Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lásky jedný zlatovlásky 4. část

28.01.2010 (16:15) • xMisulkax • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 880×

4. část

V minulé kapitolce: Když jsem poprvé otevřela oči, vše bylo tak jiné a přitom stejné. Viděla jsem věci, které jsem lidskýma očima neviděla. Slyšela jsem věci, které jsem lidskýma ušima neslyšela. Nade mnou se tyčily 2 nádherné osoby. Alice a Jasper. To Alice mě přeměnila v upíra pomocí svého jedu. Vysvětlila mi vše potřebné a za nějaký čas jsme se vydali hledat určitou rodinu upírů. Jsou to vegetariáni jako my. Když jsme došli k jejich domu, vyšel z něho úplný anděl!

Rose:

Jakmile vyšel z toho neuvěřitelného domu, ten „člověk“ zatočila se se mnou země a mé mrtvé a studené srdce poskočilo. Byl to bezpochyby ten nejkrásnější upír na světě. Nikdo nemohl být krásnější! Bylo to tak zvláštní. Tohle jsem nikdy nezažila. Už asi chápu, co znamená láska na první pohled. Jeho obličej, jeho tělo. Vše bylo tak dokonalé, až to bralo dech, který jsem teď nepotřebovala. Asi po jedné vteřině, kdy jsem na něho koukala, jak na… nemám pro to slov…Jeho krása se slovy vyjádřit nedá. Po té jedné vteřině, na nás začal ten anděl zlostně cenit zuby a vrčet. Neznal nás, nevěděl proč přicházíme a myslím, že s mnoha upíry se zde v tomto malém městečku nesetkal. Ale jakmile začal ten anděl vrčet, vyšla z domu další nesmírně krásná postava. Takový andělíček.

Uklidnil toho anděla a promluvil: „Emmette! Uklidni se!“ Pak poohlédl na nás a spustil: „Co vás přivádí? Sem do Forks?“ Takže můj anděl se jmenuje Emmett! Chvíli jsem přemýšlela, no přemýšlela jsem asi jednu šedesátinu sekundy, nad tím, proč jsme vlastně tu a co jim vůbec řekneme. Ale Alice se o to postarala. Okamžitě spustila a když ona začne, je těžké ji zastavit. Je to ode mě hloupé ale moc jsem ji pozornost nevěnovala. Jediný bod, který byl nyní v mém okruhu pozornosti, byl Emmett. Všimla jsem si, že si mě prohlížel se stejným zájmem jako já jeho. Jaká je ale pravděpodobnost, že „člověk“ jako já, najde svého vysněného prince? Po dnešku, myslím, že vysoká.

Alice

Když vyšel ten upír z domu, změnila se Rosaliina budoucnost. Najednou byl v té budoucnosti i on. Je pravda, že Rosalie se na něho dívala jak když slepec vidí poprvé slunce, nebo jak když hluchý uslyší tu nejkrásnější melodii. Přesně tak na něj koukala. Ale z jeho útrob se ozvalo zavrčení… Nebylo ani tak nenávistné jako spíše varovné. Nevěděl co jsme zač a je to celkem pochopitelná reakce. Ve stejný moment vyšel z toho krásného domu jiný upír. Vysoký, blonďatý ale s tak laskavýma očima, které se těžce hledají. Uklidnil toho hromotluka a pak se otočil k nám s omluvným výrazem a promluvil: „Co vás přivádí? Sem do Forks? A prosím omluvte Emmetta. Nemyslí to špatně, jen občas no… moc nemyslí. Nejdřív jedná a pak možná přemýšlí.“

Okamžitě jsem jim vysvětlila naši situaci a oni pozorně poslouchali. Nakonec vážným hlasem řekl: „A nechcete se raději posadit uvnitř domu?“ Bylo vidět, že tahle komunikace venku, mu nebyla příjemná. Proto nás zavedl do vnitřních prostor domu… Dům to byl vcelku velice krásný, vše bylo perfektně sladěné, každý drobný detail. Vše mělo své místo, vše bylo perfektně uklizené. To by chlap nikdy nezvládl. Proto tu musí být i žena. Než by jste řekli švec odněkud z vrchního patra se objevila drobná, avšak krásná (jak jinak u upírů) žena. Po nějaké době vysvětlování všech příběhů, představování a všeho se postavil ten vysoký upír – jmenuje se Carlisle a ta žena je Esmé.

A řekli nám : „Tak si běžte vybrat pokoje děti“ Za celou dobu Jasper mlčel. Snad se to zpraví a bude vše jak má být…

Emmett:

Páni… Nikdy jsem nevěřil, že se zamiluju ale tohle bylo silnější než já. Ta upíří kočka je nejkrásnější bytost, kterou jsem kdy viděl. Jmenuje se Rosalie a je dokonalá. Nemyslím to jako dokonalá, ona je prostě dokonalá s velkým D! Ale byl to šok, vidět to krásné stvoření vedle těch upírů. Ten týpek, Jasper, mi trochu nahání strach. Nikdy jsem neviděl nikoho, kdo by měl tolik jizev. Brrrr… Ale co se stalo pak, to jsem netušil…