Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Minulost žije s námi - 12. kapitola

Breaking Dawn

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Minulost žije s námi - 12. kapitolaJe tu další dílek kdy něco Belle konečně dojde. A tak se stane zvrat.

30.01.2010 (11:00) • Anamor8 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3136×

12. kapitola – Bojím se smrti, Edwarde

Byl listopad a už měsíc je ignoruju. Každý den je to těžší a těžší. Vždy, když pomyslím na to, že chci odjet, Alice na mě skoro vždy křičí, že mě nikam nepustí. Jinak se mnou nikdo nemluvil. Už konečně vzdali ty snahy, navázat kontakt. Hodiny s Edwardem jsou jako mučení. Tolik si přeji být s ním a když ho mám na dosah ruky, je to ještě těžší. Přeju si být s ním a Alice, ale nemůžu, jelikož za nedlouho umřu a nechci, aby se trápili. Nechci, aby to bylo jako v Londýně.

Byla neděle a já potřebovala nutně vypadnout z domu. Vyplížila jsem se ven a šla do lesa. Měla jsem na sobě jenom teplou mikinu. I přesto že mrzlo, zima mi nebyla. Na cestu mi svítil měsíc. Nasadila jsem si kapuci a šla, kam mě nohy táhly. Zastavila jsem se až na malé louce. Něco mi říkalo, že je to to, co hledám. Stoupla jsem si doprostřed a podívala se na nebe, svítily hvězdy. Lehla jsem si na studenou zem a koukala na ně.

„Hvězdy už toho tolik viděly a ještě uvidí. Jsou něco jako vrby. U nich máte jistotu, že to nepoví. Viděly můj život před tím a vidí ho i teď. Vidí má muka a nic nepoví. Radu se od nich žádnou nedovím,“ zašeptala jsem do ticha lesa a dál na ně zírala. Připomínalo mi to, když jsem poprvé viděla Edwarda. Taky jsem utekla ven a zírala na hvězdy. 

„Myslel jsem, že chceš mít normální zbytek života a ne si ho zkrátit,“ řekl sametový hlas a já leknutím nadskočila. Sakra, on mi snad čte myšlenky, že se tu tak zjevil, jako tehdy. Zhluboka jsem se nadechla.

 „Já jsem už mrtvá. Přesně měsíc,“ řekla jsem a dál se dívala na hvězdy. Cítila jsem, jak si lehl vedle mě.

„Proč s námi nemluvíš?“

„Utekla jsem z Londýna, aby se naši tolik netrápili, když mě nebudou mít na očích. Když vás budu ignorovat, bude to všechny míň bolet.“ Na konci se mi zlomil hlas.

„Jsme upíři, u nás nefunguje ´sejde z očí, sejde z mysli´, nás to bude bolet stejně, jakoby jsi se s námi bavila. Bell, netrap nás,“ poprosil.

Nešlo to, netrápila jsem jen je, ale i sebe. Nemohla jsem bez něj být a tohle mě jen ubíjelo. Překulila jsem se k němu do náruče a začala brečet. Pevně mě objal.

„Nechci umřít. Bojuju s tím od prvního dne,“ brečela jsem. Posadil se a mě si dal na klín. Pevně mě objal a já dál brečela. Cítila jsme se u něj v bezpečí a chráněná před vším, i před nemocí.

„To bude dobré, já to nedovolím. Už ne,“ šeptal mi do ucha a pokoušel se uklidnit. Poslouchala jsem jeho krásný hlas a začala mu věřit. Věřila jsem, že mě chce mít u sebe a nechce, aby se mi něco stalo. Nevím jak, ale usnula jsem.

Když jsem se ráno probrala, byla jsem u sebe v pokoji na posteli. Mikinu jsem měla sundanou a byla jsem přikrytá. 

Šla jsem se osprchovat a převlékla se do něčeho jiného. Vzala jsem si povinně prášky a nasnídala se sama, jelikož Jane ještě spí a Billy už je v práci. Vzala jsem si boty, bundu a baťoch a vyšla ven. Chtěla jsem jít do garáže, ale jen co jsem vylezla ven, zůstala jsem jako přimražená stát na schodech, a zírala na stříbrné volvo na příjezdové cestě a majitele, který se ke mně blížil.

„Nechceš svést?“ Koukala jsem na něj a přemýšlela. Vzpomněla jsem si na včerejšek a na to, že když jsem s ním, vše bolí méně. A hlavně na to, že s ním chci být a nechci už proti tomu bojovat.

„Proč ne,“ řekla jsem a šla k němu.

Chtěla jsem si užít zbytek života, proto jsem sem jela. A proč si ho neužít s někým, koho milujete, a to už dlouho. Když jsem byla u něj, chytla jsem ho za ruku a táhla k autu.

Na chvíli překvapením ztuhl, ale poté se vzpamatoval a víc zmáčkl mojí ruku. Otevřel mi dveře a poté je za mnou zavřel. Džentlmenem zůstal.

Když jsme přijeli na parkoviště, zaparkoval vedle Emmetova jeepu. Otevřel mi dveře. Jen co jsem vystoupila, měla jsem kolem krku Alice.

„Konečně jsi dostala rozum,“ zašeptala mi do ucha a poté i Jasperem odtančila do školy. Nikdo jiný tam z jeho rodiny nebyl. Já se začala strašlivě smát a Edward se mnou. Vyrazila jsem na první hodinu. Okamžitě byl vedle mě a chytil mě za ruku. Viděla jsem ty nevěřícné obličeje a smála se tomu.

Doprovodil mě až k učebně a poté zamířil na svou hodinu. Díky bohu se mnou přišel i učitel, takže jsem nemusela Jessice nic říkat. Po hodině jsem vystřelila ven a tam se srazila s Edwardem. Chytil mě za ruku a vedl na další hodinu. Smála jsem se tomu, vše to byl až moc krásné. Vešla jsem do učebny a na svém místě už seděla Rosalie. Jen co jsem si sedla, už mě objímala. Od ní jsem to nečekala. Všichni se neřícně dívali.

„Tolik jsi nám všem chyběla, počkej na Emmetta.“ Tomu jsem se obě usmály. Celou hodinu jsme si různě povídali.

S Rose jsme vyšly najednou ze dveřích a na mě tam čekal Edward. Jenom se usmála a šla dál.

„Edwarde?“ zeptala jsem se po cestě.

„Ano?“

„Mám se další hodiny bát, nebo se bude Emmett chovat normálně?“ podívala jsem se na něj. Jen se usmál a pokrčil rameny. Praštila jsem ho do ramene, ale myslím si, že to bylo jako bít do zdi. Chytil mě okolo ramen a táhnul dál.

Jen co jsem došla k lavici, stál u mě Emmett. Objal mě a zvedl nad zem. Myslela jsem, že mě udusí.

„Emmette, já nemůžu dýchat,“ upozornila jsem ho. Tomu se začal smát a položil mě na zem. Celou hodinu mi vyprávěl vtipy, nebo co komu udělal doma. Jakmile zazvonilo, začala jsem se smát nahlas. Nemohla jsem přestat. Třída už byla naštěstí prázdná a já se tam smála dál. V tom mě zezadu objaly studené ruce. Přestala jsem se smát a ztuhla.

 

Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Minulost žije s námi - 12. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře