Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Milenec nebo vrah? - 7. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Milenec nebo vrah? - 7. kapitolaTenhle dílek bych chtěla věnovat Carlie, Izzie001 a Nunushka. Jsem moc moc ráda, že se vám to líbí. Je poměrně krátká, ale doufám, že vás nezklamu...

P.S.: Původně jsem sem chtěla dát Bellinu ukolébavku, ale pak jsem si řekla, že Avril má lepší text.

27.02.2010 (13:00) • SwayCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1394×

Zamkla jsem dveře a sesunula jsem se na podlahu vedle postele. Opatrně jsem nazdvihla jedno uvolněné prkno a začala vyndávat to jediné, co mě ještě drželo při životě. Vzpomínky.


Byly to jediné, co mi zbylo z dob, kdy všechno šlo tak lehce a vše bylo dokonalé. Z dob, kdy jsem ještě byla schopná cítit lásku... Z dob, kdy jsem jí cítila. Z časů, kdy bylo tak krásné pozorovat Edwarda, jak se ke mně pomalu skláněl, když mě chtěl políbit. Jeho pokřivený úsměv, který dokázal rozechvět všechny buňky v mém těle, jako kdyby byly symfonický orchestr při nejlepším koncertě celé své existence. Každý jemný, opatrný dotek jsem si vybavila jako mávnutím kouzelného proutku. Vzpomínky, které mě ničily zároveň dokázaly zacelit jakoukoliv ránu, kterou mi osud uštědřil.

Pohladila jsem po hlavičce malého plyšového medvídka, kterého jsem dostala od René. Ještě když jsem byla malá a bála se tmy a zlých snů, věřila jsem, že mě dokáže ochránit. Tehdy mi pomoci dokázal, ale teď bych si tím tak jistá nebyla. Shýbla jsem se pro malou, plechovou krabičku ve které byly všechny moje poklady. Stříbrný řetízek od Charlieho. Dal mi ho k mým třináctým narozeninám a já byla strašně moc ráda. Plastový prstýnek, který měl barvu zralých třešní mi připomínal první den ve škole. Byla to krásná doba. Uviděla jsme ho ve výloze obchodu hned první ráno, kdy jsem s René mířila do školy. Viděla, že se mi líbí a tak mi ho koupila, abych na ten den měla nějakou památku. Kartáč s dohladka vyleštěnou dřevěnou rukojetí byl ještě po mé babičce. Všechny tyto věci byly důkazem, že mě moje rodina miluje, i když je daleko.

A pak... Pak tu byly fotky. Charlieho, René... Ale hlavně tu byly fotky, na kterých jsem já s celou rodinou Cullenových včetně Rosalie. Tři z nich byly mé nejoblíbenější. První byla z mé narozeninové oslavy. Alice ji pořídila ještě před tím, než... Byla na ní celá rodina Cullenových i s Esme a Carlislem. Všichni byli oblečení do roztobarevných společenských šatů, které ještě více podtrhávaly jejich nadpozemskou krásu. Za to mohla taky Alice. Už měsíc před oslavou všechny nutila do neuvěřitelných výkonů. Maratony plné nakupování mě doslova ubíjely, ale nakonec nebyly tak špatné.

Na druhé jsem byla s Alicí a Rosalií právě na jednom z nakupovacích maratonů. Smály jsme se do objektivu a vedle nás byli Edward, Jasper a Emmett. Všichni tři byli ověšení nejrůznějšími taškami a krabicemi. Vypadali tak roztomile. Ani jsem si nepamatovala, koho vlastně napadlo pořídit tuhle fotku...

Třetí fotka mluvila za vše. Já a Edward jsme stáli na naší louce. Pamatuji si to, jako kdyby to bylo před chvílí. Krásné slunečné dopoledne. Venku bylo příjemně teplo a tak se Edward rozhodl pro menší výlet na naší louku. V té době na ní rostly snad všechny pestrobarevné květy, které v tuto roční domu mohly spatřit světlo světa... Byla jsem k Edwardovi otočená zády a jeho svalnaté, jiskřivé ruce mě objímaly okolo pasu. Zamilovaně jsme se usmívali a pohled jsme měli upřený kamsi do dáli. To byla ještě doba, kdy jsem byla plná lásky. Bláznivě zamilovaná do upíra...

Na dně krabice leželo CD. To CD, které mi kdysi dal Edward. Byl to ten nejkrásnější dárek, který jsem kdy dostala. Natáhla jsem se na noční stolek pro discmana a vložila ho do něj. Zaposlouchala jsme se do prvních tónů mé skladby. Každý tón byl sám o sobě dokonalý, a když se k němu ještě přidaly další, dokázaly vytvořit něco nepopsatelně dokonalého a uklidňujícího. Hudba mě vtáhla do sebe a uklidňovala všechny části mého těla a hladila mé bolavé srdce p lné bolesti a zrady.

Všichni mě opustili. Odešli a nevrátili se. Edward, láska mého života. Říkal, že mě miluje a pak odešel. Alice, která byla mou nejlepší kamarádkou, mohla jsem jí věřit a říct jí všechno... Emmett a jeho vtípky. Vždy mě dokázal rozesmát. Esme byla jako moje druhá matka... Celá rodina Cullenových mi tolik moc scházela. Jako by s nimi odešel i kus mě a v mém těle zůstala jen díra, která nešla zacelit. Zůstala ve mně a já cítila jak mě sžírá. Ta tam byla všechna má radost, kterou jsem cítila ještě před pár hodinami.

Ani jsem si neuvědomila, že mi po tvářích stékají hořké slzy, které jako jediné dokázaly vyjádřit moji bolest. V myšlenkách se mi tvořily až neskutečné obrazy a můj pláč neznal konec. Nevím jak, ale probrečela jsem se až do spánku...


Běžela jsem temným lesem a srdce jsem měla až v krku. Jediné co jsem slyšela, byl praskot větviček pod mýma nohama a můj zrychlený dech. Krev mi tuhla v žilách při každém tom tichém zvuku. Chtěla jsem se zastavit, alespoň na malou chvíli, ale věděla jsem, že pokud to udělám, zabijí mě. Do rukou mě škrábaly větve a zakopávala jsem o kořeny. Nevěděla jsem kdo, nebo co mě to honí. Jedno však bylo jisté - bála jsme se toho. Byla jsem už unavená a chtěla jsme to vzdát, ale něco uvnitř mě samé, mě hnalo dál a dál do temnoty lesa. Rychle jsme tyto myšlenky zapudila.
Pořád jsem běžela.
Všechno kolem mě bylo rozmazané a splývalo mi v jednu obrovskou černozelenou šmouhu.
Dál a dál.
Když se hýbeš, nemůžou tě chy tit.
Běž.
Rychle.
Nohy mi těžkly a já se přistihla, že už nedokážu dál běžet.
Ještě kousek.
Dokážu to.
Zachraň se.
Zvládnu to.
Nesmíš to vzdát...
Nikdy.
Spadla jsem. Lapala jsem po dechu a v tom jsem za sebou uslyšela tichý, zákeřný smích...


<< Ω >>

Autor: SwayCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Milenec nebo vrah? - 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře