Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Mám už jinou rodinu - 7. kapitola

02.03.2013 (08:00) • Jana173 • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 1633×

7. kapitola

Po čtyřech letech:

Už je to přes čtyři roky, co mě moje rodina vyhodila, a já střetl Bellu. Pravda je ta, že to bylo to nejlepší, co mě mohlo potkat, i když mi moji rodiče i sourozenci stále chybí. Dnes již mou rodinou nejsou, mám totiž svou vlastní. Bella se za mě provdala asi před rokem. Život s ní je stále dobrodružství, miluji ji celým svým srdcem a vím, že ona miluje mě. Ještě před tím, než si mě Bella vzala, jsme se přestěhovali do menšího městečka v severní Kanadě. Bella si sice ještě nevěří ve velkém počtu lidí, ale já vím, že to už zvládne. Městečko má asi 4000 obyvatel, takže je to pro nás akorát. Moje manželka si tu zařídila studio na svatební šaty. Jezdí za ní ženy z celé Severní Ameriky a objednávají si u ní šaty. Zjistil jsem, že Bella umí nádherně malovat a šít. Šaty vymýšlí sama a nechává to šít ve studiu, které si zařídila. Jelikož si ještě není jistá před lidmi, převážně pracuje doma a do studia vozí návrhy. Když jsou šaty hotové, tak si je vyzvedne a sama si je doma poupraví. Nikdy jsem netušil, jaká to může být dobrá práce, která nám dost vynáší. Já jsem našel práci v jedné agentuře jako obchodní ředitel. Na práci si nestěžuji, mám ji celkem volnou, takže můžu s Bellou trávit dost času. Oběma nám to tak vyhovuje. Většinou jsem dopoledne v práci a okolo druhé se vracím. Žijeme v malém domečku na kraji města. Bella se tak nemusí strachovat, že ji krev bude lákat. Máme tady svůj klid a jsme za to šťastní.

Naše svatba byla dokonalá, byl tam Joshua s Mary a s jejich malým synem. Já jsem zase pozval rodinu z Denali. Dohodli jsme se, že mé rodině nebudou nic říkat. Eleazar se nejdřív na to moc netvářil, ale když jsme si vše vyjasnili, tak souhlasil. Na rozdíl od mé rodiny, oni mi věřili, že jsem nic neudělal. Stále se s nimi střetáváme. Bellu si oblíbili a tak se často navštěvujeme. Mary a Joshua bydlí ve městě asi 80 km od nás. Na rozdíl od nás si vybrali větší město, protože dosud kvůli Belle bydleli v malých městech, takže teď chtěli změnu. Mají malého syna, který se jmenuje Mike. Je to nejlepší dítě, jaké jsem kdy spatřil. S Bellou bychom taky chtěli založit rodinu, ale až později. Teď si užíváme sami sebe a na dítě máme celou věčnost. Podle mě by Bella už miminko chtěla, protože když přijede Mike, je jím naprosto unešená, ale ví, že kvůli její nejistotě kvůli lidem, si to ještě nemůže dovolit. S miminkem by to bylo dost lítání kolem lidí, a to Bella ještě bez dozoru určitě nemůže.

„Už jsme doma, zlato!“ zavolala na mě Bella ode dveří. Byla totiž pro dvoje šaty do salónu.

„Zítra přijede paní Morisnová a vyzkouší si šaty, a potom mám taky objednaný nový pár, který chce u mě jak šaty, tak i oblek a šaty pro družičky. Bude to velká zakázka,“ mluvila dál a věsila šaty na již předem připravené věšáky. V domě jsme měli jeden pokoj vyhrazený na Bellinu práci, takže se nám to nepletlo nikde jinde.

„Ahoj, lásko.“ Usmál jsem se na ni a opřel se o dveře.

„Promiň, zlato, úplně jsem se do toho položila a ani jsem tě nepřivítala,“ ospravedlňovala se a přešla ke mně.

„No, tak to bys měla napravit,“ zašeptal jsem směrem k ní.

„Ahoj, lásko.“ Obmotala se mi kolem krku a políbila mě na spodní ret.

„Tak to ti asi neodpustím.“ Škádlil jsem ji, protože jsem si představoval daleko vášnivější pusu, než jakou předvedla. Bella se usmála a konečně spojila naše rty v polibku, který jsem si představoval.

„Odpuštěno,“ zašeptal jsem k ní a pustil ji z náruče.

„Volala Mary,“ oznámila mi.

„A co chtěla?“ optal jsem se, protože jsme je neviděli už měsíc.

„Jen si chtěla popovídat, protože Joshua jel na tři dny pryč ohledně práce, ale odpoledne se má už vrátit.“

„Proč nezavolala a nepřijela na ty dny k nám?“ divil jsem se, protože bychom ji rádi viděli.

„Mike je prý nachlazený, tak s ním nechtěla cestovat,“ vysvětlila mi. Bella si odložila kabát a přešla do kuchyně. Bylo něco po třetí, takže už měla hlad. Zjistil jsem totiž, že je Bella pořádný jedlík, i když na její postavě se nic neprojevuje, i když bych řekl, že teďka v posledních měsících ještě zhubla. Její spalování bylo neuvěřitelné. Namazala si rohlík a sedla si na gauč.

„Co budeme dělat?“ ptala se mě, když zrovna neměla plnou pusu. Musel jsem se usmát. Sedl jsem si k ní a přitáhl si ji na klín.

„Přemýšlel jsem, že bychom si mohli vzít příští týden dovolenou a zajet za Eleazarem, Carmen a holkama. Co ty na to?“ ptal jsem se jí, protože jsme vždycky všechno plánovali společně.

„To by šlo, příští týden zatím nikoho objednaného nemám.“ Kývala mi souhlasně.

„Zavolám Elezarovi.“ Stoupnul jsem si, nechal Bellu na gauči. Myslím, že jí to nijak nevadilo, protože měla svůj rohlík.

Mezitím u Cullenů:

„Jak jsme ho mohli vyhodit a neověřit si to,“ bědoval Carlisle už asi po sté. Asi před šesti měsíci se dozvěděli, že Edward opravdu nikoho nezabil, a že se mýlili.

„Musíme ho najít a omluvit se,“ mluvila zase Esme, která to všechno špatně nesla už od jeho odchodu. Ostatní jenom přikyvovali a dávali jí zapravdu. Pravda byla ta, že se snažili Edwarda najít už několik měsíců, ale jakoby se po něm zem slehla. Nevěděli, jak ho najít, mohl být kdekoliv. Jeho kreditky byly zastavené, číslo odpojené.

„Zajedeme za Eleazarem, třeba o něm něco ví.“ Postavil se najednou Carlisle.

Tak se Cullenovi vydali na cestu na Aljašku.

„Carlisle,“ vítal je Eleazar ve dveřích svého domu.

„Rád vás vidím,“ dodal a se všemi se přivítal.

„Jak to že jste přijeli bez ohlášení?“ optal se a už je vedl do domu, kde již seděli holky. Všichni se navzájem přivítali.

„Doufám, že nerušíme, ale mám na tebe takovou prosbu,“ přiznal se Carlisle.

„Tak co se děje?“ Posadili se na gauč.

„Potřebujeme najít svého syna.“ Chytla se slova Esme a upřela na celou rodinu své oči.

„My ale nevíme, kde Edward je.“ Chopila se slova Irina, ona jediná dokázala lhát přesvědčivě, tak aby to ani Jasper nepoznal.

„Mysleli jsme, že možná něco víte. Moc jsme se v něm mýlili a teď, když jsme zjistili, jak to je, tak ho nemůžeme najít,“ odpověděla zase Esme a vložila si hlavu bezmocně do rukou.

„Najdeme ho, neboj,“ Uklidňovala ji Alice.

Najednou začal zvonit Eleazarovi mobil. Podíval se na něho a zjistil, že mu volá Edward.

„Musím si ten mobil vzít v soukromí,“ vymluvil se a vyběhnul z domu, tak aby ho neslyšeli. V domě zavládlo ticho. Carmen věděla, že je to něco, co Cullenovi nesmí vědět, protože jinak by to Eleazar vzal v domě. Takže se snadno dovtípila, že to volá Edward nebo Bella.

Cullenovým se to zdálo také divné, takže natahovali uši, jak jen to šlo, ale bohužel Eleazar byl opravdu daleko, takže neslyšeli nic. Eleazar se vrátil do domu asi po deseti minutách.

„Byl to pracovní hovor,“ řekl, aby nějak zamaskoval to, co právě dělal.

„Lže,“ podotknul Jasper a stoupnul si. Opět zavládlo ticho.

Autor: Jana173 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Mám už jinou rodinu - 7. kapitola: