Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Měj oči vždy otevřené, andílku - 3. kapitola

Stephenie Meyer


Měj oči vždy otevřené, andílku - 3. kapitolaSvětlo života, které Bella vyvolá díky formulce jí donutí usnout a vrátit se zpátky do té noční můry. Otázkou stále zůstává proč? Je ta noční můra opravdu nějaký tajemný klíč nebo dokonce varování do budoucna? A co všechno se v tom snu odehraje? A co může skrývat jeden velký sen? Chcete-li vědět víc, čtěte.

3. kapitola

 Poodhalení

(Pohled Belly)

 

Jakmile jsem odříkala formulku –  Se carga la luz de la vida. Obklopilo mě silné žluté světlo, které na mě mělo okamžité účinky.  Nutilo mě to usnout. A já nevěděla proč. Tohle se mi ještě nikdy nestalo. Co to k sakru má znamenat? Najednou jsem se opět ocitla v té noční můře. Zajímavé ale bylo, že to bylo v části, kdy jsem se zrovna  předtím probudila. Ten upír v černé kápi na mě stále upíral svůj zrak.  Ano, skončilo to tam, jak se výsměšně na mě usmál. Šel si pro mě a já čekala jen na to, až se to uskuteční. Chtěla jsem utéct, ale něco mě nutilo tu zůstat. A nebylo to jen kvůli mému bratrovi, na kterého čekala jistá smrt.

„Nech ji na pokoji, Demetri! Ona přece za nic nemůže,“ zakřičel najednou zoufale můj bratr.

„Je součástí našeho rituálu, stejně jako ty, Jaspere,“ řekl důležitě Demetri. Ničemu jsem v této chvíli nerozuměla. Jakému rituálu? Co to má znamenat?

„Demetri, neděs to děvče, přece víš, jak moc je pro nás důležitá. Děti úsvitu jsou legendou,“ zasmál se tiše Aro.

„O čem to tu celou dobu mluvíte? A jaký rituál? A co to děláte s mým bratrem? Co provedl?“ zeptala jsem s otazníky jasně vepsanými v očích. Bylo toho na mě moc.

„Dáváš nám moc otázek, děvče. Ale moc rádi ti na ně odpovíme. Tvůj bratr se před necelými pěti lety k nám přidal a slíbil nám své doživotní služby. Dělal to samozřejmě celou dobu v utajení tak, aby jsi ty o tom nevěděla. Jenže jsme časem zjistili, že je to dítě úsvitu stejně jako ty a tak jsme se vás pokusili získat. Proto jsme taky zabili vaše rodiče, že? Stáli nám v cestě. Jste vzácností, tudíž naše drahé klenoty, které musíme opečovávat. No, jenže se nám to nepodařilo a tak jsme unesli tvého bratra. Věděli jsme moc dobře, že se ho vydáš hledat. A to jsme, právě že potřebovali,“ zasmál se temným hlasem, až mi potom lezl mráz po zádech. Tohle mě naprosto vykolejilo. Můj bratr slouží v gardě? Jak tohle vůbec mohlo být možné? Celé ty roky mi lhal. Jestli předtím toho bylo na  mě moc, tak teď toho bylo příliš. Najednou se mi z toho všeho zamotala hlava a já se najednou skácela k zemi. 

Probudila jsem se až vězeňské cele společně se svým bratrem. Copak ta noční můra v životě neskončí?

„Bello, jsi v pořádku? Myslel jsem si, že už se neprobudíš,“ odhrnul mi pramen vlasu s tváře a ustaraně se na mě díval. 

„Jo, jsem v pořádku. A nechtěl bys mi něco vysvětlit?“ zamračila jsem na něho. Chtěla jsem se postavit, jenže jsem zavrávorala. Naštěstí mě Jasper včas stačil zachytit.

„Ne, nejsi v pořádku. Nemám ti co vysvětlovat, Bello,“ řekl chladným hlasem, což mě vcelku překvapilo. Nikdy takhle ke mně nemluvil.

„Ano, to máš. Je pravda, že si sloužil v gardě? Jaký rituál chtěli Volturiovi uskutečnit? Co s námi mají v plánu? Kolik si mi toho za ty roky stačil zatajit?“ já se nedala a v klidu se ho ptala dál. 

„Nechci být k tobě hrubý a lhát ti, ale já o tom nemůžu s tebou mluvit. Aspoň ne teď. Není na to vhodná doba. Je mi líto, Bello.“ S těmito posledními slovy jsem se probudila. V tuto chvíli bych si přála, aby sen pokračoval. Chtěla jsem znát odpovědi, jenže se mi nedostavily, akorát mi v hlavě vířilo tisíce otázek, na které jsem si nedokázala odpovědět. Byl to přece jenom zlý sen nebo se mýlím? Proč mám ale pocit, že to byl náhled do jisté minulosti nebo dokonce budoucnousti? Snažil se mi ten sen něco říct? A bylo to zrovna o Jasprově minulosti? Další samé otázky a žádná odpověď. Nevěděla jsem, co si mám počít. Vstala jsem z postele odhodlaná, že si o tom všem se svým bratrem promluvím.


 

Tak co stála tato kapitola vůbec za něco? Má smysl v tom pokračovat? Byla bych moc ráda, kdybyste mi to napsali. Potřebuji vědět na čem jsem. A adminům se chci jako vždy předem moc omluvit za chyby, které mi tam naleznou a já je přehlédla. Nechtěla jsem přidělat starosti.

 

 

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Měj oči vždy otevřené, andílku - 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!