Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Manželství na druhou aneb Upírská telenovela II 8

26.12.2011 (09:15) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 11× • zobrazeno 2716×

EDIT: Článek neprošel korekcí.

Čím více se blížila návštěva mých rodičů, tím víc jsem byla nervóznější. Bála jsem se, aby se to nějak nezvrtlo. A hlavně, aby se zase neobjevila ta chlupatá potvora, která byla v Kate. Přeci jenom bude hrad plný upírů. A náš odlet se neúprosně blížil, až ten den nadešel.

Alice byla od rána celá roztěkaná. Snažila se vypátrat, co bude ve Volteře, ale nic užitečného neviděla. Já byla na zabití. Poslední dva dny jsem byla šíleně nervózní. Věděla jsem, čeho je Aro schopný a jestli zjistí, že Kate není jenom upír, nedokázala jsem si vůbec představit, jak bude nebo nebude vyvádět. V pátek odpoledne už jsem ji vyzvedávala, ale ještě jsme se vracely domů pro zbytek rodiny.

„Tak kde mám toho svýho chlupáče,“ zahřměl Emmett nadšeně a už Kate držel v náručí. „Je skvělé, že s námi jedeš, alespoň bude nějaká zábava.“

„Chyběl jsi mi,“ zasmála se, a když ji Emmett konečně pustil, hned se jí kolem krku vrhnul Jasper.

„Nazdar dredáči.“ Kate ho naoko uraženě plácla po rameni a hned se rozesmála. Konečně jsme byli zase kompletní.

„Musíme jet,“ přerušil tuhle rodinnou idylku Carlisle a všichni jsme se tedy naskládali do aut.

Letadlo nám letělo až za dvě hodiny, ale s odbavením jsme to měli akorát. Odlétali jsme a na New York se začala snášet tma. Na letišti ve Florencii jsme přistávali před svítáním. Poté jsme si vzali kufry a vyšli do haly.

„Jsou tady,“ zamumlala Alice a ukázala k parkovišti, kde čekala černá limuzína, o niž se opíral Felix. Pevněji jsem stiskla Edwardovu ruku a rozešli jsme se k němu.

„Cullenovi, vítejte,“ usmál se a otevřel nám dveře. Nastoupili jsme a jeli do mého bývalého domova.

V autě bylo nepříjemné ticho a dusno. Každý těkal pohledem po ostatních členech rodiny a nikdo se neodvážil cokoliv říct. Sluníčko postupně vystoupalo až nahoru nad mraky a vypadalo to na pěkný slunečný den. Už z dálky jsem poznala Volterský hrad a žaludek se mi podivně sevřel. A cíl se až nepřirozeně rychle blížil. Felix zastavil v rozlehlé garáži, kde se za dobu mé nepřítomnosti značně rozrostl a obnovil vozový park. Jinak ale žádné velké změny.

Když jsme vystoupili, všichni jsme se spárovali. Já s Edwardem jsme šli první, za námi Kate s Mishou, Emmett s Rose, Jasper s Alicí a řadu uzavíral Carlisle s Esme. Vedli nás do hlavního sálu, kde už čekali tři velcí vládci, jejich ženy, mezi kterými byla samozřejmě i moje matka a byla přítomna i polovina gardy.

„Bello,“ vykřikla šťastně a pevně mě objala.

Jenže za mnou se ozvalo vrčení a určitě nebylo upíří. Všichni totiž lapali po dechu a matka se ode mě odtáhla. Tušila jsem, co se stalo, ale i přesto jsem se pomalu otočila. Zase tady stála tu chlupatá potvora, která tu byla místo Kate.

„Co to má znamenat?“ zahřměl Aro a Carlisle, Emmett i Jasper zakryly svoje polovičky svým tělem. Chtěla jsem to zachránit, tak jsem se otočila a nejistě se usmála.

„Tvoje vnučka je tak trochu měnič.“

„Měnič v upířím těle?“ Moc dobře jsem viděla ten záblesk v jeho očích, a jak se dychtivě postavil.

„Ani se jí nedotkneš,“ zavrčela jsem a postavila se před ni do ochranné pozice. „Nikoho se nedotkneš, nebo jsem s vámi skončila úplně.“

„Aro,“ zašeptala moje matka a pomalu k němu přešla. „Nech je si odpočinout a připravit. Do plesu už moc času nezbývá.“

„Promluvíme si později. Felixi, odveď Cullenovi do svých pokojů.“

Felix se uklonil a už nám otevíral dveře.

Pokoje jsme měli všichni vedle sebe a samozřejmě po dvojicích. Trochu jsem se bála, jak se budou tvářit holky, když budou muset bydlet spolu, ale Misha měla neutrální tvář a Kate byla stále ve zvířecí podobě. Tiše zalezla do svých dveří a s tichým kňučením se proměnila zpátky.

„Přijdu vám pomoct se upravit,“ usmála se Alice na Mishu a zmizela s Jasperem v dalším pokoji.

I my s Edwardem jsme se bez řečí zavřeli u sebe. Nikdo z nás nepromluvil ani slovo. Posadila jsem se na postel a povzdechla si. Tohle se mi totiž až závratně vymklo z rukou.

„Všechno bude v pořádku,“ sednul si ke mně Edward. „Odbudeme si ples a poletíme domů.“

„Miluju tě,“ zamumlala jsem a přitiskla rty na jeho. „Miluju tě a nikdy se to nezmění.“

„Nikdy,“ souhlasil se mnou a jemně se pousmál. „Ať to dopadne, jak chce.“

„Dopadne to dobře.“ Alespoň v to jsem doufala. „Ale je čas se jít připravit.“

Zvedla jsem se z postele a šla si z kufru vybalit šaty a hlavně všechno potřebné. Rozhodla jsem se pro sprchu, ale nijak jsem se s tím nepárala. Musela jsem si hlavně udělat něco s vlasy, ale byla jsem úplně bez fantazie. A Alici s Rose jsem otravovat nechtěla. Už takhle měly plné ruce práce s Mishou a Kate. Oblékla jsem si tedy šaty a pak už jsem jenom stála před zrcadlem a myšlenky mi běhaly jinde, než měly. A když za mnou Edward po chvíli přišel, pořád jsem stála na tom samém místě a sledovala svůj odraz. Byla jsem bezradná, takže jsem nakonec vzala obyčejnou černou gumičku a vlasy zamotala do naprosto primitivného drdolu. K těm splývavým šatům se to i docela hodilo. Líčení jsem úplně odflákla, protože mi bohatě stačily oční stíny, řasenka a lesk na rty. Byla jsem hotová a Edward taky. Znovu mě začal uklidňovat, ale já ho nechtěla poslouchat. Nechtěla jsem si do hlavy nasadit žádné brouky, na které bych musela neustále myslet. Proto jsem se sebrala a šla jsem vedle, kde se připravovaly holky.

„Sluší ti to, mami,“ usmála jsem na mě Misha, které Rose kulmovala zrzavé vlasy.

„Děkuju,“ kývla jsem. „Ehm… Alice, není to moc odvážné?“ zeptala jsem se poněkud váhavě, když jsem uviděla Kate. Černé dlouhé šaty těsně obepínaly její hubenou postavu, z výstřihu jí div nevypadly prsa a na zádech a bocích jí chyběla látka úplně.

„Je to dokonalé,“ zchladila mě přísným pohledem a dredy jí stáhla do culíku.

„Tak když myslíš,“ pokrčila jsem rameny a už se radši moc nevyjadřovala. I když se mi to moc nelíbilo, Alici nebylo radno odporovat.

Misha už na tom byla s šaty o něco lépe. Měla tmavě zelené, s bohatou sukní a pošité malými korálky. Slušelo jí to, když ji Rose nalíčila a učesala.

Všichni připravení jsme šli do sálu. Už zde hrála hudba a všichni tancovali.

„Hustý, toli upírů,“ vydechla Kate obdivně.

„Zvládneš to?“ otočila jsem se na ni s otázkou v očích.

„Jestli zase nevystartujou, tak jo,“ přikývla. „Myslím, že jo.“

„Mohu tě poprosit o tanec?“ zeptal se tiše Edward a za ruku mě odvedl na taneční parket. Za chvíli už tančila celá rodina. Dokonce i Misha a to s Alecem. Kate jenom stála v roku a pozorovala ten mumraj. Po očku jsem ji kontrolovala, v případě, že by ji náhodou otravoval Aro nebo někdo jiný, jsem byla připravena okamžitě zasáhnout. Misha si s Alecem téměř neustále povídala a skoro pořád se něčemu smáli. Viděla jsem Aleca v úplně jiném světle.

Spokojeně jsme tančili a já občas vrhla pohled ke Kate. Tvářila se kysele a hrála si s šaty, když si k ní sebevědomě nakráčel Demetri. A to nebylo dobré.

„Počkej,“ šeptla jsem Edwardovi a vymanila se mu z objetí.

„Co se děje?“ zeptal se, ale neodpověděla jsem. Propletla jsem se mezi tančícími páry, abychom mohla zabránit tomu nejhoršímu.

„Demetri,“ sykla jsem a postavila se ke Kate.

„Bello, lásko,“ usmál se a to už bylo v háji. „Rád tě vidím.“ Jen tak tak jsem ucukla před jeho rty. „Máš nádhernou dceru,“ vysekl mi poklonu a Edward zavrčel. „A koukám, že ti to s tím tvým pejskem nevydrželo.“

„Viktor není pes.“

„A po kom má asi to tvoje zlatíčko geny?“

„Do toho ti nic není,“ prskla jsem nakvašeně.

„Škoda, že nám to nevydrželo. Měli bychom krásné děti. Ty jsi tak zbaběle utekla,“ žvanil a žvanil a Edward zuřil, až to nakonec nevydržel a jako raketa vypálil se zálu.

„Ubožáku,“ počastovala jsem ho a vyběhla za Edwardem.

7. kapitola - 9. kapitola

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Manželství na druhou aneb Upírská telenovela II 8: