Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Love me, please - 7.a 8. Kapitola


Love me, please - 7.a 8. KapitolaTak dnes mám tvořivou náladu a tak ještě dnes přidávám další kapitolky mojí povídky. Edward zůstavá s Bellou... mají dům jen pro sebe... svěří se snad Edward Belle s jeho tajemstvím? A řekne mu ona pravdu o tom co se stalo? Nebo se nestane ani jedno z toho a dnešní kapitoly celý příběh prostě uzavřou? Uvidíte... Děkuju za komentáře Eli

7. Kapitola

Nebyla jsem si jistá jestli se mnou bude chtít mluvit ale byla jsem rozhodnutá zkusit to.

"Edwarde, já vím, že jsem měla odpočívat ale nechci ležet v posteli. Nemůžeme prostě nasednout k tobě do auta a projéct se po městě?" Kdybych si totiž lehla do postele určitě by se mi zdálo o tom co se stalo a to bylo jediné co sem právě nechtěla.

"Bello slíbil jsem, že budeš odpočívat."

"Edwarde prosím." Podívala jsem se na něj a doufala, že vypadám smutně.

"Dobře Bello... ale napiš vzkaz otci."

"Už jdu."

Stál vedle mě když jsem napsala krátky vzkaz Charliemu ve smyslu, že jsem se s Edwardem jela podívat po městě a ať nemá strach. Potom jsem si vzala bundu a šla s Edwardem do jeho auta. Vážně jsme projeli snad celé Forks.Edward mi vyprávěl o jeho rodině o škole, ptal se mě na školu, na rodiče. Překvapilo mě, že ho můj život vážně tolik zajímá. Já nikdy nebyla  typ holky co každému hned všechno řekne ale s ním jsem se cítila jinak. Vždy když se na mě podíval a na něco se zeptal odpověď ze mě vypadla sama. Dokonce ze mě dostal i to, že jsem chodila jako malá na balet-což vědělo jen pár lidí- a řekl, že je to fascinující. Nevěděla jsem co je fascinujícího na tom, že jsem chodila na balet ale nic jsem na to neřekla. Ukázal mi střední školu kam prý budu chodit a vyprávěl mi o učitelích a o spolužácích. Dokonce mi nabídl, že mě první den, co do školy půjdu, vyzvedne a pomůže mi. Poděkovala jsem mu a řekla, že se ještě domluvíme. Nakonec když už jsem mu v autě usínala mě vzal domů. Když jsme přijeli před náš dům stálo tam už Charlieho policejní auto. Byl čas se rozloučit.

"Děkuju ti za všechno Edwarde."

"Já děkuji tobě Bello, dlouho už jsem se takto nepobavil, doufám, že se uvidíme brzy."

"Také doufám." Usmál se mím oblíbeným pokřiveným úsměvem. Kdybych nebyla tak nervozní určitě bych ho políbila.

"Tak dobrou noc Bello. Brzy se ozvu."

"Dobrou noc Edwarde."

Už jsem se chystala vystoupit z auta ale jeho ruka mě zastavila. Podívala jsem se na něj zmateně. On se usmíval.

"Počkej ještě. Chtěl bych ještě něco vyzkoušet."

"Dobře, o co jde?"

"Věříš mi?"

"Ano."

"Tak zavři oči prosím."

Poslechla jsem ho, vážně jsem mu věřila. Čekala jsem co se stane. Během okamžiku jsem pocítila jeho dech na mé tváři. Byla tak blízko, když jsem si to uvědomila, mé srdce najednou začalo bít velice rychle. Zasmál se a pak jsem pocítila jeho rty na mé tváři. Byla jsem si jistá, že chci víc, že chci aby mě políbil ale během okamžiku se mi vrátila ta hrůza.

"Edwarde, já nemůžu."

"Nenutím tě k ničemu Bello. Jen jsem ti chtěl dát polibek na dobrou noc. Pro lepší spánek." Zasmál se ale mě do smíchu nebylo.

"Musím jít, otec bude mít strach. Ještě jednou děkuju." A hned jak jsem to dořekla byla jsem venku z jeho auta a utíkala jsem k domu. Až když jsem zabouchla vchodové dveře a zaslechla jak jeho auto odjelo jsem si uvědomila, že jsem si nechala jeho sako.

"Bello? Jsi to ty?"

"Ano tati."

"Mám pro tebe překvapení, můžeš prosím přijít do kuchyně?"

"Hned jsem tam tati." Sundala jsem si boty a šla do kuchyně jak po mě otec chtěl a to co přišlo poté bylo jako ta nejhorší noční můra.

8. Kapitola

" Ahoj dceruško. Omluvám se, že jsme tě tu tak přepadli ale chtěla jsem vědět jestli si v pořádku. I Erik o tebe měl strach. Proč ses nám neozvala?

"Mami?"

"Ano holčičko? Jsi v pořádku?"

"Ano... jen jsem nečekala, že vás tu uvidím."

"Ale El mohla jsi tušit, že já a tvoje matka budeme mít o tebe starost. Odjela si a my o tom ani nevěděli."

Byla jsem v šoku. Jak to zvládá hrát si na milujícího a starostlivého nevlastního otce. Byla jsem si jistá, že musím pryč. Musím odsud rychle vypadnout.

"Ano to jsem mohla vědět. Omluvám se ale teď když mě omluvíte vzala jsem Edwardovi omylem sako. Musím mu ho vrátit."

"Bello vem si moje auto, je vzadu v garáži. Vlastně si ho můžeš nechat. Sice je to jen stará dodávka ale myslím, že jí využiješ."

"Děkuju tati." Jindy bych měla velkou radost ale teď byla radost ta poslední emoce jako jsem mohla pocítit.

"A víš kde vlastně bydlí?"

"Ano odpoledne jsme jeli okolo jeho domu."

"Dobře. Vrať se brzo."

"Tati, já to auto moc neznám a tak tě chci poprosit, nedáš mi nějaké peníze kdyby se náhodou něco stalo?"

"Jasně." Sáhl do kapes u kalhot a vytáhl všechny peníze co u sebe měl.

"Není to moc Bells ale myslím, že ti to stačí."

"Stačí děkuju. Hned jsem zpátky." Usmála jsem se a doufala, že nic nepoznali.

Vyběhla sem z domu rovnou do garáže kde jsem nasedla do auta, které s řevem naskočilo. Vlastně jsem ani Charlieho peníze nechtěla jako pojistku kdyby se něco stalo ale chtěla jsem si koupit nějaký alkohol a pořádně se opít. A to co jsem měla v plánu jsem také udělala. Zajela jsem do krámu který byl kousek od domu a koupila si flašku vodky. Normálně piju jen na oslavách ale teď jsem potřebovala myslet na něco jiného a alkohol byl skvělý pomocník. Vlezla jsem do auta, flašku hodila na sedačku vedle sebe a přetáhla si přes sebe Edwardovo sako. Pořád tak krásně vonělo. Trošku mě to uklidnilo. Jela jsem pomalu po silnici i kdyžjsem netušila kam dojedu. Jela jsem tak 20 minut než jsem narazila na útes. Byla jsem si jistá, že tady na všechno zapomenu. Vzala jsem flašku a vystoupila z auta. Šla jsem opatrně k okraji útesu a posadila se. Víčko od flašky jsem hodila dolů a dívala se jak ho vlny okamažitě pohltily. Začala jsem pít. Vodka byla odporná ale po několika doušcích už jsem tu odpornost tolik nevnímala. Nevím jak dlouho jsem tam jen tak seděla a pila ale když jsem dopila celou flašku pořád jsem se cítila hrozně. Zkusila jsem tedy udělat to co mě před tím trochu uklidnilo, přitáhla jsem si Edwardovo sako a snažila se nasát jeho vůni. Pořád tam byla ale neuklidnila mě. Vzpoměla jsem si na to víčko a začalo mě zajímat jestli i mě vlny takto pohltí. Vstala jsem zahodila flašku a skočila. Nepadala jsem dlouho a dopad nebolel tak jak jsem očekávala. Ponořila jsem se hluboko do vln ale byla jsem schopná zase vyplavat na hladinu. V tom se na mě valila další vlna která mě srazila na skálu za mnou. Až teď jsem ucítila hroznou bolest na temeni. Viděla jsem před sebou záblesky života. Matku a otce, hodiny baletu, základní školu a nakonec Edwarda, mrzelo mě, že jsem neměla šanci vysvětlit mu co se vážně stalo. Myslela jsem na něj stále i když už jsem cítila, že je konec. Loučila jsem se se životem a byla přesvědčená, že teď už konečně zapomenu...

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Love me, please - 7.a 8. Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!