Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Mám už jinou rodinu - 13. kapitola

20.06.2013 (16:00) • Jana173 • FanFiction na pokračování • komentováno 11× • zobrazeno 2680×

13. kapitola

Bellino bříško rostlo, a čas svatby se chýlil. Čím víc se to blížilo, tím jsem byl nervóznější. Kate s Garrettem tu byli ještě několikrát, takže se Bellino bříško už nedalo schovat, ale slíbili nám, že si to nechají pro sebe. Šaty, které Bella šila, byly stále u nás. Byly jsme dohodnutí, že přijedeme o týden dřív, dovezeme šaty a pomůžeme ještě s přípravou. Šatů je opravdu dost, Kate dovezla míry všech, pro které chtěla šaty a obleky. Bella ušila přesně 7 šatů a 1 oblek. Šaty byly pro Tanyu, Irinu, Rose, Alice a ještě dvě upírky z Garrettovi strany jako pro družičky. Měly tyrkysovou barvu. Původně měla jít za družičku i Bella, ale musela to odmítnout, protože jsme nevěděli, jestli bude schopná kvůli těhotenství, takže jsme se dohodli, že to tak nebude. A oblek byl samozřejmě pro Garretta. A samozřejmě jedny šaty pro Kate. Musím říct, že ty byly obzvlášť nádherné. Kate chtěla jednoduché, ale zároveň nevšední. A ty se i povedly. Jelikož jsme byli pozvaní my o týden dřív, tak věřím, že i moje rodina tam bude.

„Edwarde, které šaty si mám vzít?“ ptala se mě Bella. Už dva dny vybírala šaty na svatbu. Zítra už odjíždíme a ona si ještě nevybrala.

„Tady ty fialové, a nebo červené?“ dodala. Vypadala vážně skvěle, když se tvářila bezradně.

„Mě se líbíš ve fialové,“ udal jsem jasný směr.

„Dobře, tak si vezmu fialové a hotovo.“ Sedla si ke mně na gauč a ruku si položila na vypouklé bříško.

„Naše holčička se dost dneska mele.“ Hladila si bříško. Ano, čekáme holčičku, nechali jsme si to říct, protože jsme byli oba zvědaví.

„To je z toho, že jsi tak nerozhodná.“ Zasmál jsem se a Bella se zakabonila.

„Ale no tak, zlato, vždyť jsem to tak nemyslel.“ Bella neměla nějaké šílené nálady ani nebyla nějak přecitlivé, jen se jí někdy dotkly věci, kterým by se normálně zasmála.

„Vím, a taky vím, jak to napravíš.“ Podívala se na mě lišácky.

„Já i holčička jsme dneska nějaké nadržené,“ pošeptala mi do ucha.

„V tom případě jsem ti k službám.“ Vzal jsem ji do náruče a vyšel s ní schody až do ložnice. Bella měla tyhle nálady docela často, samozřejmě nechci říct, že bych si stěžoval. To vůbec ne.

Začal jsem ji líbat a rozepínat knoflíčky na blůze. I ona nebyla pozadu, část mých knoflíků nedočkavě přetrhla a zbytek tedy dorozepínala. Podprsenku jsem jí už roztrhl. Během několika minut jsme byli oba nazí a třeli se o sebe, a tím zvětšovali napětí a náboj mezi námi. Musel jsem dávat stále pozor na její bříško, takže jsem na ni neležel plnou vahou a lehce se nadzvedal, abych ji netlačil.

„Edwarde, já už to nevydržím,“ pošeptala mi. Otočil jsem se s ní opatrně a nechal ji tak nahoře, aby měla pohodlnější polohu. Nedočkavě na mě dosedla, až jsem to nečekal. Zajel jsem do ní, jako bych tam patřil. Bella se na mě náruživě pohybovala. Vždycky byla velmi vášnivá, ale těhotenství jí tuto vlastnost ještě posílilo. Vzdychala nade mnou a já se nenechal zahanbit, protože mě dováděla do konce a to už na začátku. Chytnul jsem její prsa do svých rukou a hnětl je, to jí ještě víc rozpalovalo. Viděl jsem, že Bella už potřebuje vystřídat, nadzvedl jsem si ji a tím z ní vyklouzl. Zamručela, ale já jí polibkem zase umlčel. Otočil jsem si ji na bok a sám si lehl za její záda. Vnikl jsem do ní a začal přirážet, tohle byla teď naše nejoblíbenější poloha. Bella ležela pohodlně a já, jak tomu ona říkala, se namáhal. Navíc jí to dělalo dobře a tím jsem byl spokojený i já. Ještě pár přírazů a cítil jsem, jak se Bella stáhla. Pootočila se ke mně a unaveně se na mě usmála. Já ještě několikrát přirazil a byl jsem tam, kde ona. Nebylo to nijak romantické, ale mi jsme tyhle rychlovky milovali.

„V pořádku?“ optal jsem se.

„Jistě,“ usmála se. Já jsem z ní vyklouznul a ona si na moji hruď položila hlavu.

„Zítra uvidíš svou rodinu, jsi v pořádku?“ ptala se mě snad v tu nejnevhodnější chvíli.

„Bello, to musíš vytahovat teď?“ ohradil jsme se.

„Tak promiň no, jenom jsem se zeptala,“ odfrkla jako malá holka.

„Jdu si udělat něco k jídlu.“ Zvednul jsem se a nechal ji tam ležet. Zeptala se ve chvíli, kdy mě to namýchlo.

„Fajn,“ slyšel jsem za sebou. Šel jsem do ledničky a nachystal si obložený toust. Nejspíš jsem zbytečně vylítl, ale na tohle jsem neměl náladu.

„Jen mám o tebe starost,“ uslyšel jsem Bella, když scházela již oblečená ze schodů.

„Promiň, nechtěl jsem ti to takhle škaredě říct,“ omluvil jsem se jí.

„A já jsem to nechtěla říct po tak úžasném sexu,“ zacinkala na moje sebevědomí. Ona vždy věděla, jak na mě.

„Pojď za mnou.“ Poplácal jsem na místo vedle sebe.

„To víš, že mám strach,“ promluvil jsem, když si za mnou sedla.

„Ale máš mě.“ Snažila se mě uklidnit.

„Vím, a mám taky naši holčičku. Jaké jí dáme jméno?“ zeptal jsem se jí. Chtěl jsem odvést řeč jinam a tímhle se mi to podařilo.

„Já nevím, je tolik jmen.“ Kroutila se.

„Mně by se líbila Elizabeth,“ řekl jsem jí svoje jméno.

„To není špatný, a mně se líbí Viktoria,“ uvažovala nahlas.

„Taky hezké jméno, třeba nás napadne ještě nějaké, máme ještě čas.“ Pohladil jsem naši holčičku přes bříško a cítil jsem, jak se zavrtěla, jakoby mě chtěla pozdravit.

„Nevrť se, bolí mě z toho záda.“ Usmála se Bella.

„Namasíruju tě,“ navrhnul jsem jí. Otočil jsem si ji zády k sobě a začala jí její záda masírovat. Vrněla u toho jako kočka, opřela se bokem o opěradlo sedačky a za chvíli jsem cítil, jak se uvolnila. Musel jsem se usmát tomu, že mi usnula v takovéhle pozici. Vzal jsem ji tedy do náruče a položil ji do postele. Dokonce se mi ji podařilo z části vysvléct, aby jí bylo pohodlně.

Ještě jsem šel do pracovny a dodělal nějaké papíry, které jsem potřeboval ještě zítra před odjezdem odvést do kanceláře. Netrvalo mi to ani dvě hodinky, pak jsem vše sbalil a lehl si do postele k Belle. Ještě jsem ji políbil na tvář, a pak upadl do říše snů za Bellou.

Ráno bylo hned, jako bych usnul a hned se probudil. Najednou mi zazvonil telefon, rychle jsem ho popadl a vylítl z ložnice, abych nevzbudil Bellu.

„Děje se něco?“ Volali mi z práce a to nevěstí nic dobrého.

„Potřebujeme tě zítra tady, má být mimořádná schůze a tu nesmíš zmeškat.“ Volal mi kolega.

„Ale já mám ode dneška dovolenou, jedu na svatbu,“ snažil jsem se z toho vykroutit.

„Edwarde…“ začal, ale já věděl, že je to nezbytné. Bella mě minimálně uškrtí.

„Dobře,“ nenechal jsem ho domluvit a položil mu telefon.

„Děje se něco?“ Objevila se Bella na schodech. Určitě musela slyšet alespoň část rozhovoru.

„Musím zůstat v práci o den déle. Musíme jet až zítra večer. Je mi to líto, Bello,“ omluvil jsem se.

„Tak pojedu sama, a ty dojedeš zítra.“ Byla Bella hned hotová.

„Tak to ne, samotnou tě nepustím, co kdyby se ti udělalo špatně,“ odporoval jsem, i když jsem věděl, že si Bella stejně prosadí svou.

Tak Bella za hodinku už byla nabalená, všechno jsem jí naložil do auta.

„Buď opatrná a pokud ti bude špatně, tak zastav a zavolej,“ nabádal jsem ji.

„Neboj, Edwarde, jsem přece naprosto v pořádku, a pokud mi bude nějak špatně, okamžitě zastavím,“ uklidňovala mě.

„A jak dojedu, okamžitě zavolám,“ dodala a naposledy mě políbila.

„Ještě něco.“ Zastavil jsem ji, než mi uteče.

„Bude tam i moje rodina,“ začal jsem.

„Klid, Edwarde, mně jsou oni úplně jedno,“ umlčela mě.

„Dobře, tak už jeď.“ Naposledy jsem ji políbil. A už jsem viděl jenom zadek auta.

Autor: Jana173 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Mám už jinou rodinu - 13. kapitola: