Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Manželství na druhou aneb Upírská telenovela 13

21.03.2011 (09:15) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4095×

„Ještě jednou vám gratuluji.“ Podal mi doktor těhotenskou průkazku a zvednul se. „Pojďte, doprovodím vás ven.“

Oblékla jsem se, průkazku uklidila do kabelky a po boku doktora Cullena jsme šli po nemocniční chodbě. „Ahoj Carlisle, Bello?“ pozdravil nás na chodbě Viktor.

„Ehm… ahoj,“ zamumlala jsem poněkud nervózně.

„Rád tě vidím. Měla bys chvilku?“

„Jasně,“ kývla jsem a otočila jsem se ke Carlisleovi. „Děkuju za doprovod.“

„Nemáte vůbec zač. Příští měsíc se objednejte na kontrolu. Nashledanou,“ usmál se a odešel.

„Půjdeme ke mně,“ oznámil Viktor a šel krok přede mnou. „Co tu děláš? Nemáš být v práci?“

„Šla jsem na kontrolu a navíc jsem doma. Kate je nemocná.“

„Tys ji nechala doma samotnou?“ zhrozil se.

„To si myslíš, že jsem tak hrozná matka? Samozřejmě, že tam není sama,“ obořila jsem se na něj. „Tak co chceš. Nemám na tebe celý den.“

„Chtěl jsem se s tebou domluvit na víkend. Rád bych si Kate vzal.“

„To klidně můžeš. Bude nadšená.“ Kývla jsem s úsměvem.

„Díky. A co jí vlastně je? Říkala jsi, že je nemocná,“ ptal se.

„Má jen neštovice. Podle doktorky má ještě týden zůstat doma, ale pak už pomaže do školky. A když už jsme u toho, spoléhám na tebe, že se o ni zodpovědně postaráš a nepustíš ji ven.“

„Nemusíš mít strach,“ ušklíbl se a viděla jsem, že chce, abych už šla.

„Dobře, tak se měj. Jo… a nezapomeň, za čtrnáct dní má narozeniny,“ připomněla jsem mu ještě, abych Kate ušetřila zklamání, kdyby na to „náhodou“ zapomněl.

„Nemusíš se bát. Připravím jí parádní oslavu,“ usmál se, a když jsem odcházela, na zádech jsem cítila jeho pohled.

Rychle jsem vyšla z nemocnice a nasedla jsem do auta. Opřela jsem se o sedadlo, prudce jsem vydechla a vstřebávala, co se stalo. Byla jsem z toho úplně mimo. Bylo to tak nečekané, až jsem se toho děsila. Představila jsem si, co všechno to znamená.

Budu mít druhé dítě. Edward bude mít dítě a Kate sourozence. Jak se k tomu oba postaví? Navíc, Edward je upír a podle toho, co jsem věděla, nebude tohle miminko úplně obyčejné. Znamená to, že to budu všechno muset vyklopit co nejdříve.

Dojela jsem domů a jako bez smyslů jsem odemykala byt. Přivítal mě Edwardův smích, ale vůbec jsem si ho nedokázala vychutnat.

„Ahoj.“ Přišel mi naproti ke dveřím a políbil mě.

„Ahoj,“ zamumlala jsem a rychle jsem uhnula.

„Nemusíš se bát. Kate už o nás ví,“ usmál se a znovu mě políbil.

„Jak to?“ ptala jsem se zmateně, ale ve skutečnosti to byla jen řečnická otázka.

„Viděla nás spolu, ale mlčela. Vypadlo to z ní až teď a stejně se tě na to zeptá.“

„Aha. A kde vlastně je?“ zajímala jsem se, když jsem ji neviděla v obýváku.

„Urazila se,“ oznámil mi. „Nechtěl jsem jí pustit film, který chtěla a…“ Dál jsem neposlouchala. Neměla jsem sílu. V koutku duše jsem hledala z téhle situace nějaké východisko. Hledala jsem tak urputně, až jsem si vzpomněla.

„Zapomněla jsem nakoupit,“ vyhrkla jsem. „Nevadilo by ti, kdybys tu ještě chvíli počkal a já si ještě půjčila tvoje auto?“

„Samozřejmě, že ne, ale řekni mi… stalo se něco?“ Díval se na mě poněkud podezíravě.

„Ne, nic se nestalo,“ usmála jsem se a rychle jsem utekla pryč. Nasedla jsem do auta a jela jsem do nejbližšího nákupního centra.

Myslela jsem, že nakupování bude jen taková rychlovka, ale když jsem vlezla dovnitř, padla na mě vánoční atmosféra. Všude bylo všechno vyzdobeno a to byly Vánoce až za měsíc.

Nakoupila jsem to nejnutnější k přežití s Kate za zády a pak jsem se jen tak kochala vánoční výzdobou a přemýšlela jsem, do jaké barvy letos sladím stromeček a výzdobu doma. Najednou mi došlo, že všechno bude letos úplně jinak. Žádné rodinné Vánoce. Jen já a Kate.

Upřímně, pochybovala jsem, že Edward bude s námi. I když jsem s ním těhotná, neznáme se natolik dlouho, aby dal přednost mně a Kate před svojí rodinou. Ale třeba to nakonec bude úplně jinak.

Zaplatila jsem, a když jsem vylezla ven, překvapilo mě, kolik sněhu napadlo. Všude byla už pěkná vrstva a auto jsem musela hledat po paměti. Naložila jsem tašky do kufru a na druhý pokus jsem jela domů.

„Jsem zpátky,“ zamumlala jsem, když jsem se v chodbě svlékla a zula.

„Ahoj,“ přivítal mě Edward polibkem a zase sám. Kate nebyla na obzoru, tak jsem ho objala kolem krku a v polibku jsem pokračovala.

„Já chci taky pusinku,“ vypískla Kate a objala mě kolem pasu.

„Tak mi ji dej.“ Odtrhla jsem se od Edwarda a sklonila jsem se ke Kate, která mě začala pusinkovat.

„Už přede mnou nemusíte nic ukrývat,“ prohlásila, když se ode mě odlepila a jakoby nic se posadila na gauč. Nevěděla jsem, co na tohle říct, tak jsem se jenom usmála.

„Rozluč se s Edwardem, on už bude muset jít,“ upozornila jsem ji.

„Čau,“ rozloučila a dál koukala na televizi.

„Ahoj Kate,“ rozloučil se s ní i on. Šla jsem ho doprovodit ke dveřím.

„Moc děkuju za hlídání,“ zašeptala jsem a přitáhla si jeho rty.

„Za tohle budu hlídat klidně častěji,“ zamumlal v polibku a víc si mě k sobě přitiskl.

Pomalu jsme začali couvat k ložnici, když nás tam Edward zavřel, vrhnul se na mě ještě vášnivěji. Shodil mě na postel a začal se mi dobývat pod tričko.

„Edwarde, tady ne. Vedle je Kate.“ Odtáhla jsem se od něj.

„A kdy jindy? Kdo ví, kdy se zase uvidíme,“ protestoval.

„Tak co o víkendu?“ nadhodila jsem první možnost. „Kate si bere na víkend Viktor.“

„Vážně? To by bylo skvělé. Vymyslím program. Uděláme si krásné chvíle ve dvou,“ usmál se a pomohl mi na nohy.

„To bude super,“ snažila jsem se jeho nadšení sdílet. Samozřejmě jsem se těšila, ale zároveň jsem se i bála. Budu mu muset říct tu úžasnou zprávu a bála jsem se, jak se zachová.

„A děkuju za auto.“ Vrátila jsem mu klíčky.

„Není zač. Měj se krásně.“ Políbil mě naposled a odešel. Zabouchla jsem dveře a šla jsem za Kate do obýváku.

„Tak co jste dělali?“ zeptala jsem se a posadila jsem se ke Kate na pohovku.

„Koukali jsme na televizi a já jsem si potom hrála s Barbie a Kenem. A Ed mi udělal palačinky,“ chlubila se.

„Tak to jsem ráda, že jste si to užili.“

„Ale naštval mě, protože mi nechtěl pustit film, který jsem chtěla, tak jsem si šla do pokoje hrát. A mami, milujete se?“ zeptala se a já se zasekla v půlce pohybu. Edward říkal něco, že vyzvídala, ale i tak mě tahle otázka zaskočila. „Řekni mi to a nelži.“

„Máme se rádi.“ Kývla jsem a ona se usmála.

„Mám tě ráda, maminko.“ Objala mě.

„To mě těší.“ Opětovala jsem jí obětí a potom jsem si ji posadila na klín. „Kate, já ti teď povím takové tajemství, ale nesmíš ho nikomu říct. Bude to jenom mezi námi, ano?“

„Jo,“ kývla a napjatě čekala.

„Budeš mít bratříčka nebo sestřičku,“ zašeptala jsem.

12. kapitola - 14. kapitola

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Manželství na druhou aneb Upírská telenovela 13: