Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lost heart 9. kapitola


Lost heart 9. kapitolaV minulé kapitole se Bella přiznala ke svým snům, na které Edward zareagoval nečekaně. V této kapitole bude i Edwardův pohled. Belle se bude zdát další sen, na který odmítá zapomenout, a Edward si musí promluvit se svou rodinou. O čem si potřebuje promluvit? Bude reakce zbytku členů rodiny kladná či naopak? Doufám, že se kapitolka bude líbit. Kubicmar

9. kapitola

Tupě jsem zírala před sebe a nemohla uvěřit tomu, co se právě před chvilkou stalo. Řekla jsem Edwardovi Cullenovi, že jsem blázen. Ne, já mu řekla pravdu. Řekla jsem mu mé sny, které mě doprovázely po celou dobu, co jsem byla s ním. Připadala jsem si strašně vyčerpaná. Ne fyzicky, ale psychicky. Batoh jsem shodila z lavičky na zem a na lavičku jsem si lehla já. Přepadla mě únava a moje oči se zavřely.

„Isabello. Bello. Bellinko. Teď už mi neutečeš,“ šeptal mi někdo do ucha a u toho se vítězně smál. V panice jsem otevřela oči a snažila se vstát z postele, na které jsem ležela. Ale nějak to nešlo. Byla jsem připoutaná k rohům postele provazy a nemohla jsem se pohnout ani o milimetr. Edward, kterého jsem poznala podle hlasu, se nade mnou skláněl a usmíval se. Jeho slizké ruce hladily moje tělo pouze ve spodním prádle. Panebože! Já jsem před ním naprosto bezmocná a ještě k tomu polonahá.

„Teď už mi neutečeš,“ zopakoval a rukou přejel po ramínku mojí podprsenky.

Prudce jsem se posadila a rychle otevřela oči. Srdce mi bilo neuvěřitelnou rychlostí a dech na tom nebyl lépe. To, co se mi teď zdálo, si budu pamatovat do konce svého života. Jak se jeho ruce nestydatě dotýkaly mého polonahého těla. Fuj!

Zmateně jsem se rozhlížela kolem sebe. Sakra! Kde to jsem? Koukala jsem se na tři budovy vedle sebe. To vypadá jako moje škola. Pohled mi sjel na přeplněné parkoviště. Vždyť já jsem ve škole! Vytáhla jsem mobil a koukla na hodiny. Dvě hodiny odpoledne. Edward… Ve tři hodiny… Před mým domem… Panebože… Nestíhám…! V panice jsem popadla svůj batoh a přes celé parkoviště jsem se snažila běžet co nejrychleji k mému autu. Nastartovala jsem a nejvyšší možnou rychlostí mého Chevroletu jsem se rozjela k mému domu.

 

Pohled Edwarda

Opouštěl jsem parkoviště, ale ve zpětném zrcátku pořád pozoroval zaraženou Bellu. Byla tak roztomilá. Když jsem zajel za roh, spustil jsem z ní oči a přemýšlel nad tím, co řeknu Carlisleovi. Ale stejně jsem věděl, co mu řeknu, takže jsem nepochopil své přemýšlení.

Zastavil jsem před naší vilou a upíří rychlostí se dostal do obýváku, kde už na mě čekala celá rodina, kterou informovala Alice. Tedy, řekla jim jen to, že s nimi chci mluvit.

Všichni se na mě dívali a čekali, co ze mě vypadne. Alice už to samozřejmě věděla a nepřestávala se culit.

„Jde o Bellu,“ začal jsem. Esmé si vyměnila pohled z očekávajícího na vyděšený. Co se s Bellou stalo? ptala se mě v myšlenkách.

„Belle se nic nestalo, ale stane, pokud jí neřekneme pravdu. A já se vás chci zeptat, jestli souhlasíte s mým rozhodnutím. Nechci dělat něco proti vaší vůli. Nechci vám neúmyslně ublížit, když prozradím naši existenci,“ vysvětlil jsem. Všichni se na mě dívali zmateně a Rose na mě byla ještě k tomu naštvaná.

První se o slovo přihlásila Rosalie. Spíše po mně vyštěkla: „Proč to musí vědět? Nechci mít potom celý život na krku Volturiovy.“

„Rose!“ okřikla ji Esmé.

„Ona se mě bojí, chápeš? Jak by asi bylo tobě, kdyby se tě Emmett bál?“ oplatil jsem jí a odpovědí mi byl smích ze strany Emmetta. „Jí se o mně zdá a její podvědomí o mně vůbec nepřemýšlí kladně. Stejně už to ví, tak si myslím, že je na čase potvrdit její myšlenky.“

„Jak to, že to ví?“ zeptal se Carlisle. „Před chvilkou jsi žádal o naše svolení, ale tys jí to stejně řekl,“ dodal a podíval se na mě káravě.

„Já jí to neřekl. Když jsem se s ní poprvé setkal v lese v podobě černé šmouhy, tedy tak mě nazvala, ten den se jí o mně zdál první sen. Zabil jsem v tom snu její kamarádku Jessicu a poté ji. Nechci, aby se mě bála, protože mě miluje, a já ji,“ odpověděl jsem a podíval se po všech v místnosti.

„Jessicu Stanleyovou?“ ozval se Emmett a vybuchl v další záchvat smíchu. Esmé se na něj káravě podívala a on hned přestal.

„Myslíš, že jí to pomůže?“ zeptal se nedůvěřivě Jasper.

„Věřím v to.“

„Edwarde, rozhodnutí je na tobě. Ale jestli říkáš o těch snech pravdu, měl bys jí to říct tady. Kdyby to přeci jenom psychicky nevydržela, budu tady já a pomůžu. A jsem pro, abys jí to řekl,“ řekl svůj názor Carlisle a Esmé s ním souhlasila.

„Já jsem zásadně proti, jestli to někomu řekne, odnese to celá naše rodina a na to mám svou existenci až moc ráda,“ řekla naštvaně Rose a odešla do svého pokoje. Emmett se na mě omluvně podíval a šel za ní. V myšlenkách byl ale pro, protože si myslel, že s Bellou bude sranda. Na to jsem zavrčel a věnoval Emmettovi vražedný pohled. Jestli jí jen zlomí vlásek…

„Já jsem pro! Alespoň s někým budu moct vyrazit na nákupy. Má ráda nákupy, že jo?“ ptala se Alice.

„Nechci ti kazit radost, sestřičko, ale myslím si, že Bella je zapálená do nákupů stejně jako já. To znamená, že nejspíš ne,“ odpověděl jsem a pozoroval její uražený obličej.

„Jaký šel, takovou potkal,“ zamumlala si Alice pod pomyslnými vousy a šla taktéž do patra. Jasper zopakoval reakci Emmetta, ale myšlenky stejné neměl. Nechal rozhodnutí na mně, protože on si nebyl sám sebou jistý.

Zůstal jsem v obýváku sám. Carlisle s Esmé odešli do svého pokoje. Sednul jsem si tedy na krémovou pohovku a přemýšlel o Belle. Co asi teď dělá.

Bylo za deset minut tři a já jsem vyjel k Bellině domu. Vystoupil jsem z auta a opřel se o dveře spolujezdce. Moje oči zkoumaly její skromný domek a uši zjišťovaly, co se děje uvnitř. Slyšely zmatené, dunivé kroky, které přebíhaly z místa na místo. Tam a zpátky. Až se zastavily před dveřmi. Uslyšel jsem dva hluboké nádechy a jedno splašené srdce. Potom se domovní dveře otevřely a z nich vyšla Bella v uplých riflích a pleteném svetru s taškou přes rameno. Ještě zamkla dům a pomalým krokem se vydala ke mně. 


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Lost heart 9. kapitola:

 1
2. laura
03.06.2012 [18:09]

Jé to bylo moc krátký, honem další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.06.2012 [13:41]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!