Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lidé jsou paličatí a stejně tak i já. Miluji tě! - 9. kapitola

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Lidé jsou paličatí a stejně tak i já. Miluji tě! - 9. kapitolapokračování, ale silně přemýšlím o tom že to ukončím. větou třeba: "A žili šťastně svoji věčnost." nebo tak něco. Pište mi k tomu kritiku prosím a svoje názory, co by jste chtěli a co ne.

17.01.2010 (13:45) • SweetgirlBella15 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1582×

Proč nezemřít?



„Em, já nevím, ale vrátí se.“

„Alice. Kdy?“

„Vím, že se vrátí.“ Odvětila Alice.

Už jsem měla slzy na krajíčku. „Emmo, vím taky, že se nevrátí hned.“

Ne dál to nešlo, slzy se spustily. Vyběhla jsem z pokoje a běžela ven do lesa. Věděla jsem, že mě najdou, ať poběžím kamkoliv. Běžela jsem do hlouby lesa a nevěděla kam. Začalo se stmívat. Docházeli mi síly, ale já běžela dál. Najednou jsem doběhla na kraj útesu. Mám skočit a jemu ublížit a nebo nemám skočit a ubližovat sobě? Jsem sobec nebo ne? Sobec. Chyběl mi poslední krok – krok do neznáma, když jsem uslyšela jeho hlas.

„Ne Emmo, nedělej to. Prosím.“ Byl to Edwardův hlas. Neotáčela jsem se.

„Proč bych to neměla dělat, když tě potřebuju a ty tu nejsi?“

„Protože tě miluji.“

„Nemrhej tak krásnými slovy Edwarde, kdyby si mě miloval, tak by jsi mě nepřesvědčoval slovy, ale dotyky a činny.“ Řekla jsem a naklonila se nad útes ještě víc. Najednou jsem ucítila jemný dotyk na svojí ruce. Zavřela jsem oči.

„Emmo, nedělej to! Půjdeme domů.“ Byl to Emmett. Jakmile mi došlo, že to co jsem slyšela bylo v mojí hlavě.

„Proč?“ 

„Protože se o tebe všichni v domě bojí.“ Odpověděl Emmett.

„Ne všichni ne!“ A udělala jsem ten poslední krok. Emmet mě však držel pevněji, než jsem si myslela. Vytáhl mě zpět.

„Em, nechtěj mu ublížit.“

„Když on ubližuje mně!“ vykřikla jsem a sholila se mu do náruče. On mě ochranitelsky objal a kolébal se mnou. A já se zase plakala a mezi vzlyky šeptala : „Proč?“, „Edwarde.“ , „Proč?“ … Kolébal mě dlouho a já se uklidnila, ale byla jsem unavená. Poznal to na mě. Zdvihl mě do náruče a nesl mě domů. Ano domů, tohle je můj domov. Usnula jsem.

Zmítala jsem sebou na posteli, když v tom mě něco zastavilo. Najednou jsem ležela ve vaně naplněné vodou a ta neviditelná síla mě topila. Nešlo se jí vzepřít, nešlo nic. Jen podlehnout té síle a zemřít, ale to jsem mu nemohla udělat. Na to jsem ho moc milovala. Bojovala jsem s tou silou, ale síly byli spíše nevyrovnané. Ona vyhrávala. Udeřila jsem se do hlavy a začala svůj boj pomalu a jistě prohrávat.

Alice:

Třásla jsem s ní, ale ona jen ležela na posteli a nemohla se nadechnout. Najednou omdlela, ale to už se jí snažil pomoci Carlisle.

„Musíme ji vzbudit, jinak ji zabije.“ Opakoval Carlisle, jako kdyby to nestačilo jednou. Zkoušeli jsme všechno – facky, štípnutí, vodu… , ale nich nepomáhalo. V tom se do místnosti přiřítil Edward. Nevím, kde se tu vzal ani jak dlouho se pohyboval kolem, ale věděla jsem. Že bude vědět co má udělat.

„Carlisle s dovolením.“ Odstrčil Carlisle a řekl Emmě: „Emmo, vzbuď se. Je to jen sen a ty to nežiješ. Je to jen sen z kterého se probudíš. Otevři oči, jak v tom snu, tak ve skutečnosti. Ukonči ten sen. Je na to zbraň. Ukaž ji té zdrcené duši.“ 

Jakmile to dopověděl, Emmě se zachvěla víčka a zachvěli se nadechla a otevřela oči. Jak mile uviděla Edwarda, vlepila mu takovou, že kdyby nebyl upír, možná by měl něco s čelistí. Emma si však zlomila ruku. 

„Ty, ty… proč?“ byla první otázka. Co s tím „proč“ pořád má?

„Přemýšlel jsem nad tím, jak to zastavit.“

„Tak dlouho? Já myslela, že upírům to přemýšlí rychleji.“ Řekla a zlomené ruky si nevšímala. Edward nic nenamítal.

„Možná by tě mohlo zajímat, že mi přeřízla tepnu a teď málem utopila.“

„Já vím, dostal jsem se do její hlavy. Vím, jak to zastavit.“

„Jak?“

„Myslím, že už jsi to zastavila.“

„Jak to?“

„Nezemřela jsi, dnes tě měla v plánu zabít.“

„Jak?“

„Láskou.“

„Co jak jsem ji ukázala?“

„V tom snu jsi přemýšlela, proč nezemřít. Je to tak?“

„Asi ano.“

„A tvoje myšlenka byla na to, že by jsi ublížila mně a jak jsem přišel, dodalo ti to, alespoň v podvědomí, jistotu, že tě taky miluju, což je pravda.“

„Promiň,“ omlouvala se Emma.

„Za co se mi omlouváš?“

„Za to, že jsem pochybovala.“ 

„To nevadí Emmo, Každý člověk pochybuje i upíři, ale teď by jsi se měla pokusit usnout, přece jen jsi se málem utopila a praštila do hlavy. Chápu, že se bojíš, ale budu tady.“

„Dobře,“ odpověděla a já odcházela. Už je o ní postaráno.

Edward:

Jen co usnula a že spala tvrdě, jsem jí zafixoval ruka. Alice ve svých myšlenkách přeháněla. Nebyla zlomená jen naražená. Najednou jako by nic jsem jí mohl do hlavy. Vyděl jsem její sen. Byl krásný. Chovala v náručí malé dítě – holčičku. Najednou jsem tam přišel já A v náručí jsem držel taky dítě – chlapeček, řekl bych. Emma měla hlavu skloněnou k dítěti a když ji zdvihla nahoru… měla rudé oči. Vylekal jsem se, ale poznal jsem, že ty děti jsou živé a že Emma je miluje. 

Spokojeně spala a vypadala opět krásně. Byla šťastná. 

Když se ráno probudila. Měla na tváři úsměv a její ruka byla zdravá, bez problémů s ní totiž hýbala. Sedla si, ale jak to udělala, udělalo se jí spatně a ona běžela do koupelny, během půl vteřiny jsem byl u ní a držel jí vlasy, když se skláněla nad záchodovou mísou.

Když jsme vycházeli z koupelny, tak jsem jí držel za ramena a vedl zpět do postele.

„Jsi v pořádku?“

„To mám asi z toho ošklivého snu.“

„No je to možné, ale stejně zůstaneš v posteli a zavolám Carlisla.“

„Má cenu protestovat?“

„Ne!“

 

další

shrnutí

Autor: SweetgirlBella15 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Lidé jsou paličatí a stejně tak i já. Miluji tě! - 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře