Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Little secret... 12. kapitola

20.10.2010 (13:45) • LiaC • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2504×

12. kapitola *Bella a Jacob? Neznám slušnější teenagery!*

„Tak už se vyžvejkněte!“ řekl nedočkavě Charlie a bouchl se dlaní do stehna.

„Jacob a Bella spolu byli přistižení inflagranti!“ prohlásil důležitě ředitel, upravil si kravatu a odkašlal si.

Zaúpěla jsem a schovala si obličej do dlaní. Přesně jsem si myslela, že to podá takhle… Jacob skoro neslyšitelně zavrčel a objal mě. Ta rudá barva už mi v životě nezmizí z obličeje...

„Cože?!“

BELLA:

„Cože?!“ vyjekl Charlie a jeho obličej začal měnit barvy jako semafor. Červená, oranžová, zelená, oranžová, červená...

„Prosím?" zeptal se o poznání slušněji Billy, ale jeho obličej odrážel ty samé barvy.

„Ano, je mi jasné, že vás nepochybně tato zpráva musela rozrušit," řekl ředitel a ještě nezapomněl rychle dodat: „Je to nepříjemné..."

Billy se rychle otočil na mě a Jakea, který mě teď už skoro celou zaléhal, jen aby mě ochránil před pohledy ostatních. Ačkoliv jsem se moc snažila, nedokázala jsem z Billyho tváře vyčíst jedinou emoci. Otočil se zpět na ředitele.

„Co přesně myslíte tím inflagranti?" zeptal se Charlie a posunul svou ruku k místu na opasku, kde mu visel obušek.

„Zkrátka a dobře..." začal pan Greene a poposedl si.

„Tady slečna Stanleyová," pokynul k Jessice, „mě přišla upozornit, že na dívčích záchodech v hlavní budově, se přítomný pan Black se slečnou Swanovou oddávají nedovoleným a naprosto nepřístupným aktivitám, které jsou samozřejmě v rozporu se školním řádem." Poplácal štos papírů před sebou a dál si udržoval naprosto zdrcený a lítostivý výraz.

„Takže vy mi chcete říct, že moje dcera se tady...." zahulákal Charlie a samým rozčílením nedokázal větu doříct. Billy se natáhl, jak mu to jen jeho kolečkové křeslo dovolovalo a položil ruku Charliemu na rameno.

„Uklidni se, kamaráde," snažil se ho uklidnit, ale sám vypadal ještě rozzuřenější.

„Já se mám uklidnit?!" zařval táta až se zaklepaly skleničky ve vitrínce.

Zase jsem strčila hlavu Jakovi do podpaždí a klepala se strachy z Charlieho reakce.

„Bello!" zakřičel tatínek. Nedokázala jsem však k němu vzhlédnout. V tu chvíli jsem měla srdce v kalhotách. Koho by napadlo, že bude takhle vyvádět?

„Bello, podívej se na mě!" Pět vteřin jsem se odhodlávala a pak jsem vystrčila půlku obličeje z pod Jakovy ruky.

„To je nehoráznost! Je to pravda?"

Žádná reakce. Cítila jsem, jak se Jacob začíná pomalu, ale jistě třást. Potlačoval v sobě vztek a ten v něm rostl a rostl. Byl jako časovaná bomba. Přesně jsem poznala ten okamžik, kdy mu povolily nervy. Hlasitě vydechl a zavrčel.

„Tak to, ale vůbec nebylo!" zařval na naši obranu a obrátil svůj rozhněvaný obličej na ředitele.

„Samozřejmě, že ne!" přitakal tatínek a já se na něj překvapeně podívala.

„Co?" povedlo se mi zašeptat.

„To je naprostá hovadina! Co se mi to snažíte namluvit?" vyjel zase na pana Greenea.

„Bella? Bella a Jacob? Neznám dva slušnější teenagery! Nehledě na to, že jsou nejlepší přátelé už od

školky!"

„Náčelníku Swane, prosím! Přestaňte tady na mě hrát tohle divadýlko! Musí vám být jasné, že vaše dcera a syn pana Blacka opravdu nezůstávají pouze u přátelství!" obořil se na Charlieho ředitel a netrpělivě si povolil kravatu.

„Nehledě na to, že máme svědka! Jessica to viděla na vlastní oči!"

Zdálo se, že Jessica byla reakcí mého tatínka tak vyvedená z míry, že nevěděla, jestli se má stále usmívat z důvodu, že měla konečně šanci se mi pomstít, nebo se raději mračit, protože její plán nevyšel úplně podle jejích představ.

