Další dílek Medium. Tady se dozvíte jsméno duše, která doprovází Bellu. Prosím komentíky. Vaše xlovexx
27.12.2009 (19:00) • xlovexx • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3379×
II – Edward
„Počkej!“ Zaslechla jsem za sebou nádherný sametový hlas. To mluvil Edward. Otočila jsem se a viděla jsem, jak za mnou běží v doprovodu spousty duchů. Zastavil se těsně u mě a jenom natáhl ruku. Nevěděla jsem, co mi chce, a podívala se, co mi dává. Byla to moje peněženka. Znovu jsem ji vytrousila. Aspoň to jsem si myslela, dokud se vedle mě neozval povzdech.
„Děkuji.“ Zašeptala jsem a spolu s mými slovy se ozval další hlas, který patřil té duši vedle mě.
„Já říkám, že je to hodný kluk.“ Zašeptal on, ale vysloužil si nepříliš hezký pohled od ostatních duší.
„Vy jste si to zasloužili.“ Křikl na ně a já nechápala, o čem mluví. Jejich rozhovor mě zajímal ale až moc. Přeslechla jsem totiž to, co říkal Edward. Zaslechla jsem, až když se mě dotknul. Spolu s jeho dotekem znovu spustili duše svojí mluvu. Říkali mi, ať se od něj držím dál, že je nebezpečný. Že mě taky zabije stejně jako je. Když řekli tu poslední větu, nevěděla jsem, jestli to myslí vážně. Nikdo jako on by nemohl zabíjet.
„Jsi v pořádku?“ Promluvil na mě a já zaostřila svoje oči a podívala se do těch jeho.
„Jistě.“ Promluvila jsem. „Asi bych už měla jít. Musím domů.“ Chtěla jsem se už otočit, ale jeho ruka mě stále držela.
„Nepotřebuješ s něčím pomoc? Chováš se zvláštně. Není ti špatně?“ Promluvil na mě a já jsem byla naštvaná, že si toho všimnul. Jestli si toho všimne více lidí, dopadne to tak, že zase budu muset chodit k doktorům.
Vytočila mě ta jeho věta, ale nechtěla jsem to dát na sobě najevo.
„Ne dobrý, jenom první den. Neznám to tu a necítím se nejlépe.“ Promluvila jsem a ona to vlastně byla i pravda. „Asi už bych měla jít domů.“
Otočila jsem se, že odejdu a on mě nakonec i nechal.
Odjela jsem domů a ten duch byl pořád semnou. V domě jsem s ním byla sama, tak jsem hned spustila.
„Co si to dovoluješ? Co kdyby mi tu peněženku nedonesl? Kvůli tobě bych ztratila všechny doklady!“ Křičela jsem na něj a cítila, jak mi můj obličej rudne. On jen stál a koukal se na mě. Nic neříkal, prostě jen stál.
„Řekneš mi k tomu něco?“ Zeptala jsem se naprosto vyvedená z míry. Na jeho tváři se jenom objevil smutný úsměv.
„Doufal jsem, že ti to donese domů a ty mu budeš moci vyřídit ten vzkaz.“ Promluvil a já jsem ho nechápala. Celý den mu říkám, že mu nic nevzkážu a on udělá tohle.
„Jak se vůbec jmenuješ?“ Zeptala jsem se ho a mířila do kuchyně uvařit na večer večeři.
„Edward. Jsem otec toho kluka.“ Promluvil a já jsem se na něj podívala. U6 jsem začínala být zvědavá. Chtěla jsem se zeptat, co tak nutného potřebuje svému synovi říct, když se v kuchyni najednou objevili další duše. Byly to ty, které stále chodili s Edwardem.
Koukala jsem na ně a nechápala jsem, co tu dělají, ale ony jen začali jedna přes druhou mluvit.
„Vyhýbej se mu. On je zlý. Zabije tě. Není člověk.“ Mluvili a já jsem se na ně dívala a nevěděla co dělat. Až mě napadla ta správná otázka.
„Co teda je, když ne člověk?“ Ptala jsem se jich a oni tentokrát promluvili na stejnou stejná slova.
„Není člověk. Nemůžeme ti říct co je. Ale všechny nás zabil.“ Mluvili a já si prohlížela jejich oblečení. Bylo staré. Chtěla jsem se ještě na něco zeptat, ale oni zmizeli.
Otočila jsem se k duši, která mě doprovázela celý den. Byl smutný.
„Neřeknu ti kdo je. Chci, aby byl šťastný a to by potom nemohl, když budeš znát jeho tajemství.“ Promluvil a já po celém dnu byla konečně sama, ale s plnou hlavou otázek. Co jsou ty duše zač? Jak je mohl zabít, když jsou už tak dlouho po smrti? On ještě ani nebyl na světě, když umřeli. A co může jiného být než člověk?
Autor: xlovexx (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Medium - 2. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!