Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lidé jsou paličatí a stejně tak i já. Miluji tě! - 19. kapitola

The Host

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Lidé jsou paličatí a stejně tak i já. Miluji tě! - 19. kapitolaomlouvám se a je tu další díl

05.04.2010 (11:00) • SweetgirlBella15 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1465×

Alice:

 

Jedno malé rozhodnutí a změní se celá její budoucnost. Žije jako člověk, ale po svatbě jí stejně promění. Emma ho donutí. Už dokonce vidím, co to bude. Ještě aby ne, když už se to má skoro narodit. Holčička a chlapeček. Já mám takovou radost.

Jasper je ze mne na prášky. Prý mám náladu jak cvok, který našel motýla. Snažím se to nějak ovládat, ale nedaří se mi to. Rozhodně mu moje nálada ale nevadí, protože mám chuť. Nikdo to neví, jen Jasper. No ví jen to, že to bude páreček.

Poslední dobou jsme s Japrem v lese až moc často. Našli jsme si svoje místo a chodíme tam pořád. Chováme se jako čerstvě zamilovaní. Chodíme do stejného ročníku na střední a o hodině si posíláme psaníčka v lavici. Sedíme spolu a ostatní nás obviňují z incestu, stejně jako Rose a Emmetta. Všichni jsme si absolutně pokrevně cizí a z papírového hlediska, jsme všichni adoptovaní. Nijak to neřešíme.

Ve škole je sice sranda, ale ne taková, jako když s námi chodil ještě Edward a bez Emmy. Byla sranda sledovat ty zástupy holek, jak chtějí, aby jim dal Edward číslo. Žádný ho nedal až na Emmu – jeho vyvolenou. Teď se lepí na Jaspra a Emmetta. Jasper je odhání svým darem a Emmett to bravurně zvládá tak, že vždycky políbí Rose.

Minule jsme měli biologii – já a Emmett a zkoumali jsme krev. Sešli jsme se na chodbě s Rose a Jasperem. My jsme z hodiny odešli s tím, že mi je špatně a Emm mě doprovodí. Rose že jí je nevolno a jde to rozchodit a Jasper se nabídl jako doprovod. Sešli jsme se na chodbě a ihned se spárovali. Bylo to tak automatické. Nakonec jsme to zatáhli s tím, že jedeme za tátou, že je nám stále špatně a kluky poslali s námi. Ideální den.

 

Emma:

 

Leželi jsme v posteli a koukali na nějaký kreslený film. Byla to pohádka pro děti, ale já neměla náladu přemýšlet. Jen jsem ležela a koukala na obrázky. Edward se pořád smál, každá scéna mu přišla vtipná. Taky jsem se smála, ale ne tak, jako Edward.

Den utekl jako voda v řece a já na sobě pocítila únavu kolem třetí ráno. Ano dnes jsem ponocovala, ale kdy se mi to naposledy povedlo. Usnula jsem a nic se mi nezdálo. Připadalo mi, jako kdybych spala hodinku, ale podle kalendáře jsem se pletla. Počítám – li to od 10. 12. (protože jsem usnula asi ve tři ráno) spala jsem tři dny a devět hodin. Znamená to tedy, že je 13. 12.

„Ahoj, lásko,“ řekla jsem ještě rozespale.

„Krásný den, miláčku,“ odpověděl mi Edward a už se nadechoval, že mi řekne kolikátého je. Prstem jsem ho zarazila.

„Vím kolikátého je, už jsem se koukala, kolik je hodin, na mobil.“

„Dáš si jídlo?“

„Nejdřív si dojdu do koupelny,“ řekla jsem a na slovo „dojdu“ jsem dala důraz.

„Zvládneš to?“

„Ano zvládnu, cítím se velmi dobře.“ Zvedla jsem se do sedu a potom pomalounku do stoje. Podepřela jsem si záda a vydala se do koupelny.

„Nech si otevřené dveře a kdyby něco, zavolej,“ řekl a načechrával peřiny.

Udělala jsem ranní hygienu, rozčesal si vlasy a prohlížela si bříško v zrcadle. Bylo velké, stejně, divím se, že se tam vejdou. Vycházela jsem z koupeny s úsměvem, ten mě ale přešel, když mě jedno z nich koplo.

„Auu,“ vykřikla jsem a sunula se k podlaze. Edwardovi ruce mě jen tak - tak zachytily, abych nedopadla na zem z výšky. Položil mě a mě tekly slzy.

„Emm, kde tě to bolí?“ sáhla jsem si na žebra. Když už mi srostli ty jedny, proč by mi nemohli zlomit další. Hojím se rychleji. Edwardovi ruce jemně jezdily po žebrech a zjišťovali škody. „Máš zlomená nějaká žebra. Dýchá se ti dobře?“

„Ano, dýchá. Edwarde, strašně to bolí. Prosím, udělej s tím něco,“ prosila jsem ho. Bolelo to jako čert.

„Můžu ti dát jen prášky na spaní, nic víc. Vezmu tě na rentgen,“ řekl a už mě nesl do Carlisleovy pracovny. Zrentgenoval mě a během pěti minut už jsem byla zase v posteli a zapíjela prášky na spaní. Čekají mě bezesné dva a možná i více dnů. Ztratila jsem pojem o světě.

 

Nikdo (mezitím co Emma spí):

 

Edward ví, že bude spát dlouho. Nejspíš dvakrát tak dlouho, než normálně. Ví taky, že se jí to do tří dnů zahojí, ale stejně má o ní strach. Neměl jí pouštět samotnou. Sedí v pokoji v křesle a čte si, už po několikáté tu samou větu: Její pomněnkové oči a zářivý úsměv bych za nic nevyměnil.

Zbytek rodiny jede domů po dlouhé příjezdové cestě lesem a Edward ví, že Carlisle nebude rád za ty prášky. Alice, ta šílí radostí, že všechno půjde hladce, jen netuší, že nastane malinká změna, kterou uvidí při hodině dějepisu. Všichni jsou šťastní, protože nevědí, co se doma stalo. Neví to ani Alice, protože je roztržitá a nevnímá.

Vjeli do garáže a vešli do domu. Edward sedící teď na schodech a v obličeji bolest. Všichni se zděsí, ale je to jen maličkost. Mohlo to všechno dopadnout mnohem hůř.

„Emma má zlomená další tři žebra. Dal jsem jí prášek a teď spí. Jdu na lov. Alice můžeš tam být s ní? Prosím,“ řekl jen Edward a Alice mu v myšlenkách řekla „Ano“. Edward běžel daleko a lovil, co ho bouchlo do nosu. Emma spala, Alice s Jasperem byli s Emmou a ostatní dělali to, co by dělali každý jiný den.

Čas plynul a Edward se vrátil do pokoje a ležel u ní. Spala a uzdravovala se. Její bříško rostlo a den porodu se blížil.

 

Edward:

 

Emma spala čtvrtý den. Celá rodina byla pryč a já čekal, až se probudí. Najednou se zavrtěla a otevřela oči.

„Lásko, jak se cítíš?“

„Dobře, mám hlad,“ odpověděla a já jí podával kelímek. Měla v očích ospalky a rozcuchané vlasy. „Pomůžeš mi do koupelny?“ zeptala se mě a sedla si. Už jí to moc nešlo. Měla velké bříško, do kterého se vešli dva špunti. Pomohl jsem jí vstát a došel s ní do koupelny. Když jsme šli zpět ve dveřích se zastavila.

„Edwarde, máme problém,“ oznámila mi a já na ní vykulil oči.

„Co?“ to bylo jediné, co jsem ze sebe dostal.

„Praskla mi voda,“ oznámila mi zcela v klidu a já stál jako opařený.

Autor: SweetgirlBella15 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Lidé jsou paličatí a stejně tak i já. Miluji tě! - 19. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře