Pátá kapitolka je na světě. Po trošku deprimujícím začátku jsem jí dala název Splněná přání. Tak snad vám přiroste k srdíčku. PS: Koukněte na ty odkazy domů a udělejte mi tím radost, hledala jsem je dvě hodiny, než jsem našla pořádně hezký bejvák.
01.02.2010 (11:45) • Kimberly • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5214×
5. kapitola
Splněná přání
Zastavili jsme před velikánským domem. Ten dům byl nádherný řekla bych, že třípatrový. Celý bílý a skoro celý až na západní stranu prosklený. Vypadal velmi honosně. Doktor Cullen bude asi hodně bohatý. Tipuji už podle těch aut i podle toho způsobu oblékání a domu.
„Isabell, toto je tvůj nový domov. Doufám, že se ti u nás bude líbit. Asi za dvě hodiny přijede moje žena Esme a moje děti z nákupů, pokud je moje nejmladší dceruška nezdrží. Pojď ukážu ti tvůj nový dům a potom taky pokoj,“ řekl mi a pokynul, abych šla za ním. Prošli jsme celý dům.
Spodní patro vypadalo jako báseň. Vešli jsme do salónku, odkud se pokračovalo nahoru do patra. Vlevo do obývacího pokoje a vpravo do kuchyně s jídelnou.
Druhé patro mělo zase pouze čtyři pokoje a to ložnici Carlislea a Esme, Carlisleovu pracovnu a ještě jednu a druhou ložnici.
Třetí patro obsahovalo pouze a jedině dva pokoje. Jednu plnou ložnici a jednu ložnici, která byla moje. Vešla jsem dovnitř a pusa mi spadla někam ke kolenům. Byl to ten největší pokoj z druhého a třetího patra. Byl nádherný laděný do oranžova ne jako zbytek domu. Měl nádhernou knihovnu, ale na můj vkus až moc. U čeho jsem se zarazila byly troje dveře ve stěně. Ostatní pokoje měly pouze dvoje a to koupelnu a šatnu, tak proč já mám troje? Doktor si všimnul mého pohledu a když jsem se na něj otočila usmál se na mě.
„Ty první dveře, to je koupelna. Ty druhé šatna a do těch třetí zatím nechoď. Slib mi to.“ Nešlo mu to neslíbit. Ten jeho pohled byl tak zvláštní, tak autoritativní, že jsem neměla jinou možnost.
„Slibuji,“ pronesla jsem jen a on se na mě pouze usmál a potom odešel.
Mezitím jsem se rozhodla prozkoumat šatnu. Vešla jsem a div mi nevypadly oči z důlků. Šatna byla velká asi jako můj pokoj a byla celé dokola obestavěna skříněmi.
Jižní a západní stěna byly obestavěny bílými skříněmi. Otevřela jsem jednu po druhé a ve všech byly vaky s oblečením. Nikdy jsem neviděla tolik oblečení pohromadě.
Severní stěna byla obestavena černými skříněmi. Když jsem otevřela tu první naskytl se mi pohled na tu nejnádhernější kolekci bot na celém světě, tak mě tak napadlo, co to asi bude v těch skříních se zrcadlovými dveřmi na východní straně šatny, na které mimochodem byl i vstup do mého pokoje.
Otevřela jsem tedy první skříň, ale nebylo tam nic víc než jen červeně svítící tlačítko TRY ME. Stiskla jsem ho a jako zázrakem začínaly ze skříně vyjíždět poličky se šperky. Podle toho jak jsem předpokládala, budou celé tyto skříně plné šperků a jiných doplňků.
Rozhodla jsem se tedy, že si něco z toho zkusím a tak jsem otevřela troje vaky od oblečení a měla jsem doopravdy z čeho vybírat. Nakonec jsem zvolila, když už je ten červen, letní šaty na ramínka. Poté jsem zapátrala v botníku a jelikož jsem v životě měla boty s podpatkem jen jedny, vybrala jsem si boty ladící s šaty. Nakonec jsem si vybrala i řetízek a to z lehkého stříbra s červeným kamínkem ve tvaru srdce.
Než jsem se ovšem začala oblékat šla jsem si dát sprchu. Koupelna mě snad nemůže ani ničím překvapit ne? Myslela jsem si, když jsem do ní šla. To byl ovšem omyl. Otevřela jsem ty dveře a přede mnou se otevřela nádherná koupelna. Asi dvě minuty jsem na ni zírala jak idiot a potom jsem se tedy rozhodla, že se půjdu osprchovat. Neměla jsem chuť ani na vyhřívanou vanu, ani na nějaké masážní něco. Vlezla jsem si tedy do sprchového koutu. Najednou začalo něco zvonit. Lekla jsem se, že jsem málem vyletěla z kůže. Až potom jsem si všimla, že ve sprše je telefon i rádio. Takové zbytečnosti! Pomyslela jsem si.
Když jsem byla hotová vylezla a začala jsem hledat fén na vlasy. Nakonec jsem ho našla. Vyfénovala jsem si vlasy a pročesala jsem je jenom kartáčem. Nechala jsem si je volně spadat do až do pasu a šla jsem se obléknout.
Když jsem se podívala do zrcadla, bylo to jako sen. Vypadala jsem jako princezna. Nikdy jsem si tak nepřipadala, až dnes poprvé. Bylo to jako sen, jako moje dávné přání. Přání, které jsem si přála jako malá, malá holčička, co si hrála na princezny. Při té představě jsem se musela usmát.
„Teď už nejsem malá, ale i tak se mi tohle přání splnilo. Sice pozdě, ale přece,“ řekla jsem si. Ještě jsem šla zpět do koupelny a uklidila jsem si své předešlé oblečení do koše a boty do skříně. Potom jsem si i zbytek mého oblečení dala do polic, které byly v mé šatně volné.
Když jsem byla se vším hotová, šla jsem si sednout na postel a přemýšlela jsem, co je za těmi třetími dveřmi. Jelikož už od mala jsem dítě zvídavé a zvědavé nedalo mi to a i přes zákaz jsem za ty dveře nahlédla. To jsem ovšem neměla dělat, jelikož pohled do té místnosti, byl jako pohled do toho nejbáječnějšího snu na světě. Nechápala jsem jak mohou vědět, že miluji zpívání a hru na klavír a další nástroje. Za těmi dveřmi totiž bylo domácí nahrávací studio.
Šla jsem zpět do pokoje, jako že nic. Ale nedalo mi to, asi po deseti minutách jsem vytáhla svůj notes Song of my heart a šla jsem zpět do studia. Notes jsem si nachystala na klavír. Zapnula jsem nahrávač a zahrála jsem píseň celou píseň Sekond. Ovšem bez zpěvu. Potom jsem přešla zpět k nahrávacímu přístroji a vyladila to. Nakonec jsem si stoupla k mikrofonu a když začala hudba hrát začala jsem do ní zpívat.
(Hudba: Hilary Duff – Stranger / text neodpovídá, psala jsem ho sama. Akorát hudba je celkem podobná. V závorkách český překlad.)
I'm tired pretend (už mě nebaví předstírat)
that is between us all in all right, (že je mezi námi vše v pořádku)
I have enough, (mám toho dost)
is the end of my misery (je konec mého trápení)
Goodbye, I'm telling you (sbohem říkám ti)
refrain:
I am leaving, (já odcházím)
Look into my eyes, (podívej se mi do očí)
not to return, (nejde to vrátit)
This is not my plan, (tohle není můj plán)
on welfare, (na spokojený život)
no more hypocrisy and falsehood, (už žádná přetvářka a lež)
only true (jen pravda)
here and now, (tady a teď hned)
I won the second, (já nebudu ta druhá)
second, second. (Druhá, druhá)
Let me be, (nech mě být)
the end is between us, (je mezí námi konec)
not to save, (nejde to zachránit)
to be you had to seek power, (to be ses musel moc snažit)
but I do not believe you. (ale já ti nevěřím)
refrain:
I am leaving, (já odcházím)
Look into my eyes, (podívej se mi do očí)
not to return, (nejde to vrátit)
This is not my plan, (tohle není můj plán)
on welfare, (na spokojený život)
no more hypocrisy and falsehood, (už žádná přetvářka a lež)
only true (jen pravda)
here and now, (tady a teď hned)
I won the second, (já nebudu ta druhá)
second, second. (Druhá, druhá)
In my life it did not destroy more than enough, (V mým životě už si toho zkazil víc než dost)
not intend to return to thee, (nehodlám se k tobě vracet)
not intend you no forgiving, (nehodlám ti nic odpouštět)
it was not enough, (ne bylo toho dost)
let me live and forget, (nech mě žít a zapomeň)
I know that. (že mě znáš)
(1*pomalu///2*s přestávkou///1a konec)
refrain:
I am leaving, (já odcházím)
Look into my eyes, (podívej se mi do očí)
not to return, (nejde to vrátit)
This is not my plan, (tohle není můj plán)
on welfare, (na spokojený život)
no more hypocrisy and falsehood, (už žádná přetvářka a lež)
only true (jen pravda)
here and now, (tady a teď hned)
I won the second, (já nebudu ta druhá)
second, second. (Druhá, druhá)
Dozpívala jsem a až potom mě zarazilo to, že se na mě dívá sedm párů karamelových očí. A jejej, mám průser. Zazvonil mi budíček v hlavě.
„Promiňte, vím že jsem vám slíbila, že sem nepůjdu, ale když mě to nedalo,“ řekla jsem mu a koukala jsem se do země. Styděla jsem se za to, že mě přistihli při činu. Najednou a z ničeho nic se všichni začali smát. Koukla jsem se na ně a ti byli pobaveni nejspíše mým výrazem. Zamračila jsem se a to jsem ve dveřích poznala Rosalii a ostatní ze školy i Edward tam byl. Přestali se smát a Carlisle ke mně přistoupil s velmi vážnou tváří.
„Isabell, za to že jsi neposlechla a porušila slib, který jsi mi dala, ti dávám za trest to, že…“
Hádejte, co dá Carlisle za trest Belle?
A jak se k ní všichni zachovají?
Ale hlavní je tohle: Líbilo se vám to?
Čtvrtá kapitola Oo. Shrnutí .oO Šestá kapitola
Autor: Kimberly (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Moje minulost se odráží v mých písních... 5. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!