Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lidé jsou paličatí a stejně tak i já. Miluji tě! - 20. kapitola

5.Anik-Rosalie

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Lidé jsou paličatí a stejně tak i já. Miluji tě! - 20. kapitolatuhle kapitolu si užijte, je nejspíš poslední, happy end.

06.04.2010 (11:15) • SweetgirlBella15 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1531×

Chvíli mi trvalo, než jsem byl schopen vnímat. Emma šla pomalu k posteli a já pořád stál ve dveřích koupelny.

 

„Ty mi teda pomáháš, opravdu,“ mluvila na mě cestou do postele. Než jsem se vzpamatoval už seděla v posteli a došel jsem k ní a chytl ji za ruku.

 

„Promiň, dělám to prvně.“>Já jsem fakt mimo.

 

„A ty si myslíš, že já už v tom mám nějakou praxi?“ zeptala se mě a stiskla mi ruku větší silou.

 

„Promiň, dej mi minutku a vzpamatuju se,“ řekl jsem. Tak takhle mimo jsem za existenci ještě nebyl. Zase mi stiskla ruku a zhluboka dýchla. Ježíši, já sem ale hovado.

 

„Myslíš, že zvládneš změřit aspoň čas mezi stahy nebo si ho mám měřit sama. Je to sice komplikovaný, ale ženy zvládají víc věcí najednou. Teď to bylo třicet minut.“

 

„Jo zvládnu,“ odpověděl jsem jí a čekal s ní. Povídal jsem si s ní a snažil se odlehčit náladu. Šok opadl a já se konečně vzpamatoval.

 

„Emm, to bude dobrý, dýchej a pět, čtyři, tři, dva a jedna.“

 

„Bože, děkuju, že jsi mi vrátil mého Edwarda.“ Tak to bylo hezký, opravdu jsem byl mimo.

 

„Zavolám Carlisleovi moment,“ oznámil jsem Emmě a nepřestával ji držet za ruku.

„Carlisle?“

„Pan doktor je na sále, mám mu něco vzkázat,“ vzala to sestra.

„Na jak dlouho to vypadá?“

„Je to autonehoda, to bude na dlouho.“

„Tak mu vyřiďte, že jsem volal a že se jedná o rodinné akutní komplikace. On to pochopí.“

„Samozřejmě vyřídím,“ odpověděla a zavěsila.

 

„To nebyl Carlisle, že?“ zeptala se Emma.

 

„Ne,“ odpověděl jsem jí a kouknul na hodinky - dvě minuty. „Neboj, bude to pořádku, to zvládneme,“ konejšil jsem jí.

 

„Snad,“ odpověděla a usmála se.

 

„Teď se připrav,“ řekl jsem a hned na to mi Emma stiskla ruku a snažila se to rozdýchat. Po dvaceti minutách. Snažil jsem se jí zabavit a přivádět na jiné myšlenky.

 

„Emm, pozor.“ Snažil jsem se jí pomáhat, jak jen to šlo. Stahy měla po pěti minutách a Carlisle se neozýval. „Emm, budeme to muset zvládnout sami.“

 

„Ááá,“ další stah. Byly silné, začínala rodit. „Mě je jedno, kdo mě odrodí. Hlavně, ať už je to za mnou,“ křičela. Do dveří vtrhla Alice.

 

„Rád tě vidím, Alice, ručníky, vodu…“ řekl jsem jí rychle, že to Emma nemohla ani zaznamenat. „Emm, všechno bude v pořádku.“  Hrdlo měla otevřený a stahy nebyly ani tři minuty od sebe. „Až ti řeknu „tlač“, budeš tlačit, jak jen můžeš ano?“ kývla. Alice stála u ní a držela jí za ruku u ucha telefon a mluvila s Carlislem.

„Tlač,“

Všechno probíhalo, jak mělo, hlavička byla vidět skoro okamžitě a pak se pokojem rozezněl dětský pláč, byla to holčička, jenže Emma čekalo ještě jednou to samé. Alice jí neuvěřitelně pomáhala a ještě přitom držela Reneesmé.

 

Asi za další hodinu se pokojem rozezněl druhý pláč a byl to chlapeček, o toho jsem se postaral já, protože Carlisle přijel, jak jen mohl rychle. Placenta vyšla pár minut po porodu. Emma byla unavená a tak jsem dal Edwarda Alice a Emmu odnesl k Carlisleovi do ložnice, aby se mohla pořádně vyspat.

 

O děti se starala Alice, Rose a Esmé. Já byl s Emmou a čekal až se probere. Carlisle děti hned změřil a zvážil. Bude je měřit každý den, aby se vědělo, jestli rostou pořád tak rychle. Nechci ani myslet na to, co by to znamenalo. Narodili si 17. 12. a Reneesmé v 16.23 a Edward v 17.45. Jsou sladcí a spinkají ve svém pokojíčku.

 

Emma se probudila po osmnácti hodinách a hned se po nich ptala. Určitě si je zamiluje.

„Kde jsou?“ ptala se, jakmile otevřela oči.

 

„Jsou u sebe v pokojíčku a jsou tam s nimi holky.“

 

„Chci je vidět,“ poprosila a nešlo jí odporovat. Zvedl jsem ji do náruče a nejdříve ji odnesl do našeho pokoje, kde sem ji pomohl se převléct do čistého pyžama.

 

„Už se na tebe těší,“ řekl jsem jí a otevíral dveře do dětského pokoje. Alice chovala Edwarda a Rose Reneesmé.

 

„Alice, půjčíš mi ho na chvíli prosím,“ řekla, když jsem jí pokládal do křesla.

 

„Samozřejmě,“ odpověděla Alice a pokládala ho Emmě do náruče. Edward se na ní usmál a ona na něj.

 

„Rose?“ Rose místo odpovědi položila Reneesmé Emmě na druhou ruku a odešla.

 

„Vy jste krásní, maličcí a dokonalí.“ rozplývala se nad nimi Emma.

 

„Co papají?“

 

„Krev a Carlisle se do nich snaží dostat sunar, ale nechtějí ho.“

 

„Rostou rychle?“

 

„Ne, rostou jako normální děti.“

 

„Dali by jste si něco k jídlu?" zeptala se jich a já si klekl vedle ní.

 

„Můžeš to zkusit," řekl jsem jí a bral jí Rennesmé. Strčila Edwardovi do papulky prs a on začal sát.

 

„Koukám, že ti chutná," začala se smát. Vyměnil jsem děti a Emma pokračovala.

 

"Carlisle?" zavolal jsem trochu víc nahlas. Za chvíli přišel a koukal na Emmu, jak na zjevení.

 

„Oni jedí i něco jiného než krev,“ řekl jen a odešel. Za chvíli přiběhl zbytek rodiny. To už Emma kolíbala Rennesmé a já Edwarda. Alice nás fotila a všichni měli na tvářích dokonalý úsměv.

 

Emma:

 

Byla jsem šťastná. Lidé jsou paličatí a já taky. Paličatost se vyplácí.

 

„Edwarde miluji tě!“

 

„Já tebe taky, Emms, a navěky budu,“ řekl a políbil mě. Alice udělala další snímek a ti pokladové v našich rukou usnuli. Byli jako panenky. Měla jsem skoro strach se jich dotknout. Pokládala jsem je do postýlky a kolem mého stále velkého bříška se obmotaly ruce.

 

„Jsou nádherní, miluji je stejně jako tebe. Myslela jsem si, že se do mého srdce už víc lásky nevejde. Moje srdce se ztroj – násobilo, nedokážu si představit, že by tu nebyli,“ zašeptala jsem a otočila se k němu čelem. Políbil mě a usmíval se.

 

„Navždy!“ zašeptal mi do ucha a ještě jednou políbil.

shrnutí ---- doslov

Autor: SweetgirlBella15 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Lidé jsou paličatí a stejně tak i já. Miluji tě! - 20. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře