Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Málokdo mě viděl 4. kapitola

17.02.2010 (13:00) • Blotik • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2787×

4. kapitola

Bella:

„Ráda,“ odpověděla jsem. Ještě jsme se rozloučili a domluvili se, že vytáhneme i Emma, a pak už jsem osamotněla u sebe v pokoji a čekala na další den.

Spát jsem už nemohla, takže jsem neměla co na práci. Jediné, co se dalo dělat, prohlédnout si tenhle „barák“ celý, odspoda až nahoru. Sice tu už něco znám, to víte moje schopnost, ale stejně jsem neviděla všechno. Takhle si to prohlédnu aspoň naživo.

Procházela jsem se po chodbách a snažila se prohlédnout každý kousíček, co tady byl. Najít každou skrytou chodbičku, která se tady jen nacházela. Dvě jsem už našla. Zašla jsem do sklepa i nahoru, na střechu. Byl měsíc, který svítil opravdu nádherně.

„Bello, co tady děláš tak pozdě v noci?“ zeptal se mě někdo. Emmet.

„Já se tady jenom tak procházím. Nemám co dělat. Nezapomněl jsi, že my spát nemůžeme? A taky že v noci vidíme?“ zasmála jsem se.

„Nezapomněl,“ pohotově odpověděl a šťouchl mě do bříška. Začali jsme se jemně poštuchovat, ale u toho jsme nezůstali. Za chvíli jsme se váleli na zemi na chodbě a prali se o tom, kdo bude nahoře. Kdo koho přepere. Samozřejmě to vyhrál Emm, protože má vetší sílu než normální upír a k tomu si na mě sednul. Ruce mi uvěznil nad hlavou, nemohla jsem se ani hnout. Jen se na mě nakláněj a pochichtával se, dobře věděl, že má vyhráno. Chvilku jsem se cukala, ale pak jsem toho nechala, neměla jsem šanci. Udělala jsem tedy na smějícího Emmetta uražený obličej a odmítala se s ním bavit.

„Snad si se nám neurazila,“ ptal se a v jeho hlase bylo znát pobavení.

„Ale no tak,“ snažil se mě přesvědčit. Nehodlala jsem se jen tak přesvědčit. Koukla jsem se na něj, vyplázla jazyk a otočila se. Zasmál se, ale nepouštěl mě. Znova jsem tedy pohled stočila k němu a nadzvedla obočí. Toho si nevšímal a zvláštně si mě prohlížel.

Čekala jsem, co z něho vypadne, jelikož mi nic jiného nezbývalo. Jeho pohled se konečně vrátil zpět k mému obličeji a upřeně se mi díval do očí. Jeho pohled jsem mu opětovala, jelikož jsem opravdu nevěděla, co má za lubem.

Ale to mi rychle došlo, když se ke mně Emm začal naklánět. Se zájmem jsem ho sledovala a čekala, jestli to vážně udělá. Čím více se Emm přibližoval, tím více se můj dech zrychloval a nebyla jsem na tom sama.

Emm pomalu a něžně spojil naše rty a těma svýma začal ochutnávat ty mé. Samozřejmě jsem se zapojila a z něžného polibku se začal stávat dravější a vášnivější.

Stále jsme zkoušeli jeden druhého. Po chvíli, když už mi věřil, pustil moje ruce. Ty okamžitě sáhly po jeho tričku, které po chvíli letělo někde bokem. Em se odtáhl, zasmál se a potom spojil naše rty znova. Náš polibek byl stále naléhavější a vášnivější. Po chvíli jsem se ocitla ve vzduchu. Otevřela jsem oči a viděla, jak mě Emmet někam nese. Neptala jsem se, zavřela oči a pořádně se do toho polibku vžila. Ani nevím, jak mě to napadlo, ale přišlo to tak samo. Prostě jsme po tom toužili oba. Měli jsme oči zčernalé touhou a černaly stále více.

Za pár sekund jsme byli v mém pokoji. On mě pokládal na mé lehátko. Měla jsem ho tady na odpočívání. I když jsem ho vůbec nepotřebovala. Ale já věděla, že se někdy bude hodit. A ta chvíle právě nastala.

Vypadalo to, že mu vadilo, že jsem v takové nerovnováze, protože za chvíli bylo moje tričko i s podprsenkou pryč. Moje odezva byla, že jeho kalhoty ležely za chvíli u mého trička. On nechtěl být zase pozadu, takže tam zbyly už všechny věci, které jsme na sobě měli.

Poslední věc. Nechtěla jsem se prozradit, takže jsem pro jistotu tento pokoj zvukově izolovala od těch ostatních. Nemohla jsem si dovolit nějaké nepřátelství. Musím tady zůstat. A jedna vášnivá noc mi v tom nesmí zabránit.

Emm se na mě naposled podíval jako by mi dával na vybranou z toho vycouvat, ale přitom jsem dobře věděla, že on a ani já už to nedokážeme. Proto jsem se tedy znova přisála na jeho rty a s očekáváním čekala, až spojí naše těla. A taky jsem se dočkala. Naše těla se spojila a já slastně vzdechla a prohnula se. Byl to nepopsatelný zážitek, už jsem skoro zapomněla jaká rozkoš to je.

Emm se začal pomalu pohybovat a já mu svými boky vycházela vstříc. Za nedlouho pokoj zaplnili naše vzdechy.  Em začal čím dál víc přirážet, což mé lehátko nepřežilo a my se svalili na zem. Ani jsme to neřešili a dál se oddávali té rozkoši, která sílila při každém jeho přírazu. A tak jsme po chvíli společně dosáhli toho vysněného rozkoše.

Lehla jsem si vedle něho vyčerpáním, které vlastně ani vyčerpání nebylo. Upír nemůže být unavený. Rychle jsme oba dýchali. Po chvíli jsem otevřela oči a podívala se do těch jeho. Podíval se na mě tak nádherně, že jsem nemohla odolat.

„Teda…“ zašeptala jsem do ticha. Štěstí, že nás nikdo nemohl slyšet. Nevím, nevím, při naší hlučnosti.

„Jo teda...“ vzdychl vedle mě.

„Určitě nás slyšela celá Voltera,“ zasmál se.

„Neslyšela,“ oponovala jsem a jeho nadšení zmizelo.

„Jak to?“ zeptal se mě udiveně.

„Zaštítila jsem nás, aby nic neslyšeli.“

„Škoda a já už si myslel, že se budu moct chlubit, jaký jsem kanec,“ řekl zklamaně.

„Ty chudinko,“ zašeptala jsem mu a pořád se snažila urovnat svůj dech.

„Ccccc…víš, že by si zasloužila potrestat?“ zeptal se mě uličnicky.

„Už se bojím,“ zašeptala jsem sarkasticky.

„Máš čeho,“ a jen co to dořekl tak na mě seděl a moje ruce uvěznil nad hlavou.

„Ještě budeš prosit,“ zašeptal a začal se věnovat mému tělu. Pomalu začal ochutnávat můj krk. Bylo to úplně něco jiného, už to nebylo tak dravé. Pomalu svými polibky postupoval dolů až k mým prsům, které obdařil několika polibky, až nakonec jemně skousl moji vzrušenou bradavku. Slastně jsem zaklonila hlavu a vydechla. Emmett si hrál s mými bradavkami a rukou bloudil po stehnu.

Najednou ovšem jeho ruka zajela k mému nejcitlivějšímu místečku a pronikla do něj. Trápil mě a já to dál nemohla snášet, potřebovala jsem ho cítit, chtěla jsem to.

„Emmete,“ koukla jsem na něho jako štěňátko.

„Ano?“ zeptal se tak, jako kdyby o ničem nevěděl.

„Ještě jsem neslyšel to slovo,“ mrknul na mě a pohnul prsty uvnitř mě. Já zasténala a zrychleným dechem zaprosila.

„Neslyšel jsem,“ hrál si se mnou.

„Emmete, prosím!“ zakřičela jsem. Konečně jsem dostala to, co jsem chtěla. Prsty vyndal a hrubě do mě vniknul. Ruce mi stále držel nad hlavou a hrubě přirážel. Po chvíli jsme zase oba dosáhly vrcholu. Dneska už podruhé. Nikdy jsem tak skvělý sex nezažila. A hned dvakrát za sebou. Budu si ho muset zvát častěji. Není vůbec špatný.

Zase jsme se svalili vedle sebe a přerývavě dýchali. Po chvíli jsem ale slyšela kroky.

Předchozí kapitola

Shrnutí (SuzySue)

Shrnutí (blotik)

Byly bychom rády, kdyby tady přibyli komentáře s vašimi názory. Chtěly bychom znát vaše názory. Takže s nimy nešetřete a jenom do nás. :D

Autor: Blotik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Málokdo mě viděl 4. kapitola: