Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Memories of Bella - 1. kapitola

novorození vystupují z vody

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Memories of Bella - 1. kapitolaDalší dílek! Jak budou vypadat první dva dny Culenových ve Forks?

28.08.2010 (13:15) • Bubble • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2739×

1. kapitola – Zpátky ve Forks

 

Zavřel jsem dveře do svého pokoje. Alice s Jasperem zabalovala do igelitu poslední kusy nábytku. Carlisle a Esmé odjeli o pár dní dříve, aby trochu zabydlili náš dům ve Forks. Všechno bylo zabalené do igelitu, opuštěné.

„Je všechno zabalené?“ zeptala se Rosalie s krabicí v ruce. Alice si povzdychla:

„Je.“

„Tak pojďte, nebo tam Emmett zakoření,“ zavelel Jasper. Všichni se dali do pohybu.

Před domem na nás čekal Emmett opřený o auto.

„No konečně! Co vám tak dlouho trvalo?“ zahulákal zvesela. Rosalie mu vtiskla do náruče krabici.

„Pokaždé je to pro mě těžké, i když jsme se stěhovali už tolikrát,“ zasmála se Alice. Jasper ji sevřel ve svém objetí. Záviděl jsem mu, že má koho obejmout.

Chvíli jsme všichni mlčky koukali na dům před námi. V mysli skládali přísahu, že se vrátí zpátky. Všichni, kromě mě. Měl jsem v plánu dojet do Forks, ale neodjet pryč. Chtěl jsem naposledy vidět naši louku. Nemohl jsem se rozhodnout teď, Alice by to viděla. Bude to muset počkat.

„Tak už pojďte, nebo nám tam Esmé a Carlisle zešediví,“ zažertoval Emmett. Rozesmál se na celé kolo. Očividně mu bylo jedno, že se směje jediný. Nastoupil jsem do auta, kde už seděl Jasper s Alicí. Zavřel jsem oči a na chvíli jsem se „vypnul“.

***

Před domem na nás čekal Carlisle s Esmé. Přivítali nás, jako kdybychom je neviděli snad celou věčnost. Když jsem vstoupil do domu, zůstal jsem stát v němém úžasu. Interiér byl podobný, jen s modernějšími prvky. Nové dveře, velká pohovka, nově pověšené světla a samozřejmě velká televize na baseballové zápasy. A to všechno stihli jen za tři dny. Měli jsme pravdu – Esmé dokáže zázraky.

Vypravil jsem se do svého pokoje. Otevřel jsem nové dveře. Čekal na mě můj důvěrně známý pokoj. Nové stereo, police s CD a samozřejmě knihy.

„Jaspere, co to děláš?!“ vykřikla Alice na chodbě. Vyklonil jsem se ze dveří, abych se podíval, co tam provádějí. Jasper držel Alici ve své náručí. Podle myšlenek chtěl Alici přenést přes práh.

Jasper přenesl svou drahou polovičku přes práh jejich pokoje a za bouřlivého potlesku se políbili. Emmett se rozchechtal. Popadl Rosalii, běžel s ní přímo do pokoje. Pobaveně jsem Emmetta sledoval, že jsem si ani nevšiml, kam zmizeli Esmé a Carlisle. Povzdychl jsem si. Já jsem neměl koho nosit, ona tu nebyla.

Ke svému neuspokojení jsem mohl přes práh nosit jenom krabice, zatímco ostatní se někam vypařili. Jinak řečeno, vypařili se do svých pokojů. Asi za hodinu, kdy jsem měl všechny krabice nanošené, se konečně objevil Carlisle s Esmé, následně Jasper s Alicí v náruči a nakonec i Emmett s Rosalií, kterému na obličeji objevil blažený výraz. I bez čtení myšlenek se dalo poznat příčinu blaženosti Emmetta.

Druhý den Alice prohlásila, že se musíme vydat na nákupy oblečení. Ze strany mužů se ozvalo nesouhlasné zavrčení. Jenže ani to nedokázalo Alici zastavit. Teď jsme stáli před nákupním střediskem v Seattlu. První zastávka se konala v obchodě s normálním oblečením.

Po pěti minutách vybírání mi Alice navršila kupu oblečení a se slovy, „vyzkoušej si to,“ mě poslala do kabinky. Vyzkoušet si to všechno nepřipadlo v úvahu, ale Alice mě chtěla ve všem vidět, tak jsem se stal obětí její posedlosti stejně jako ostatní.

„Tohle ti sluší,“ prohlašovala vždycky, když se někdo objevil venku. Jediný, koho to bavilo, byla očividně ona, Rosalie a možná taky Esmé. Slyšel jsem hodně nadávek na ni ze strany Emmetta, ale on to bral s humorem. Tak po hodině a půl jsme se vymotali z obchodu.

Druhá zastávka byla v obchodě s obuví. Něžnější polovička rodiny se vrhla do dámského oddělení, my jsme zmoženě klesli na pohovku.

„Nevím, jak dlouho to ještě vydržím,“ stěžoval si Jasper.

„Doufám, že to nebude moc dlouho.“ Carlisle položil tašky na koberec a nasáčkoval se mezi nás.

Nemuseli jsme čekat dlouho, než se Alice přihnala za námi.

„Tak co, kdo půjde první?“ ptala se natěšeně.

„Je to opravdu nutné?“ zeptal jsem se otráveně.

„Je.“ Chytla mě za ruku. Protáhla mě dámským oddělením, až do pánského. Zastavovala se mnou u každé druhé boty. Nakonec mi dala šest krabic, které jsem si musel vyzkoušet. Alice posuzovala každý pár, zda se mi hodí nebo ne. Osazenstvo pohovky se zřejmě bavilo, protože Emmettovo chichotání bylo slyšet přes celý obchod. Vrhl jsem za sebe vražedný pohled. Zatímco Carlisle s Jasperem nabrali vážnou tvář, Emmettovo chichotání nepřestalo. Nakonec mě Alice přestala mučit a vrazila mi do ruky čtyři krabice.

Emmett se chichotal až do doby, kdy si pro něj přišla Alice. Nasucho polkl. Nakonec všichni skončili s krabicemi v ruce.

Třetí obchod byl v mém případě knihkupectví. Ostatní se vydali do sportovního obchodu nebo do kosmetiky. Carlisle se nakonec rozhodl, že půjde se mnou. Bylo třeba obnovit knihovnu novými kousky.

Když jsem se skláněl po jednu knížku, zavadil jsem pohledem o osobu stojící o několik metrů dále. Byla to dívka, zrovna si prohlížela román otočená ke mně zády. Její hnědé vlasy po lopatky – přesně stejné jako měla ona. Když se však otočila, spatřil její tvář neposedně posetou pihami, jasně zelené oči a zrzavé vlasy.

Já snad blouzním. Přísahal bych, že ještě před chvílí je měla hnědé a teď jsou zrzavé.

„Jsi v pořádku, Edwarde?“ zeptal se Carlisle, který stál hned za mnou.

„Jsem v pořádku, jen jsem něco… viděl,“ odpověděl jsem. Svitlo mi.

„Tak už pojď, už na nás čekají,“ vyzval mě Carlisle. Zaplatili jsme a vydali jsme se k autu.

Hned po příjezdu domů, Alice začala skládat oblečení do skříní. Domem křičely jásavé myšlenky Jaspera a Emmetta. Naházel jsem všechno oblečení do skříně tak, jak mi to vyhovovalo. Stejně se sem přiřítí Alice a celou skříň mi překope.

Dole se Emmett koukal na baseball. Posadil jsem se do křesla. Ačkoliv mě to moc nebralo, díval jsem se. Dokonce mě to začalo docela bavit. Mezitím za námi přišel Jasper. Když zápas skončil, venku byla noc. A můj plán mohl začít…

 

(-- Shrnutí --)

Autor: Bubble (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Memories of Bella - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře