Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lucyl 2. kapitola

oko

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Lucyl 2. kapitolaLucyl prožije svůj první den ve Forks s Jacobem. Objeví záhadnou šmouhu na fotce a plná zážitků usne.
O čem se s Jacobem bavili? Čtěte.

10.06.2010 (11:45) • Lucyl • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 974×

„Jak ti vyšla fotka?“ Koukl za mě na nikde-nevykukující slunce a zasmál se.

„Skvěle,“ odsekla jsem a otočila se. Měla jsem namířeno domů, když mi to tak úžasně nějaký indián pokazil.

„Asi jsem tě vyrušil, že? Mohla to být pěkná fotka.“ Pořád se smál a šel vedle mě. Jen jsem se zamračila. O co mu jde? Podívala jsem se na něj a už jsem se nadechovala, že něco řeknu, ale na poslední chvíli jsem si to rozmyslela. Nebudu se přece otravovat s nějakým…

„Jsem Jacob. Tobě říkají nemluvně? Anebo má slečna nějaké jméno?“ Postavil se přede mě a bylo vidět, jak se snaží, aby se nezačal smát.

„O co ti jde?“ nahnula jsem hlavu na bok a strčila ruce do kapes. Už jsem ho měla vážně plné zuby.

„Takže přece jen mluvíš,“ rozesmál se.

„Pustíš mě, prosím tě? Chtěla bych už jít.“

„Pod jednou podmínkou,“ řekl vážně. „Řekneš mi své jméno.“

„Lucyl.“ Zvedla jsem obočí a čekala, než mi teda ustoupí.

„A nebojíš se jít sama? Už začíná být tma.“ Ježiši Kriste, ten byl dotěrný. Ale líbil se mi, to se musí uznat. Měl něco do sebe.

„Chceš mě snad doprovodit?“ řekla jsem sarkastický a konečně jsem udělala zase krok, když mi laskavě uhnul.

„Samozřejmě,“ roztáhnul úsměv a šel zase vedle mě, „ještě by se ti něco stalo.“

„Ale prosím tě…“ Převrátila jsem oči v sloup a konečně jsem se ocitla na rovné cestě, která bezpečně vedla k domu mé babičky.

„Nikdy nevíš, co tě tu může potkat,“ řekl trochu tajemně. To mě zaujalo. Tak malé městečko, kde by se tu nějaký násilník vzal. Asi neznal nebezpečný New York, kde bydlím.

„Někdo mě tu přepadne, že? No strašné.“ Začala jsem se smát. Bavila jsem se tím.

„Nikdy nevíš,“ zopakoval mi se smíchem a pomalu jsme už došli k domu.

„Tak tady se rozloučíme.“ Zastavila jsem se a podívala se na něj. Měl hezké oči.

„Tady bydlíš, jo?“ Koukl na dům. „Jsi se právě přistěhovala?“

„Ne, jsem tu na prázdniny.“ Byl moc zvědavý.

„Aha,“ přikývl a vrátil se pohledem na mě. „Můžu se podívat na fotky? Prosím?“

Jen jsem nechápavě zamrkala a podala mu foťák. Normálně bych to neudělala, nevím co to se mnou bylo, ale cítila jsem se s ním v bezpečí a nějak mu věřila. Vzal foťák, postavil se vedle mě a namířil ho naproti nám.

„Úsměv!“ vykřikl. Začala jsem se smát a cvakl.

„Tak tady máš.“ Podal mi foťák zpátky s úsměvem. „Ať máš nějakou památku na mě.“ Roztáhl větší úsměv a strčil ruce do kapes. Schovala jsem si foťák zpátky do kapsy a zakroutila nad tím hlavou.

„Dobrou noc, Jacobe.“ A odkráčela jsem domů.

„Dobrou, Lucyl.“ Slyšela jsem za sebou ještě, ale když jsem se otočila, nebyl tam už. Otevřela jsem teda dveře a vešla do domu.

„Jsem doma, babi!“ zavolala jsem a sedla jsem si k počítači. Ještě, že ho babička měla. Teď jsem litovala, že jsem si nevzala svůj notebook. Vytiskla jsem si fotku s Jacobem. Mezitím přišla babička a podívala se na ni taky.

„Už máš nápadníka?“ usmála se babička. Jen jsem se přihlouple usmála.

„Ne, je to jen kamarád.“ Položila jsem jí na stůl a dál projížděla fotky v počítači.

„Přinesu Ti něco na pití,“ ozvala se babička. Jen jsem přikývla a zastavila jsem se u jedné fotky z lesa. Byla to ta, kde prosvítaly paprsky, jenže v rohu na pozadí byla nějaká velká bílá šmouha. Zadívala jsem se na ni a nedokázala z ní vyčíst, co by to mohlo být. Ani jsem si na nic takového nepamatovala. Nebylo to tam, když jsem fotila. Vytiskla jsem si tu fotku taky a v kuchyni mi babička podala pití.

„Babi, půjdu si už lehnout. Jsem pro dnešek utahaná.“ Vyšla jsem schody a v pokoji jsem se převlíkla do trika na spaní. Skončila jsem ještě pohledem na fotkách, které jsem hodila na stůl. Fotka s Jacobem mi vykouzlila ten připitomělý úsměv znova a nad tou druhou se šmouhou, jsem svraštila obočí. Bylo to zvláštní. Obě jsem si přilepila na zrcadlo a lehla si do postele.

Takže záhadná šmouha v lese a setkání s celkem milým klukem, Jacobem.

Zajímavý den.

Autor: Lucyl (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Lucyl 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře