Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Modelka bez minulosti 3

Harry Potter - opravdu nenávidí Twilight


Modelka bez minulosti 3 Vím, že jsem tuto povídku dlouho nepřidala, a tak napravuji svojí chybu

Dny ubíhaly a my se připravovali na Londýn. Měla to být naše premiéra na živo. Mezitím jsme fotili nějaké fotografie. Bavilo nás to a já zapomínala na minulost. Byla jsem s těmi, které jsem milovala, ale cítila jsem, že mi tu někdo stále chybí. S tím však já nic neudělám.

Byla sobota a my tu byli už měsíc. Zrovna jsem s Lee ležela v posteli a snažila se dospat ten mejdan, kde jsme včera byli. Byl úžasnej a i Jacob se na něm bavil, to je co říct.

„Ccccr.“ Někdo nám zvonil u bytu.

„Jacobe, běž tam.“ Víc jsem se nenamáhala a obrátila jsem se na bok. Z ničeho nic jsem však ležela na zemi a nadávala. Ke mně se za chvilku přidala i Leah.

„Blbečku, co vyvádíš?“ řvala jsem na Jacoba, ale on jen připitoměle usmíval. V tom se otevřely dveře a dovnitř nakoukl Erik.

„Dámy, vstáváme., práce nás čeká.“ Rychle jsem šmátla po županu, protože jsem spala nahá.

„Jo jo, už jdem.“ Rychle jsme s Leah na sebe něco hodily a seběhly jsme do obývacího pokoje, kde se kluci o něčem bavili. Sedly jsme si tedy k nim a oni utichly.

„Tak, je menší změna plánu. Všichni tři letíte na přehlídku do Moskvy, která se koná za týden. Sejdete se tam s vašimi novými kolegy. Tuto přehlídku pořádáme kvůli zemětřesení,“ ukončil svůj proslov, Erik a my přikývli.

Edward:

Holkám přišly dopisy, které jim oznamovaly, že se mají dostavit do Moskvy na přehlídku. Museli jsme teda jet i my muži, protože nikdo nechtěl být bez své polovičky. Docela jsme se těšili, protože v Moskvě jsme byli naposledy před padesáti lety, a tak se tam muselo změnit hodně věcí.

Odjezd byl dost narychlo, ale díky naší upíří rychlosti jsme to zvládli dokonale.

Bella:

Moskva byla nádherná a my dostali nádherný byt, který jsme si všichni hned zamilovali. Byl prostorný a laděný do přírodních barev. Měli jsme tam tři ložnice, velký obývací pokoj, který byl propojený s kuchyní, honosnou koupelnu s vanou i sprchovým koutem a terasu. Bylo tu tolik místa a měli jsme výhled na západ slunce.

Já a Leah jsme měly pokoj laděný do hnědě-kůrové barvy. Připomínalo mi to lesy okolo Forks. Moc se mi stýskalo po domově, ale tam byly vzpomínky, které mi moc ubližovaly. Proto jsem odtamtud odjela, nedokázala jsem přijmout vzpomínky.

Jacob měl pokoj laděný do mořských barev, jako bylo moře v La Push. Sám se k tomu přiznal, že mu to připomíná domov. Nenáviděla jsem se za to, že jsem ho odtamtud vytáhla, ale on tvrdil opak. Byl to můj obětavý přítel, který mi pomohl překonat jeho odchod a navrátil mě do života.

Kuchyň s obývákem byli laděny do barev louky, kterou miloval Edw…, kterou miloval on. Tohle přirovnávání mě však nebolelo, protože to nebyly vzpomínky tak úplně. Nejspíš by se to dalo nezvat přirovnáním.

„Bello, jsou tu upíři,“ vyvalil na mě Jacob hned, jak za sebou zavřel dveře od bytu. Byl pro tašky, které nám zbyly v autě.

„Co?“ vykoktala jsem.

„Jsou tu upíři.“ Víc jsem nepotřebovala a vyrazila na chodbu. Jake měl pravdu. Bylo tu nejmíň sedm upírů.

„K sakru,“ zaklela jsem, ale moc mi to nepomohlo.

„Byli tu před námi, tak o nás zatím nevědí. Bello, mohla bys použít štít?“ zeptal se mě Jake. Já totiž mám menší dar. Umím zastírat pachy a myšlenky. Jsem prostě takový štít proti všemu.

„Ano.“ Pořádně jsem se soustředila a splnila Jacobovo přání.

„Neosladíme jim to trochu?“ podívala jsem se na Leah a Jake.

„Už zase? To nedopadne dobře,“ zavyl Jake, ale přikývl a Lee vůbec neprotestovala.

„Večer to rozjedeme.“ S tím jsme se rozešli a začali si vybalovat.

Večer téhož dne:

Byl konečně večer a mi mohli rozjet svůj plán. Můj a Leain pokoj sousedil s tím upířím, což znamenalo 1:0 v náš prospěch. S Lee jsme dneska chtěly rozpálit naše milování až do nesnesitelných mezí. Pro nás to žádná velká oběť nebyla, ale asi upírům prasknou ušní bubínky.

Když jsme byly v tom nejlepším, někdo zabušil na zeď. Já i Lee jsme se tomu usmály a já pořádně hlučně přirazila na zeď. Upírci asi budou potřebovat špunty do uší. Když jsme obě měly po dvouch dost hlasitých orgasmech, někdo zazvonil. Šel jim, podle dohody, otevřít Jacob. Obě jsme velice nerady utichly, ale obě jsme měly touhu slyšet, co ten zatracený upír řekne.

„Mohli byste se, prosím, ztišit, má žena nemůže spát.“ Obě jsme měly, co dělat, abychom nevyprskly smíchy a já začala litovat Jacoba, že ten smích musí dusit.

„Jistě, pane, a velice se omlouvám. Mé ženy jsou trochu hlučnější.“ Co bych dala za to vidět toho upíra, jak mu klesá čelist.

„Děkuji.“ Vykoktal upír celý vyvedený z míry. Já i Lee jsme se celé šťastné a vysmáté vrátily k naší předešlé činnosti. Celý pokoj byl poznamenaný naším řáděním, ale obě jsme byly šťastné.

Edward:

Naši sousedé byli dosti hluční a všem došlo v čem. Jediného Emma to rozesmálo. Carlisleho to už štvalo, a tak šel za nimi, aby se ztišili.

„Mohli byste se, prosím, ztišit, má žena nemůže spát.“ Celou rodinu pobavilo, jak argumentoval Carlisle.

„Jistě, pane a velice se omlouvám. Mé ženy jsou trochu hlučnější.“ Všem nám spadla brada. On má víc než jednu ženu.

„Děkuju,“ vykoktal Carlisle odpověď. Dost jsem ho litoval, ale když se vrátil už to rozdýchal.

„On se miluje s více ženami?“ Emmett měl čelist až někde v přízemí.

„Nejspíš,“ odvětil mu Carlisle a všichni se rozešli. Já měl to štěstí a můj pokoj přiléhal na naše sousedy. Slyšel jsem, že asi ještě hodinu pokračovali v ukojení svých sexuálních tužeb, a pak usnuli. Něco mi však nehrálo. Já slyšel dvě srdce hlasitěji než to třetí. Jeden z nich spí dál. Proč se o to vlastně starám. Natáhl jsem se radši po knížce a začal číst od znova to, co již znám na paměť.

Předchozí - Shrnutí - Následující



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Modelka bez minulosti 3 :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!