Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Medium - prolog

Alice and porsche by Horse

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Medium - prologMáte zde díleček k mojí další povídce Medium. Snad se vám bude líbit. V tomto dílku se seznámíte s krátkou částí Bellina životu, před příjezdem do Forks

18.12.2009 (08:30) • xlovexx • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3249×

Prolog

A je to tady. Za chvilku nastoupím do toho letadla a navždy odjedu od své matky.

„Měj se hezky Bell.“ Promluvila a objala mě. „Bude se mi stýskat.“

„Mě taky mami.“ Odpověděla jsem jí, i když to nebyla pravda. Od mých pěti let spolu nemáme příliš dobré vztahy. Vlastně tehdy to všechno začalo.

„Už musím.“Zašeptala jsem a vytrhla se z jejího náručí. Mířila jsem do letadla. Kde jsem usedla na svoje sedadlo.

Vzpomínám si na to přesně. Bylo to na moje páté narozeniny, kdy jsem ji poprvé uviděla. Zrovna jsem si hrála na zahradě. Seděla jsem na dece a v rukou měla panenku. Najednou se vedle mě objevila stará paní. Chvíli jsem si s ní povídala. Říkala mi, že je moje babička. Byla nádherná. Hnědé oči, stejné jako jsem měla já a její prošedivělé vlasy stažené do culíku. Povídali jsme si spolu dlouho a potom mě o něco poprosila. Chtěla, abych svojí mamě něco vyřídila.

Zvedla jsem se a šla do kuchyně. „Mamí? Babička ti říká, že už se nezlobí, že na to máš zapomenout. Vzkazuje. Bylo ti šestnáct, holčičko, nic si z toho nedělej. Co tím myslí?“ Promluvila jsem na ní a řekla jí celou větu, jak po mě babička chtěla.

Mamka upustila na zem hrnec, který držela v rukou a otočila se na mě. „Kdo ti to řekl?“ Zeptala se mě a chytla okolo ramen. „Babička.“ Špitla jsem a snažila se potlačit bolest. Její ruce mě svírali moc pevně.

Chvíli tam přede mnou klečela a potom se zvedla a odběhla. Když se vracela, držela v rukou dvě fotografie. Nějakou starou paní na jedné a babičku na druhé.

„To je babička.“ Vyhrkla jsem a ukázala na fotku s babičkou. Máma na mě koukala nechápavě a potom mě objala. Slyšela jsem, jak vzlykala. Tehdy jsem viděla ducha poprvé a tyk naposledy svojí babičku.

„Děkuji.“ Promluvila na mě a zmizela.

Rok po té, co jsem viděla babičku, jsem znovu seděla na zahradě a vedle mě se objevila malá holčička. „Můžu si s tebou hrát?“ Ptala se mě a já jsem jen přikývla. Hráli jsme si spolu dlouho. Jmenovala se Lili. Řekla jsem o ní i mámě. Bylo mi šest, asi si myslela, že mám jen imaginárního kamaráda jako spousta dětí, ale u mě to nebyla pravda.

Jednou se máma rozhodla, že půjdeme do parku. Ona si sedla na lavičku a já s Lili jsme běžely hrát si na písek. Hráli jsme si a já si s ní povídala. Najednou se zatvářila zděšeně a koukala se za má záda. Otočila jsem se a přímo za mnou stál nějaký muž. Shýbal se a chtěl mě vzít.

„Mamí!“ křičela jsem. Zrovna v tu chvíli procházeli okolo dva policisti a viděli toho chlapa. Okamžitě mu dali pouta.

Podívala jsem se na místo, kde původně Lili, seděla, ale už tam nebyla. Byla u stromů, které ohraničovaly park. Ukazovala na místo pod jedním kmenem. Hned jsem věděla, co mi chce říct. Otočila jsem se na jednoho policistu a zatahala ho za nohavici.

„Pane? Já myslím, že tam někdo je.“ Promluvila jsem k němu a ukázala na ten dub. Policista se na mě jen podíval a zasmál se. „Tam je strom malá.“ Povídal, ale já věděla, že mám pravdu.

„Ne tam leží Lili a on ji zabil.“ Odpověděla jsem mu a ukázala znovu na toho muže. Policisté mi samozřejmě nevěřili. Kdo by věřil malé holce, ale aspoň toho muže vzali na služebnu. Tam zjistili, že to byl už trestaný pedofil a proto ho hned zavřeli.

Dva týdny po tom incidentu zuřila bouře a ta vytrhla onen dub ze země. Když tam byly dělníci, odhalili malé tělíčko. Byla to Lili. Ten den se u mě ukázala a znovu řekla, stejně jako babička jen „děkuji“ a zmizela.

Od té doby mě chodilo navštěvovat hodně duchů. Duše zavražděných i těch, kteří odešli rozhádaní se svou rodinou. Všichni chtěli, abych něco vyřídila jejich rodině, nebo aby se našli jejich těla.

Svojí mamce jsem se svěřovala, a když našli další tělo, na které jsem já upozornila, rozhodla se to řešit. Zašla se mnou k psychiatrovi. Ten říkal, že se mi málo věnuje. Mamka mu nechtěla věřit, a proto mě vzala i k jinému.

Hned jak jsme vešli dovnitř, všimla jsem si osoby, která stála za ním. Byla to jeho malá sestřička. Chtěla po mně, abych mu něco řekla.

„Pane doktore?“ Oslovila jsem ho ještě, než jsem si sedla. „Vaše sestřička vám vzkazuje, že deník vám schovala na půdu. Už vám to nestihla řici.“

Doktor na mě nejdříve koukal nechápavě a potom mě i s mamkou vyhodil. Byl naštvaný, svou sestřičku miloval. Takto to chodilo od mých šesti let. Navštěvovali jsme jednoho doktora za druhým. Duchové za mnou přicházeli a žádali mě o pomoc. Většinou jsem jim pomáhala. Jediné místo, kde jsem svůj dar nevyužívala, bylo u táty. Táta se s mámou rozvedl, když mi byl jeden rok. Od té doby jsem k němu jezdila každé prázdniny na dva týdny. Cítila jsem se u něj volná.

I tam se mi zjevovali duchové, ale já si jich nevšímala. A proto se později vzdali a už si mě nevšímají. Přehlížejí mě jako každého člověka.

Vlastně se k tátovi celkem těším. Na jednu stranu jsem ráda, že to ten doktor navrhl. Říkal, že potřebuju změnu a proto se stěhuji k tátovi. Máma je ráda. Už se bála, jestli nejsem nějak duševně nemocná. Já fakt, že vidím duchy, považuju za dar, ona za nemoc. Možná proto to tátovi neřekla. A já? Já jsem nechtěla, aby to věděl ani teď.

Letadlo začalo klesat. Celá cesta utekla rychle. Jen jsem vešla do haly, hned jsem svého tátu poznala. Běžela jsem k němu a objala ho.

„Ahoj tati. Pojedeme?“ Zeptala jsem se. On jen přikývl a políbil mě do vlasů. Došli jsme spolu k autu a já nastoupila. Jelo se směr Forks. Do městečka, kde můj dar byl k ničemu. Těším se na ten klid.

 

1. kapitola

Shrnutí

Autor: xlovexx (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Medium - prolog:

 1
1. Алекс
11.10.2011 [5:20]

О это ведь мои руки(ладони) на картинке.=)

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře