omluva
04.12.2009 (12:00) • SweetgirlBella15 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1610×
Ještě krásnější než jeho polibky
(pohled Emmy)
Když jsme dojeli k domu, vzal mě zase do náruče a nesl mě k němu do pokoje.
„A co jiného uděláš, aby si se mi omluvila?“ zeptal se uprostřed dveří jeho pokoje. Usmála jsem se a začala ho líbat. Bylo mi jedno, že jsem překračovala všechny (jeho) hranice a že on taky. Jen jsem ho líbala a on mě držel stále v náručí a mé polibky mi oplácel. Bylo jako droga. Najednou jsem ležela na posteli a on mě stále líbal. Překračoval všechny hranice. Sjel mi rukou ke kolenu a přitáhl mi ho k hrudi.
Sklouznu mi rukou po stehnu a začal si hrát s lemem mého trička. Za vteřinu už jsem to tričko neměla. Hladila jsem ho po hrudi. Chytla jsem jeho tričko a začala mu ho sundávat. Nebránil se a já za chvíli mohla hladit jeho nahou hruď. Byl tak krásný, jednou rukou mě hladil po břiše, po hrudi. Jeho rty začali putovat po celém mém těle. Nejdříve přes krk a klíční kosti, potom po hrudní kosti k pupíku, tam udělal kroužek jazykem a vracel se zpět. To už jsem nevydržela a trochu zatlačila na jeho hruď a byla jsem nad ním.
Začala ho líbat po celé hrudi až jsem narazila na překážku - pásek. Šibalsky jsem se na něj usmála a pásek byl i s kalhotami rozepnut. Začala jsem je pomalu sundávat, ale to už nevydržel on, pomohl mi je sundat a pak mě převalil na záda a byl nade mnou. Políbil mě na rty a pak cestoval po celém mém těle, přitom rozepínal knoflík u mých džín, potom zip a pomalu je sundával dolů.
Když byl u kotníků, tak jsem se posadila, on sundal džíny a hodil je na podlahu. Jakmile se otočil zpět měl moje rty na svých, moje polibky mi oplácel a hladil mě po zádech. Pod každým jeho dotykem jsem pocítila jak mi naskakuje husí kůže. On se jen usmál a začal mi rozepínat podprsenku. Líbal mě snad všude po těle. Se svými polibky cestoval od úst k pupíku a zase zpět. Ležela jsem na jeho posteli jen v kalhotkách a on stejně tak, stále mě líbal a pak během vteřiny jsme na sobě neměli ani ten poslední kousek oblečení.
Líbal mě a pak do mě vnikl. Myslela jsem si, že nic krásnějšího než jeho polibky neexistuje, mýlila jsem se. Tohle bylo dokonalé. S každým mým vzdychem se usmál. Chtěla jsem, aby mě nepouštěl a on mi vyhověl. Pokaždé když jsem řekla jeho jméno mě políbil. Naše rozkoš dosáhla vrcholu ve stejný okamžik. Po ukončení naší rozkoše mě nepřestával líbat a já mu jeho polibky oplácela. Přetočila jsem ho na záda a sedla si na něj.
„Miluji tě, víš to?“ zeptala jsem se ho.
„Ano vím, řekla jsi mi to milionkrát.“ Odpověděl a začal mě znovu líbat. Bylo asi poledne když naše polibky začali být kratší a kratší, až přišel ten poslední. Lehla jsem si vedle něj a on mi začal vyprávět, co dělal když byl beze mne.
„Miluji tě Em.“ Řekl během příběhu. Usmála jsem, se mu na hrudi a on mě pohladil po vlasech, ani nevím jak rychle, ale usnula jsem.
Probudil mě až hluk dole v obývacím pokoji. Edward byl stále vedle mě
„Co se tam dole děje?“ ptala jsem se.
„Nic jen Alice vyšiluje, že se ti změnila budoucnost během půl hodiny. Už byla i tady nahoře a když nás viděla, tak jí všechno došlo.“ Odpověděl.
„Co jí došlo?“ zeptala jsem se.
„No já nevím v jejích myšlenkách se jen objevila rozsvícená žárovka, dál nic.“ Odpověděl, té žárovce jsem se musela zasmát.
„No tak se oblečeme a půjdeme dolů ne?“ A začala jsem vstávat.
„Nezapomeň co jsi mi slíbila v nemocnici.“ Řekl. Vzpomněla jsem si a lehla si zpět do postele.
„Půjdeš se mnou i do koupelny nebo tam můžu jít sama?“ řekla jsem kysele.
„Doprovodím tě, ale nejdřív tě musím do něčeho obléct. Z tvého oblečení ti toho moc nezbylo.“ Když to dořekl, podíval se na kousky mého oblečení na zemi. Musela jsem se začít smát. On vstal a začal hledat něco do čeho by mě oblékl. Hodil po mě tmavě modrou košili a jedny trenýrky. On sám si na sebe vzal tričko a kalhoty co měl s před tím. No hold nemám takovou sílu, abych mohla trhat trička na kusy. Když jsem si chtěla stoupnout, pozoroval mě jestli mi není špatně. Nebylo.
„Jsi nádherná, když jsi rozcuchaná.“ Řekl. Usmála jsem se a začala se oblékat.
Vyrazila jsem do koupelny a on mě doprovázel.
„Počkám tady, nechám ti trochu soukromí.“ Řekl se smíchem.
„Děkuji.“ Odpověděla jsem a vešla dovnitř. Když jsem se viděla v zrcadle, začala jsem se smát a začala se pokoušet s tím hnízdem na hlavě něco udělat. Asi po deseti minutách jsem vyšla ven se spokojeným úsměvem.
„Kam jsi dala rozcuch?“ zeptal se
„Učesala jsem ho.“ Odpověděla jsem s úsměvem.
„A mě se tak líbil“ řekl smutně. Radši jsem už nic nedodávala a šla směrem ke schodům. Došel mě a chytl kolem pasu.
Sešli jsme schody a všichni zmlkli.
„Co se děje?“ zeptala jsem se. Všichni si mě začali prohlížel a já se otočila k Edwardovi a zeptala se jeho.
„Můžeš mi říct, co se děje?“
„No všichni si mysleli, že když se s tebou vyspím, tak tě při tom zabiji. Ale nezabil jsem tě, proto si tě tak prohlíží a hledají alespoň modřiny.“ Usmál se.
„Aha.“ Víc jsem se o to nezajímala a šla směrem ke kuchyni s Edwardem v závěsu.
Měla jsem hlad.
„Chceš udělat vajíčka?“ zeptal se.
„ A nemůžu si je udělat sama?“ odpověděla jsem otázkou
„Ne nemůžeš, v nemocnici by ti je taky přinesli.“ Odpověděl. Posadila jsem se na židli a čekala až mi je udělá. zachvěli už jsem je měla před sebou a musím uznat, ikdyž je upír, vařit umí.
„Je to dobré, děkuju.“ Pochválila jsem mu to. Jen se usmál a opřel se zády o zeď. Počkal až to dojím a pak vzal talíř a vidličku a umyl je. Jenže to já už jsem se potichounku kradla do obývacího pokoje.
Vyšlo to, byla jsem v obývacím pokoji a bez něj za zády. Sedla jsem si na pohovku a začala koukat na zápas. Byl tam ještě Emmett a ten si jako vždy neodpustil dvojsmyslné poznámky. Po chvíli už jsem zápas nesledovala a jen vrhala nesnášenlivé pohledy na Emmetta. Edward už seděl vedle mě a vypadal naštvaně, ale nevšímala jsem si ho.
„Emme nech toho!“ řekla jsem mu, ale on ještě přitvrdil. Skočila sem do něm a začala se s ním prát, ale Edward musí všechno zkazit. Odtrhl mě od Emmetta a já šla uraženě k Alici, která seděla na schodech a byla smutná.
„Alice, stalo se něco?“ zeptala jsem se.
„Ne vůbec nic Emmo, jen se mi změnila celá tvoje budoucnost a není moc hezká. Vidím tě už jen jako upíra, už ne jako člověka. Proto jsem tak skleslá.“ Řekla.
„Aha, no mě napadlo, jestli by jsi se mnou nechtěla jet nakoupit nějaké oblečení. Všechno mé pěkné oblečení totiž zůstalo v Itálii.“ Jakmile jsem tohle řekla Alici se rozzářili oči, ale pak ztuhla a řekla.
„Třeba zítra, dneska tě totiž támhle ten upír nepustí.“ A podívala se na Edwarda. Otočila jsem se jeho směrem.
„Alice nemohla bych dneska spát u vás v pokoji?“ Alice se zatvářila zmateně
„Co jste si udělali?“ Ještě jednou jsem na Edwarda vrhla vražedný pohled.
„To je jedno Alice, můžu. Prosím.“ Alice jen kývla na souhlas.
Autor: SweetgirlBella15 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Lidé jsou paličatí a stejně tak i já. Miluji tě! - 6. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!