„Tuhle holku?" zeptal se výsměšně Charlie a ukázal na Jessicu.

Opravdu byl přesvědčený, že jsme nic neudělali? Vyjeveně jsem se podívala na Jacoba, ale ten jenom pokrčil rameny a dál sledoval situaci.

„Charlie, nemyslíš, že to už trošku přeháníš?" zeptal se ho Billy.

„To nemůžeš myslet vážně! Mám jim jako uvěřit, že Bella a Jacob spolu… no… ty víš, co myslím,  na holčičích záchodech? Ve škole?" vrátil mu pobouřeně Charlie a jedním dlouhým krokem se objevil před námi.

„Pojď Bello, tady už nemáme co dělat."

„Pane Swane! Ještě jsme neskončili!" zastavil ho ředitel a pokynul k židli, na které ještě před chvílí táta seděl.

Charlie se vrátil k tomu velkému mahagonovému stolu, opřel se o něj a nahnul se až k řediteli.

„Ale ano, skončili," odpověděl s úsměvem na rtech, chytil mě za ruku a se slovy „jdeme" mě vytáhl z ředitelny.  Než jsem se stihla pořádně rozkoukat, už mě Charlie tlačil na místo řidiče, v mém náklaďáčku.

„Tati, ale já mám ještě vyučování!“ zaúpěla jsem a snažila se zase vylézt ven.

„Aha, mmmpf… a seš si jistá, že bys radši nejela domu?“

„Mám začít flákat školu hned na začátku školního roku?“ zeptala jsem se trošku nedůvěřivě.

„No, to asi ne. Tak mazej, ale o tom vystoupení si ještě promluvíme,“ řekl výhružným hlasem, ale neznělo to ani trošku strašlivě.

„Fajn, ahoj tati.“ Šla jsem zase zpátky do školy a všimla si, že Jacob na mě čeká u hlavního vchodu.

„Bella a Jacob. Bella a Jacob!“ slyšela jsem, jak si ještě brblá Charlie pod vousy a pak se trošku hystericky zasmál.

Přidala jsem do kroku, abych už byla u Jakea. Stále jsem si nebyla jistá, jestli tomu Charlie věří, nebo ne.

„Charlie! Počkej! Svezu se zase s tebou!“ zavolal na něj Billy a řítil se k jeho policejnímu autu.

Když mě jeho vozík míjel, zadíval se mi hluboko do očí a já si byla téměř jistá, že než přijdu domu, Charlie bude o mě a Jacobovi stoprocentně vědět. Se skloněnou hlavou jsem doběhla k Jakovi a hrnula se do školní budovy, jen abych už byla pryč z dohledu těch dvou.

„Bello,“ promluvil tichým a bojácným hlasem Jacob. Odlepila jsem oči od země a podívala se na něj.

„Hm?“ Vzal moje ruce do svých a přitáhl si je na hruď.

„Zlobíš se?“ zamumlal a obličej se mu stáhl do nejisté grimasy.

Vydechla jsem a uvolnila si jednu ruku z jeho sevření, abych ho mohla pohladit do tváři.

„Proč bych se měla zlobit?“ Usmála jsem se.

„No protože jsem nás dostal do takový šlamastiky. Kdybych tam za tebou nepřišel-“

„Tak jsme ještě pořád rozhádaní,“ přerušila jsem ho.

„Nezlobím se na tebe, Jaku, tohle jsme si zavinili oba,“ řekla jsem hlasem, který nepřipouštěl žádné námitky.

„Miluju tě.“ Usmál se Jake a přitiskl si mě k sobě.

„A já tebe.“ Pokrčila jsem rameny a jemně ho políbila na rty.

Já vím, já vím! Je to moc krátký, dávám to sem pozdě a navíc je to divný. :D Moc se omlouvám, ale byla jsem marod a místo toho, abych psala Little secret..., tak jsem se učila... jsem fakt blázen. Ale ve škole nám teď vážně davají "solidní kapky" jak by řekl Jake. :D

Ještě jednou se moc omlouvám a doufám, že příští díl už bude podle vašich představ. :)

Vaše Lia :*

P.S. Pro Adminy: Prosím, mějte trpělivost s mým mě/mně a ji/jí. Vážně se snažím, ale někdy mi to prostě unikne . :/ :( Děkuju moc :)

11. kapitola *** 12. kapitola ***13. kapitola

SHRNUTÍ

Autor: LiaC (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Little secret... 12. kapitola: