Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Manipulující mrcha - 3. kapitola

08.10.2011 (07:15) • Zira • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1403×

3. kapitola - Vlak právě vyjel

„To ti neřeknu,“ řekl usměvavě.

„Řekneš,“ pověděla jsem a on ještě více roztáhl rty do širokého úsměvu, který jsem na něm tak milovala.

„Neřeknu!“

„Fajn, nedáváš mi jinou možnost,“ řekla jsem a přistoupila k němu blíž. Podívala jsem se mu do očí.

„Jak se jm...“ Než jsem ale stačila doříct větu, byl pryč. Dostanu to z něj jindy. Šla jsem zpátky a sedla si na pohovku. Po vteřině jsem se začala nudit. Chtěla jsem jít ven, ale zrovna byl den a já nechtěla riskovat, že zemřu dřív, než zjistím, kdo je ona, a co po něm chce. Rozhodla jsem se ale udělat malý experiment. Počkala jsem, až zapadne slunce a bude noc a potom jsem se vydala k sobě domů. Stála jsem v naší ulici před naším domem a slyšela mámu a otce, jak dojídají večeři. Matka po chvilce sklidila ze stolu a otec odešel do obývacího pokoje. Nechtěla jsem to přiznat, ale trošku mi chybělo to jejich podlézání a starání se o mě. Byli na mě tak milí a já na ně tak hnusná. Možná jsem zlá? Ano, jsem. Ale v životě, který jsem žila, jsem musela být silná a starat se výhradně jen a jen o sebe. Kamarády jsem měla jen na to, abych se měla jak zabavit, když je hodina, ale přestávky většinou patřili Rileymu nebo jiným klukům, když potom tak záhadně zmizel.

„Kristie?“ vykřikla Katie hned vedle mě. Vyptávala se mě na miliony otázek, ale já měla v hlavě jen jednu jedinou věc. Kouknula jsem se na její krk a pozorně sledovala její krční tepnu. Proudilo v ní tolik krve a její srdce tlouklo stále rychleji a rychleji.

„Vyděšeně utíkej a nezastavuje se!“ přikázala jsem jí a ona začala utíkat. Byla jak splašená laň. Jako by měla nějakou šanci oproti mně. Musela jsem se té ironii zasmát. Řvala na všechny strany, ale nikdo ji neslyšel. Ulice byly prázdné a temné. Po několika sekundách mě už ale tohle divadélko nebavilo, a tak jsem ji dohonila, zastavila přímo před ní a zakousla se do ní. Užívala jsem si každý doušek její teplé krve a vysávala ji. Stačilo by ještě pár sekund a už by v sobě neměla ani jednu kapičku krve, ale někdo mě od ní odstrčil a já skončila na zemi. Rychle jsem se zvedla a zavrčela na cizince. Když jsem si ale tvář pořádně prohlédla, zjistila jsem, že to žádný cizinec není. Byl to Riley. Zvedl ji do náruče a šel s ní pryč.

„Co to děláš?“ zeptala jsem se ho a šla za ním.

„Nemůžeš zabít Katie,“ vykřikl nahlas.

„Můžu dělat všechno, na co jen pomyslím. V tomhle mi nezabráníš. Chci, aby byla mrtvá!“ vykřikla jsem.

„Neřvi!“ řekl a kontroloval ji, jak je na tom.

„Nepřežije to?“ zeptala jsem se nadějně.

„Nejspíš jo. Jed jí všechno spraví, ale málem si ji zabila,“ oznámil mi.

„To nerada slyším,“ přiznala jsem.

„Je to tvoje sestra, Kristie,“ řekl.

„A co? Nikdy to doopravdy moje sestra nebyla,“ řekla jsem.

„Vážně? A co teda byla?“ zeptal se.

„Byl to jen vetřelec v mojí rodině,“ řekla jsem.

„To si byla spíš ty,“ řekl.

„Co prosím?“ zeptala jsem se.

„Slyšela jsi dobře. Ta tvoje povaha už mě začíná dost štvát. Co se stalo s tou holkou, kterou jsem miloval?“ zeptal se a já zastavila.

„Tys mě… Teda chci říct, taková jsem byla vždycky,“ řekla jsem a šla od něho pryč. Šel hned za mnou a dohnal mě.

„Nebyla. Moc dobře si pamatuješ, co jsme spolu prožili. V té době si byla v pořádku, ale od té chvíle, co…“

„Co?“

„Chováš se tak od té chvíle, co jsem zmizel,“ řekl a já se na něho podívala. Potom jsem se usmála.

„Moc si lichotíš,“ řekla jsem a šla dál.

„Ne, nelichotím. Teď už to vím. Všechno to do sebe zapadá. Když jsem zmizel, začala ses chovat jinak. Ano, manipulovala jsi s lidmi už od narození, ale nikdy to nebyl takový kalibr, jako to bylo po mém zmizení,“ řekl a já šla dál.

„Neříkej, že nemám pravdu,“ řekl a zastavil se. Zastavila jsem a otočila se k němu.

„Ne, nemáš.“ A potom jsem od něho utekla. Ráno, kdy vyšlo slunce, jsem byla ve skladu a lakovala si nehty. Jen za mnou po hodině přišla a začala mi česat vlasy, když jsem jí k tomu přiměla svou mocí.

„Máš krásné vlasy,“ řekla.

„Děkuji, tvoje taky nejsou k zahození,“ pověděla jsem.

„Dík, tak co, jaký byl tvůj první lov včera v noci?“ zeptala se.

„Nic moc,“ přiznala jsem.

„Jak to?“ zeptala se.

„Riley mi překazil zábavu, když jsem se chystala zabít svoji sestru,“ řekla jsem a ona mi přestala česat vlasy. Odložila kartáč na stolek a vstala.

„Tys chtěla zabít svoji sestru?“ zeptala se mě.

„Ano,“ řekla jsem.

„Skvělý,“ řekla.

„Nevím, co je na tom skvělého, když se mi to nepodařilo,“ pověděla jsem.

„Víš, důležité ale je, jak to, že se tam Riley objevil jen tak, zničehonic. Musel tě sledovat, ne?“ zeptala se mě a já se usmála.

„Víš, co si teď právě udělala?“ zeptala jsem se jí.

„Co?“ zeptala se.

„Dokázala si mě dokonale ohromit,“ řekla jsem, vstala a šla za Rileym do jeho pokoje, který byl na konci skladiště. Otevřela jsem dveře a kouknula se dovnitř. Byl tam i s mojí sestrou. Ležela tam a cukala se. Zavřela jsem za sebou dveře a šla k ní.

„Proměňuje se?“ zeptala jsem se vyděšeně.

„Ano, jen kvůli tobě,“ řekl. Chtěla jsem se na ni vrhnout, ale Riley mě odrazil a já spadla na konferenční stolek.

„Co to do tebe vjelo?“ zeptal se naštvaně.

„Co spíš do tebe vjelo,“ řekla jsem podrážděně.

„Co do mě vjelo? Praštila ses snad do hlavy? Chceš zabít svoji vlastní sestru,“ řekl.

„Ano, chci. Je to mrcha,“ vysvětlila jsem.

„Není,“ vykřikl.

„Ale je. Celý život mi dělala ze života peklo,“ řekla jsem.

„Začala sis první. To tys tu válku mezi vámi dvěma způsobila,“ řekla.

„Takže takhle to bude? Budeš se jí zastávat?“ Přišla jsem k němu.

„Jo, budu,“ řekl.

„Tak to potom jdi do háje,“ pošeptala jsem mu do ucha a práskla za sebou dveřmi. Otevřel dveře a šel za mnou. Šla jsem a byla rozhodnutá. Všichni byli v hlavní budově a vchod do skladiště byl ve vedlejší budově, a tak jsem do ní šla. Byla jsem tichá jak myška, takže mě nikdo neviděl. Riley šel stále za mnou a byl hodně naštvaný. Otevřela jsem dveře, naposledy se nadechla a vstoupila do slunečního světla.

2. kapitola - 4. kapitola

Autor: Zira (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Manipulující mrcha - 3. kapitola: