Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Manželství na druhou aneb Upírská telenovela II 3

18.11.2011 (08:00) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 2800×

Vzala jsem ho za ruku a pomalu jsme šli zpátky do domu. Mishi auto bylo proč, takže nejspíš vezla Kevina domů. V duchu jsem si oddechla, že už je nepotkáme, protože Edward by určitě zase vypěnil. Šla jsem si vzít něco malého k jídlu a čekala, až se vrátí, což netrvalo moc dlouho. S úsměvem se přiřítila do domu a hned utíkala do svého pokoje. Edward se na mě podíval a nejspíš čekal, až něco udělám. S povzdechem jsem se tedy zvedla od stolu a s ním za zády jsem šla nahoru. Váhavě jsem zaklepala a oba najednou jsme vešli.

„Máš chviličku?“ zeptala jsem se.

„Učím se,“ zamumlala s hlavou zabořenou do učebnice dějin.

„Tak nám chvilku, prosím, věnuj pozornost.“ Posadila jsem se do závěsné houpačky a Edward zůstal stát u dveří. „Pojď za mnou,“ pobídla jsem ji a natáhla ruce, aby si mi sedla na klín.

„Co se děje?“ obezřetně si mě měřila.

„Chceme si s tebou jen promluvit,“ pokrčila jsem rameny a ruce spustila podél těla.

„O čem?“

„O tom tvém Kevinovi,“ vybouchnul Edward a zabodl do Mishi pohled.

„Co s ním?“ pípla vyděšeně a v očích se jí zalesklo.

„Co s ním? Je naprosto nepřípustné, aby ses zahazovala s takovým… ubožákem.“

„Kevin není ubožák,“ zakřičela naštvaně. „A vůbec, o tomhle se s tebou bavit nebudu.“

„Ani nemusíš, bohatě bude stačit, když se s ním nebudeš scházet.“

„Cože? Budeš mi určovat, s kým se budu nebo nebudu scházet? To ani omylem. Jsem dospělá a tobě to může být jedno!“

„Nejsi dospělá!“ zavrčel na ni. „A budeš se scházet s někým, kdo je tobě rovný, a ne s žádnýma feťákama,“ řval na ni a ona mu hned odpovídala.

„Kevin není feťák a ani nikdy nebyl. Vůbec ho neznáš, tak ho nech být!“

„Přestaneš se s ním vídat!“

„Zapomeň!“ prskla po něm, odhodila učebnici a naštvaně práskla s dveřmi.

„Výborně,“ poznamenala jsem s ironií v hlase. „Moc se ti to povedlo. Jsi opravdu citlivý otec a víš přesně, co tvoje dcera potřebuje.“

„Ty jsi chtěla, abych si s ní promluvil,“ bránil se.

„Takže to teď svedeš na mě, že neumíš držet nervy na uzdě? Kdybys byl zticha, vyřešili bychom to v klidu.“

„Nebude se s ním prostě scházet. Aby začala fetovat i ona? V tom nepojedu,“ zakroutil hlavou a odešel.

Seděla jsem pořád v křesle a hypnotizovala dveře, ale nikdo se v nich po celou dobu neobjevil. S povzdechem jsem se tedy zvedla a šla do ložnice. Čekala jsem tam Edwarda, takže mě docela překvapilo, když tam nebyl. V tichosti jsem se šla vysprchovat a celá přešlá jsme si šla lehnout. Neměla jsem na nic náladu, jen jsem chtěla všechny problémy zaspat. Bylo mi z toho všeho na nic.

Jenže Edward se neobjevil ani ráno. Odvezla jsem tedy Kate do školy, protože neměla po včerejší aférce auto a sama jsem jela do práce.

„Ahoj,“ pozdravil mě energicky a s úsměvem John.

„Ahoj,“ odpověděla jsem jen tak na půl pusy a dosedla jsem na židli.

„Nějaké problémy?“ zaměřil se na můj výraz.

„Trochu jsme se doma nepohodli,“ povzdechla jsem si.

„To se za chvíli srovná. Uvidíš. Alespoň se vyčistí vzduch, je to jenom dobře.“

„To ty znáš, co? Psychologu,“ odfrkla jsem a posbírala svoje věci. Vypadla jsem z kanceláře a pomalu jsem šla na přednášku.

Byla jsem v půlce hodiny, když se posluchárnou rozezvonil telefon. Zmlkla jsem a pak si uvědomila, že zvoní ten můj.

„Pardon,“ omluvila jsem se, a když jsem zjistila, kdo volá, rychle jsem vypadla na chodbu.

„Seber věci, čekám na tebe před školou,“ vychrlil Edward a já nechápala

„Mám přednášku ještě půl hodiny. Nemůžu teď odejít.“

„Máš třicet jedna minut, pak tě unesu,“ varoval mě a típnul to.

Chvíli jsem jeho slova vstřebávala a pak jsem se vrátila zpátky. Znovu jsem začala povídat, ale po chvíli jsem se přistihla, že přemýšlím úplně nad něčím jiným. Najednou jsem byla natěšená a zvědavá, co Edward chystá. Nemohla jsem se ho dočkat, a proto jsem přednášku ukončila ještě o pár minut dřív a už jsem utíkala pro věci. Stejně jsem ale nestíhala, takže jsem u kanceláře narazila na Edwarda.

„Už jdu, jen si vezmu věci,“ zastavila jsem ho a zmizela ve dveřích.

„Máš smůlu, právě tě unáším. Přetáhla jsi svůj čas a teď jsi moje,“ usmál se a zavřel za námi dveře. „Zůstaň stát, já ti zabalím.“

„Telefon,“ ukázala jsem na hromádku.

„Buď tiše,“ doporučil mi s úsměvem, tak jsem zmlkla. „Jdeme,“ přikázal, když mi přehodil přes rameno kabelku a vyvedl mě na chodbu. Rychle mě vzal do náruče a i přes moje protesty a zvídavé pohledy studentů mě nesl ven.

„Kam mě unášíš?“ zeptala jsem se vysmátá.

„Copak někdy únosce říká oběti, kde skončí?“ odpověděl mi vážný hlasem a posadil mě do auta. Odněkud ze saka vytáhl šátek a zavázal mi oči.

„Co to děláš?“ vyděsila jsem se trochu.

„Říkal jsem ti, že tě unáším, tak se už na nic neptej,“ zašeptal mi do ucha a dal mi pusu na tvář. Dveře se zabouchly a Edward nastartoval.

Neviděla jsem a vůbec jsem si nedokázala představit, kam jedeme. Za chvíli jsme ale zastavili a Edward vystoupil. Nahmatala jsem kliku od dveří, abychom vystoupila taky a Edward nejspíš zabouchl kufr. Slyšela jsem spoustu lidí, ale pořád jsem tohle místo nedovedla nikam zařadit.

„Edwarde, už mi to sundej. Slibuju, že nikam neuteču a tvůj únos nepřekazím,“ škemrala jsem.

„Dobře, ale budeš potichu. Nezeptáš se na nic.“

„Slibuju,“ přikývla jsem a páska mi z očí konečně spadla. „Co tady děláme?“ vypadlo ze mě hned, jak jsem se trochu vzpamatovala.

„Žádné otázky,“ připomněl mi.

„Edwarde,“ zaúpěla jsem a sledovala, jak jdeme do letištní haly a k odbavení. „Co tu děláme? Kam letíme? Na jak dlouho?

„Chceš přijít zase o zrak?“

„Už mlčím,“ povzdechla jsem si a Edward podával stevardce letenku. Byla jsem jako na trní.

„Řekni mi něco, nebo do toho letadla nenastoupím,“ pohrozila jsem mu.

„Trochu si od všeho odpočineme. Zařídil jsem nám prodloužený víkend v Paříži,“ usmál se.

„Prodloužený víkend od půlky týdne?“ nadzvedla jsem obočí. „A co holky?“

„O ty je postaráno, podplatil jsem Alici,“ mrknul na mě a zatáhl mě do letadla.

2. kapitola - 4. kapitola

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Manželství na druhou aneb Upírská telenovela II 3: