné… ani nevíš, jak velký potenciál máš, Bello. Víš kolik upírů by vraždilo, aby takovou schopnost, jakou máš ty, mělo? Jen málo upírů se promění a má schopnost a ještě méně upírů se promění a má tak silnou schopnost jako ty,“ řekla Irina.

Potom jsme se s Edwardem ještě pár dní na Aljašce zdrželi, než jsme zase jeli domů. Eleazar a Kate mě učili, jak svou schopnost používat a já se v tom zlepšovala. S Edwardem jsme nasedli do letadla asi po dvou týdnech, co jsme strávili na Aljašce. Přijeli jsme domů a hned na letišti nás oba Alice seřvala. Dala nám tresty. Edward s ní musel jít nakupovat… do Paříže a já musela celý den bojovat s Emmettem.

„Alice,“ zavolala jsem si ji, když se připravovala na odjezd do Paříže. Zapomeň na naše tresty.

„Co jsi potřebovala?“ zeptala se Alice, když ke mně přišla s nechápavým výrazem.

„Ale nic, jen jsem se chtěla ujistit, kdo s tebou pojede do Paříže,“ řekla jsme a čekala na odpověď.

„Rosalie a Esme, kdo jiný?“ zeptala se mě.

„Ne, nikdo. Já si to jen ověřovala,“ řekla jsem a šla do auta pro Edwarda.

„Vyřízeno,“ ohlásila jsem mu skrz okno a otevřela mu dveře od auta. Vystoupil a políbil mě.

„Díky,“ řekl a znova mě políbil. Teď ještě vyřešit můj trest a je to.

 8.kapitola - 10.kapitola

Autor: Zira (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Moje srdce nikdy nebude slepené - 9. kapitola: