Další kapitola mé povídky. Moc se omlouvám za spoždění ale není moc čas, takže čekejte i další díl trochu později. Dojde v tomto díle na jejich první polibek (konečně) to uvidíte ;-D
28.11.2009 (09:00) • Nikky • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1110×
III.
Blýská se na lepší časy
Ne že by se mi jeho blízkost nelíbila, ale nevěděla jsem od něj můžu čekat. Myslela jsem, že ho budu učit angličtinu a ne „Fracouštinu“ Po mém vnitřním vtipu jsem se musela trochu uchichtnout.
„Děje se něco?“ Zněl tak vystrašeně.
„Ne jen jsem si na něco vzpomněla. Prosím řekni mi, že na tom obraze nejsem já a nebyl jsi to ty ten co mě pozoroval na plížil.“
„To bohužel nemůžu a myslím, že tančíš nádherně.“
Už jsme stály čelem k sobě dívaly jsme se do oči a já jsem si vzpomněla na jednu část z knihy.
„Dívaly se navzájem do oči a pomalu se přibližovaly. Už cítili dech toho druhého na obličeji přivírali oči. A spojili svoje rty.“
Jak jsem tam tak stály začalo se odehrávat to stejné. Pomalu se ke mně začal naklánět.
„Ehm… Tak půjdeme na tu angličtinu ne ? „
Rychle jsem se otočila a vyndávala jsem si věci z tašky.
Vypadal dost sklesle. Ale nebyla jsem si jistá tím ho políbit. Určitě by to bylo úžasné, ale já jsem prostě ještě nechtěla možná na rozloučenou. Zdálo se, že angličtinu naprosto chápe, takže jsme byly brzo hotoví. Možná až moc brzo. Proto jsme se rozhodly ještě si povídat. Bylo to vážně úžasné. Ještě nikdy jsem toho tolik nenamluvila s cizím člověkem nonstop.
Bylo už skoro jedenáct, když někdo zaklepal na dveře.
„Dále“ Řekl Jasper.
Vstoupila Esme a nabízela něco k jídlu. Podívala jsem se na hodiny vyděsila jsem se.
„Páni táta mě zabije. Vážně moc mě to mrzí, ale už budu muset jít.“
Jasper rychle vyskočil ze sedačky a zdál se takový roztěkaný nebo něco podobného. Ani nevím jak to popsat, ale očividně nebyl nadšený, že odjíždím.
Uvnitř jsem se tetelila blahem.
Už jsme stály venku a já jsem si oblíkala bundu na motorku.
„Ehm... Dneska to bylo vážně moc fajn.“ Řekl.
„Jo taky jsem si to moc užila.“
„Napadlo mě, jestli by sis to někdy nechtěla zopakovat ?“
„To by bylo vážně fajn.“
Ještě chvíli jsme tam stáli a trapně přešlapovaly na místě. Asi po tří minutách jsem se s ním rozloučila obyčejným pozdravem a nasedla na svojí motorku. Celý zbytek večera a i přes můj ranní rituál jsem si vyčítala, že jsem mu nedovolila mě políbit. Zlepšilo se to ovšem, když jsem na svých zádech ucítila něčí pohled. Hned mi došlo kdo to asi může být.
„Tak vylez ven.“ Zasmála jsem se a čekala s rukama zkříženýma na prsou.
Pomalu vyšel ze křoví s provinilým pohledem.
„Ahoj… Promiň já nemohl jsem odolat tomu zase sem zajít a dívat se na tebe.“
Sedli jsme si na písek a povídali jsme si o všem možném. Vycházející slunce nás upozornilo, že bychom se měli vrátit zpět. Šli jsme po pláži směrem k domu a já jsem si máčela nohy ve slané vodě.Chvíli bylo ticho a já využila situace a cákla na něj vodu. Vzal to jako výzvu a nabral do rukou taky. Chvíli jsme na sebe jsme cákaly vodu, ale potom mě vzal do náručí a běžel do vody. Blbly jsme ve vodě a moc jsme se u toho smály.
V jednu chvíli si mě za ruku přitáhl k sobě a zadíval se mi do očí. Ve vzduchu poletovala nevyslovená otázka.
„Chceš mě ?“
Naklonila jsem se k němu, ale poslední vzdálenost mezi našimi rty prolomil on. Byl to ten nejkrásnější polibek co jsem kdy zažila. Vylezli jsme z vody a už jsme vážně šli domů. Trval na tom, že mě doprovodí až ke dveřím. Ten den jsem měla neuvěřitelně dobrou náladu. Škola byla celkem nudná, kromě těch hodin co jsme měli spolu. Pořád mě provokoval. Kreslil mi na noze obrázky, nebo psal vzkazy na útržky ze sešitu.
Na oběd jsem přišla dřív než on a jeho rodina a díky tomu jsem se vyhnula dilema, jestli si k nim můžu sednout, nebo ne.
Poslouchala jsem písničky a drolila bagetu co jsem si koupila, když si ke mně přisedl Jasper a spolu sním i zbytek jeho rodiny.
„Ahooooj! Emmet nezklame nikdy.
„Ahoj.“ Usmála jsem se n ně ale nejvíc na Jasper.
„Tak jaký jsi měla den ?“ Zeptal se mě.
Celý oběd probíhal tímto způsobem. Vždy se mě na něco zeptal a já mu jednoduchou větou odpověděla.
„Víš při konverzaci pomáhá, když odpovídáš rozvinutými větami. Tak aspoň ten druhý může navázat na tebe.“ Pošeptal mi a oba jsme se společně zasmáli.
Když už jsem tam jen tak seděla a čekala než „dojí“ oni Jasper se zvedl zeptal se a potom vzal i můj tác. Následovala jsem ho a vyrazili jsme na parkoviště.
Jen co jsme došli k mé motorce všichni se na nás otočili a čekali co budeme dělat. Popravdě taky jsem byl zvědavá. Ještě chvilku jsme tam stál a povídali si. Dohodli jsme se na zítřejší ráno. Řekl že by mi chtěl něco říct. Trochu mi to vrtalo hlavou. Potom už ale přišel zbytek jeho rodiny a netrpělivě přešlapovali u auta.
Naklonil se ke mně sevřel mě v náručí a začal líbat. Bylo to jiné než náš první polibek. Nevím zda lepší nebo horší. Cítila jsem na sobě pohledy všech přítomných a to nebylo zrovna příjemné, ale rozhodně jsem to nebrala jako důvod ukončit náš polibek.
Konečně jsme se od sebe odtrhly on mi přejel ledovým hřbetem ruky po tváři a odešel k autu. Hned jsem se otočila a celá rozšťastněná jsem nasedla na motorku a jela domů. Celou cestu domů jsem přemýšlela nad tou věcí. Nevypadal moc vesele když to říkal. Začala jsem se trochu bát. Nudný večer jsem strávila u televize. Byla jsem dost nervózní z nastávajícího rána takže jsem nemohla usnout.
´Super to budu spát ještě míň než obvykle´ Pomyslela jsem si.
Autor: Nikky (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Maybe... III. Blýská se na lepší časy:
DAJ POKRAčKO PROSííííM
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!