Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lonely...? - 2. díl

jb & bells

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Lonely...? - 2. dílBella se po nehodě probouzí u neznámých upírů. Pozná tak Lea. Dokáže díky němu přestat myslet na Edwarda?

07.01.2010 (09:15) • Ishka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1381×

HUDBA

Z pohledu Belly:
Probudila jsem se v tmavém pokoji. Ležela jsem na měkkých přikrývkách v totálně špinavém oblečení - od kotníky po kolena bahno a o mikině radši ani nemluvím.
Rozhlédla jsem se po místnosti a spatřila černý závěs.

‚Kde to jsem?‘ ptala jsem se sama zvedla se z postele.

To jsem neměla dělat zamotala se mi hlava a spadla jsem na zem. Ozvalo se strašné zadunění, když moje křehké tělo dopadlo na parkety.

„Jsi v pořádku Bello?“ ozval se nade mnou dívčí hlas. Měla jsem pocit jako bych ho znala. Dívčina mi pomohla vstát a vřele se na mě usmála.
„Ano… vlastně ne! Kdo jsi a co tady dělám??“ křičela jsem a znovu klesla na podlahu - druhé zadunění, které sebou neslo ozvěnu odrážející se od stěn skoro prázdného pokoje.
„Klídek Bells - já jsem Harmonia vzpomínáš?“
„Ne nevzpomínám!! Unesla jsi mě? Chceš snad výkupné?? Co chceš??“

Vrhla po mě zvláštní pohled, který říkal „Nezbláznila ses?“ a zároveň „Mám o tebe strach.“.

„Leo!“ řekla velice tichým hlasem a tak mě překvapilo, že se vedle ní objevil nádherný kluk.
„Leo! Ona ztratila paměť!“ řekla ještě tišeji, přesto jsem ji slyšela.
„Jak ztratila paměť! Pamatuju si všechno! Přijela jsem tady do Forks za svým otce Charliem a tady potkala upíra, se kterým jsem se rozešla. A pak jste mě vy dva unesli, že jo?!?!"
„Hůř… má úplně pomatené vzpomínky.“ Řekl a podíval se na obvaz na mojí hlavě.

Vlastně až teď jsem si uvědomila, že mě hrozně bolí hlava.

„Tak, teď půjdu domů a všechno nahlásím,“ prohodila jsem a sbírala se ze země.
„A asi si i navíc totálně blbá,“ usmál se na mě ten Leo a chytil mě, když jsem zase padala na zem.
„Proč jsem blbá… “ oplatila mu cynickým úsměvem.
„Aha takhle. Kdybyste mě unesli, nenechali byste mě jen tak odejít."
„Posaď se prosím. Všechno ti vysvětlím,“ řekla klidným hlasem… myslím Harmonia.

Všechno mi postupně vylíčili, co se stalo a díky Leově schopnosti jsem se dozvěděla svojí vlastní minulost.
Zvláštní. Ten upír - nějaký Edward - mě opustil před 3 lety, když mě jeho bratr zkusil napadnout. Pak mi ukázal jizvy a mých rukách. Málem jsem křičela. Tohle jsem nemohla udělat já.
Chtěla jsem vědět ještě víc, jak jsem se seznámila s tím Edwardem a tak…
Leo mi znovu položil ledové ruce na spánky a přeříkával vše, co viděl.Podle něho jsem jednou málem umřela… zase kvůli Edwardovi.
Aniž bych věděl kdo je ten Edward, začala jsem ho nenávidět.
Vždyť jsem kvůli němu málem umřela. A ne jednou.
Pak mi řekl, že můj kamarád Jacob je vlkodlak. Ani mě to moc nepřekvapilo. Vždycky jsem věděla, že není jen tak obyčejný.

„Já toho Edwarda nenávidím,“ vykřikla jsem, když Leo svěsil ruce.
„Udivuje mě, že si pamatuješ vše, co víš o upírech, když si nepamatuješ Edwarda.“
„Teď bychom tě měli dostat domů. Tvůj otec se bude bát,“ řekla Harmonia a už vztahovala ruce, jako že mě vezme, když přede mě skočil Leo a vzal mě do náručí,než jsem stihla protestovat.

„Odnesu ji sám. Přece jenom, jsem rychlejší,“ řekl rychle.
„Jasně… klidně… já jen… aha,“ vykoktala Harmonia, usmála se a znovu si sedla.
„Ježiš Harmony. Nepoužívej furt tu svoji blbou schopnost. Je to jinak než si myslíš,“ sprdnul ještě Harmony než jsme stihli odejít.

Vyšli jsme před jejich dům a tam jsem vyskočila Leovi na záda. Chytil mě a už jsme se řítili nechutnou rychlostí lesem.
Byla jsem překvapená, že můžu mluvit.

„O jaké schopnosti jsi mluvil s Harmi?" otázala jsem se nesměle.
„No ona má takovou schopnost… “
„To mi došlo, ale jakou?“
„Umí poznat… vždyť je to vlastně jedno.“
„Prosím.“

Pak už nemluvil. Těsně před první civilizací mě pomalu spouštěl na zem.
Vzala jsem ho drze za ruku. Koukal na mě jako na zjevení.

„Seš si tím jistá Bello? Ještě tak před týdnem bys byla schopno dát za Edwarda život a teď bereš za ruku mě?“
„Jsem si tím 100% jistá. On mě opustil, ty jsi tady.“

Nevěřícně na mě koukal. Měla jsem strach, že pustí mou ruku.
Neudělal to. Asi věděl, jak jsem zranitelná - díky bohu za to.
A tak jsme šli ruku v ruce po celou dobu.

„Jsme tady,“ oznámila jsem mu, když jsme došli před Charlieho dům.
„Mám jít s tebou dovnitř?“
„Jistě, kdo by si za mě vymýšlel výmluvy?“

Usmál se a podržel mi dveře.

„Bello? Jsi to ty?“ slyšela jsem Charlieho křik.

Přiběhl ke mně a obejmul.

„Tolik jsem se o tebe bál holčičko."
„Už jsem doma tati.“
„Kde jsi byla? A kdopak je ten mladík co stojí ve dveřích. Jen pojďte dál."

Překvapilo mě, jak vřele ho Charlie přijal.
Leo se přívětivě usmál a následoval Charlieho do obývacího pokoje.

„Vše vám vysvětlím, pane Swane. Bello se někde zranila a chtěla jet do nemocnice. Našel jsem ji ležet u cesty a tak jsem ji rychle vzal k nám domů. Ošetřil jsem ji tu ránu na hlavě a teď vám ji vedu zpátky.“
„Děkuji vám… ?“
„Leonidasi Keneve.“
„Děkuji vám Leonidasi. Zachánil jste moje štěstí.“
„Bylo mi ctí poznat vás i tadyhle Bellu.“

Pak nás Charlie pozval do restaurace na zmrzlinu. Leo neodmítl, ale vím, že mu to nebylo kdovíjak příjemné.
Celou dobu si s Charliem povídali, a když jsme dojedli, doprovodil nás domů.
Pak mu můj otecko ještě párkrát poděkoval a Leo odešel.

„Příjemný mladík. Nemyslíš?“
„Tati!“ obrátila jsem oči v sloup a vyšla do svého pokoje. Byla jsem neskutečně šťastná.

Moje srdce tancovalo a můj mozek nebyl ani schopen přemýšlet o něčem jiném než o Leovi.
Vzala jsem kus papíru a pořád na něj psala:
„Leo+Bella=LF“.
Jako malá holka. Usnula jsem uprostřed svého zamyšlení, z ničeho nic.
Nořila jsem se do snů. Přišla však noční můra.

Stála jsem u otevřeného okna, když do něj najednou vyskočil zvláštně krásně kluk. Říkal mi lásko a já pořád na něj křičela, že ho neznám a už vůbec ho nemiluju.
A on se nade mě sehnul a kousnul mě do krku. Vykřikla jsem…


← SHRNUTÍ →

Autor: Ishka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Lonely...? - 2. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře