Edward se drze vrací za Bellou prosit o odpuštění. Vrátí se Belle paměť i láska k Edwardovi? --- Je to předposlední díl a je celkem krátký, jinak přeju hezké počtení.
Ishka
20.02.2010 (22:00) • Ishka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1243×
Jakmile dřepěl na okenní římse, trochu se mi ulevilo.
„Promiň, že jsem tě tak narychlo vytáhla..., “ začala jsem, ale položil mi prst na pusu.
„Nic se neděje, vím co se stalo,“ zašeptal, vzal mě do náručí a odnesl mě na postel.
Leželi jsme tam spolu celkem dlouho. Povídala jsem u tom CDéčku a fotkách v podlaze.
„Chceš abych se ti zase prohrabal v paměti?“ nabídl mi a přikryl mě dekou.
„Myslíš, že tam ještě něco najdeš?“ zapochybovala jsem.
„Alespoň to můžu zkusit, pokud ovšem chceš.“
„Tak do toho...,“ svolila jsem nakonec.
Přiložil své chladné prsty na mé spánky a zavřel oči. Trvalo to dlouho, mezitím do okna začali létat kamínky. Leovi to zřejmě nevadilo, a tak jsem pro jistotu mlčela.
„V tvých vzpomínkách nic o té skrýši v podlaze není. Nikdy jsi o tom nevěděla. Podej mi prosím tě ty fotky.“
Dlouho si je prohlížel.
„Tohle je ten Edward?“ zeptala jsem se hloupě po dlouhé chvíli ticha.
„Je to ten co u tebe zvonil?“ bylo to spíš konstatování než otázka.
„Jo... Jasně... Jsem to ale tele.“
Usmál se. Naklonila jsem se pro polibek, dostala jsem ho. Sladký, vášnivý a plně důvěrný.
Do okna přiletěl další kamínek.
„Je to on?“ zeptala jsem se potichu a přitulila se ke svému milovanému ještě blíže.
„Ano, neboj se. Jsem tu s tebou. Půjdeme za ním dolů?“
„Když mi slíbíš, že mě celou tu dobu budeš držet za ruku.“
„Slibuju.“
Vyhrabala jsem se z deky a postavila se do teplého koberce.
„Ruku, miláčku,“ zašeptal mi Leo do vlasů.
Sešli jsme ze schodů, – stále ruku v ruce – obuli si boty a oblékli bundy.
Obešli jsme dům a on tam pořád stál. Chytila jsem Lea ještě dychtivěji za ruku.
„Kdo to je, Bello?“ otázal se ten Edward.
„Myslím, že vám po tom nic není, ale kdyžtak je to můj kluk,“ odpověděla jsem sebejistým tónem. „A navíc, proč mi tykáte?“ vyzvídala jsem dál.
„Dobře Bello, já vím že jsi asi naštvaná, nechci aby ses mi rovnou vrhala kolem krku, chci se jenom omluvit...,“ začal a dost zmateně těkal očima ze mě na Lea.
„Já si na tebe nepamatuju, ale podle toho co mi řekl Leo o mé minulosti, jsi pěkný sobec a zrádce,“ zakřičela jsem na svého bývalého kluka.
„Bello, prosím...,“
„Ne, já tě prosím, odejdi z mého života!“
Začala jsem se otáčet k odchodu, Leo mi jako oporu dal ruku kolem pasu.
„Bello, já tě miluju...“
„Ale já tě neznám!“
Zrychlila jsem, neměla jsem zájem o další nesmyslné poznámky.
„Nech si svoji lítost, Leonidasi. Jsi mi odporný, využívat opuštěnou holku bez paměti,“ zakřičel za náma, než jsme zašli za roh.
Jakmile jsme vešli do domu, začaly se mi z očí hrnout slzy.
Sedla jsem si na schody a fňukala si do trička. Cítila jsem, jak si Leo sedl vedle mě.
„Já tě nedám, miluji tě,“ zašeptla mi ještě do vlasů, než...
Autor: Ishka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Lonely...? - 4. díl:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!