Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Minulost žije s námi - 1. kapitola

New Stephenie photoshoot

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Minulost žije s námi - 1. kapitolaJe tu další můj nápad, mam ho už dlouho rozdělaný. Doufám, že se vám bude alespoň trochu líbit, jelikož se mi to moc nezdá. No uvidíte, prosím komentáře.

08.01.2010 (09:30) • Anamor8 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3339×

1. Kapitola – První setkání

Nikdo:

Píše se 13.9.1901 a v panství poblíž Londýna se bohatým manželům Swanovým narodilo dítko, vlásky tmavé, oči s nádechem čokolády. Dívka dostala jméno Isabella Marie Swan a měla být tou nejhezčí dívkou v okolí a tou se i stala. Měla mnoho nápadníků, avšak Isabella o žádného nestála. Chtěla se vdát z lásky, ne jen z rozmaru její matky. Stále však nemohla najít svého prince, svého anděla. Dnešní večer se ale mělo všechno změnit.

Právě se odehrával rok 1917 a Isabelle bylo sladkých 16 let. Čekal jí další ples, na kterém si měla vybrat svého ženicha. Další ples, kdy měla všechny žádosti odmítnout. Bude tenhle ples stejný, nebo Isabella přehodnotí svůj postoj? Zamiluje se a bude o – doteď nechtěné – svatbě přemýšlet?

 

Isabella:

Zase další ples. Proč nemůžou pochopit, že jsem jiná? Nejsem z těch, které se vdávají jen pro dobré postavení a peníze.

Vzala jsem si krásné modré šaty bez ramínek, což je v této době nezvyk. Mě se líbily, tak jsem si je vydupala, jako ostatně všechno. Byly korzetové a  korzet byl posetý kamínky. Byly obyčejné a proto se mi tolik líbily. Služebná mi udělala drdol a mohla jsem jít. Musela jsem jet v kočáře se svými rodiči, bratrem a jeho ženou. Jemu se to povedlo, oženil se z lásky. Miloval ji ještě než se rodiče domluvili na svatbě. Kočár zastavil a to bylo znamení, že moje mučení začíná.

Budu zase muset všechny odmítat. Miluju tanec, ale na takových akcích zásadně netančím. Jsem rodinná rebelka. Chci studovat, být svobodná, cestovat… Občas nosím pánské kalhoty, ráda jezdím na koni po okolí, a to vše rozčiluje mojí matku. Tvrdí, že vychované dámy sedí doma a starají se o dům a děti. Já to nesdílím. Vše, co mám umět, umím. Můj bratr mě učí věci, které umí ze školy, neustále sedím v knihách. A k tomu všemu se nechci vdát.

Vešla jsem do velkého sálu a šla do rohu, aby mě nikdo neviděl. Sál se pomalu ale jistě plnil. Stála jsem v  rohu a přemýšlela, jak se odsud dostanu. V tom se ozvalo otevření dveří a přišli hostitelé. Šlechta, která žije v Novém světě, přesněji v Chicaga. Nějací Masenovi. To bude legrace. Povzdechla jsem si a pozorovala postarší pár, scházející ze schodů. Poté, co sešli dolů, dívky v sále zalapaly po dechu. Podívala jsem se proč a uviděla ho. Stál tam anděl. Moje srdce se na chvíli zastavilo.

Krásný mladík s bronzovými, mírně rozcuchanými vlasy. V obleku vypadal dokonale ale určitě to bude další nafoukanec. Jakmile sešel dolů, dívky se na něj vrhly. Obdarovával je úsměvy a užíval si jejich přítomnost. Jo, bude namyšlený. S dalším povzdechnutím jsem si šla sednou ke stolu k mojí rodině. Jakmile začala hrát hudba, přišlo asi deset mladíku, jestli nebudu tančit. I přes matčiny výrazy jsem odmítala. Můj bratr mě podporoval a dělal skoré mezi mnou a chlapci – vedla jsem. Seděla jsem a nechala se odevzdávat svým myšlenkám, jak se z další akce vyvlíknout. Po dlouhé době zase někdo přišel.

„Smím požádat dámu o tanec?“ Ten hlas byl tak krásný, sametový. Podívala jsem se a spatřila toho chlapce ze schodů. Chvíli jsem si ho nedůvěřivě prohlížela, ale něco mě přinutilo přikývnout. Moc jsem chtěla být u něj. Krásně se usmál a já měla co dělat, abych neomdlela. Během tance jsem se cítila tak nějak… plná. Šťastná a zároveň nervózní. Nikdy jsem nebyla v mužské společnosti nervózní. Všichni se na nás otáčeli. Bylo to poprvé, co jsem s někým tančila. Když tanec skončil, cítila jsem se smutně. Vůbec jsem se nechápala. Odvedl mě ke stolu a já si omámeně sedla a zírala do blba.

Vůbec se mnou během tance nemluvil, a mě to mrzelo. Chtěla jsem slyšet jeho hlas. Když se sálem ozvala krásná melodie, podívala jsem se na jejího původce. Ten anděl seděl u klavíru a hrál. Líbilo se mi to. Měla jsem v sobě zmatek. Okamžitě jsem se zvedla a zamířila si to na terasu. Opřela jsem se o zábradlí, co nejdál od oken. Zavřela jsem oči a poslouchala venkovní zvuky. Nechápala jsem se a pokoušela se na to vše zapomenout. Zhluboka jsem se nadechla a podívala se na nebe. Už byla noc, hvězdy svítily a vší té kráse vévodil nádherný měsíc.

„Hvězdy už toho tolik viděli a ještě uvidí. Jsou něco jako vrby. U nich máte jistotu, že to nepoví,“ zašeptala jsem do ticha. V měsíčním světle se od kamínků na mých šatech odráželo světlo.

„Je to krása,“ promluvil ten krásný hlas. Vyděsila jsem se a podívala se na něj. Krásně se usmíval a přišel blíž. Opřel se vedle mě.

„Ano, je to krása,“ spíše jsem šeptala.

„Omlouvám se, nepředstavil jsem se. Jsem Edward Anthony Masen, a vy?“ Podívala jsem se na něj. Stále se tak krásně usmíval.

„Těší mě, pane. Jmenuji se Isabella Marie Swan,“ představila jsem se a Edward se začal smát. Nechápavě jsem se na něj podívala.

„Omlouvám se, ale vy jsem ta Isabella, co ji chce každý mladík a ona všechny odmítá? Ta rebelka, které je vše odpuštěno, protože je tak krásná?“ Pokrčila jsem rameny.

„Nevím, jestli jsem tak krásná, o tom pochybuju, ale ano, jsem to já.“ Tomu se zamračil. Podívala jsem se mu do očí. Přestože byla tma, viděla jsem ty krásné zelené oči.

„Jste krásná, moc krásná,“řekl a já zčervenala a sklopila pohled. Rozhodla jsem se změnit téma.

„Jak se vám líbí večírek? Je to tu jiné než v Chicagu?“ Nepodívala jsem se na něj, neměla jsem odvahu.

„Je to tu jiné. Ale nemám rád takové akce. Dělám to jenom kvůli rodičům. A vy?“ Špatně jsem ho odhadla.

„Matka mě sem nutí chodit kvůli tomu, abych si našla ženicha. Nenávidím to! Kdy konečně pochopí, že nechci?“ povzdechla jsem si. „A vy už máte nějakou snoubenku, či případnou?“ podívala jsem se na něj.

„Ne, všechny to nemají v hlavě v pořádku.“ Tomu jsem se začala smát.

„Čekám, až budu plnoletý a budu moci jít do války.“ To mě zaskočilo a dostala jsem strach. Nechtěla jsem, aby šel do války.

„Není vám zima?“ Zeptal se a já si uvědomila, že se třesu.

„Ne, to je v pořádku,“ pokoušela jsem se to zamaskovat, ale stejně to nezabralo. Sundal si sako a dal mi ho na ramena. Bylo příjemně teplé a krásně vonělo.

S Edwardem jsme se šli ještě projít. Neustále jsme si povídali. Byl milý a vtipný a na rozdíl od hodně lidí, to měl v hlavě v pořádku. Nevím, jak se to stalo, ale stáli jsme v těsné blízkosti. Objal mě kolem pasu a naše obličeje byly jenom pár centimetrů od sebe. Dívala jsem se mu upřeně do očí. Viděla jsem v nich touhu a v mých byla taky. Chtěla jsem ho políbit, víc než cokoliv jiného.

„Isabello, kde jsi? Pojď, už jedeme,“ zakřičel můj bratr z verandy. Vyděsila jsem se a odstrčila Edwarda. Smutně jsem se na něj usmála, sundala si sako a vrátila mu ho. Poté jsem beze slova odešla. Celou cestu do mě matka něco tloukla, ale já ji nevnímala. Myslela jsem jenom na Edwarda a na to, jak jsme byli blízko. Nechápala jsem svoje chování. Večer jsem usínala s myšlenkou na něj.

SHRNUTÍ

Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Minulost žije s námi - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře