Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska ze mě udělala děvku 5

13.07.2010 (19:30) • Naomi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3164×

Ten týden uběhl jako voda a dneska se konala ta oslava. Ani nevím, kdo všechno přijel. Emmett se mě snažil povzbudit, protože jsem se bála, že něco při vystoupení zkazím, přece jen jsem mimo půl roku.

„Miláčku, ty jsi dobrá a určitě se ti to povede,“ podporoval mě Emm a já mu za to byla vděčná.

„Miláčku, zopakuj mi prosím, jak bude dnešek vypadat,“ poprosila jsem.

„Já půjdu do sálu a ty s tou svojí partou přijdete postupně na molo, kde se každá postaví ke své tyči. Písnička trvá pět minut. Ke konci písničky přejdeš ke mně a já si tě přitáhnu k sobě a odvedu k trůnům,“ dokončil dnešní zahájení a já ho za to políbila.

„V těch šatech opravdu vypadáš nádherně, lásko,“ pochválil mě snad po sté.

„Taky jsi je vybíral ty, drahý.“ Ano, Emmett mě včera večer požádal o ruku.

„Ano, má snoubenko a budoucí ženo.“ V tom do dveří vtrhla, Jane.

„Jdeme na to.“ Emmett mě naposledy políbil a odešel do sálu. Jane, měla stejné šaty jako já, ale v zelené barvě, vlastně celá naše parta máme stejně střižené šaty, ale v jiných barvách.

„Můžeme?“ otočila jsem se na kamarádky, které přikývly.

„Jdeme na to.“ S tím jsme vykročily k oponě, za kterou čekalo pódium.

Jen, co jsme vyšly, tak se na nás pověsily pohledy všech v sále. Naše show začala a já si ji pořádně užívala. Tolik mi to chybělo, ale nelituju toho, že jsem tohle vyměnila za Emma. Jeho prostě miluju.

Když to celé skončilo a já byla opět v obřím náručí svého snoubence, byla jsem šťastná. Teď nastal čas pro Ara a jeho oznámení.

„Drazí hosté, je mi velkým potěšením, že vám mohu oznámit skvělou zprávu. Má nejoblíbenější ďáblice se bude vdávat. Mým darem bude to, že ji přijmu za adoptivní dceru. Představuji vám svojí budoucí dceru Isabellu Swan a jejího snoubence Emmetta Cullena.“ Já byla ohromena z daru, co mi dal, Aro. Já teda budu v královské rodině. Emmett mě naštěstí vedl k Arovi.

„Dále vám také mohu oznámit, že naši drazí snoubenci očekávají potomka.“ Všechny oči se na mě a Emmetta přišpendlily, ale mě to bylo jedno. Byla jsem šťastná a podle výrazu byl šťastný i Emmett.

Po tomhle menším vyrušení se rozjela zábava a já s Emmettem jsme si šli zatancovat. V půlce písničky však Emm ztuhl.

„Miláčku, co se děje?“ zeptala jsem se ho starostlivě. Neodpověděl mi však on, ale hlas za mými zády.

„Emmette?“ Teď jsem ztuhla i já. Emmett se však stačil probrat a přivinul si mě do náručí.

„Carlisle, Esmé, rád vás vidím.“ Já jen otupěle zírala na ty, které jsem před tak dlouhou dobou považovala za skoro rodiče.

„Isabello, hodně ses změnila,“ začala Esmé.

„Ty vůbec, Esmé.“ Bylo mi divně. Jak se k ní mám chovat? Ona přece za Edwardův odchod nemůže.

„Nechceme rušit,“ vložil se do toho Carlisle.

„Vy nerušíte nikdy. Byli jste jako moji druzí rodiče. Moc jste mi chyběla.“ Vrhla jsem se jim okolo krku a oni oba mé obětí oplatili.

„Ach, holčičko, tolik jsi nám chyběla,“ vzlykla Esmé, která si mě přivlastnila.

„Pojďte do většího klidu,“ navrhla jsem a vedla je do mého a Emmettova pokoje. Emmett šel s námi a byl šťastný, protože se mi svěřil, že mu rodina moc chybí.

Edward:

Do Voltareny, jsem přijel s Rosalií jako doprovodem, protože jsem byl zrovna v Deneali, když přišla pozvánka a stejně bych neměl s kým jít.

Na tom večírku jsme potkali i zbytek rodiny, teda kromě Emmetta a já si uvědomil, jak mi rodina chybí.

Po chvíli začala hrát hudba a všichni se otočili k pódiu, kde se začaly objevovat dívky v okázalých šatech. Já však vysel pohledem na jediné a to té první, té v modrých šatech. Byla to totiž má Bella, kterou jsem opustil. Ne to není možné, tohle jsou přece ďáblice, děvky, co dávají svojí krev a i své tělo upírům, mnoha upírům.

Píseň dohrála a ta dívka, která mi připomínala Bellu, šla k nějakému muži, proboha, vždyť je to Emmett. Šli k trůnům, kde po chvilce povstal, Aro a začal se svým proslovem.

„Drazí hosté, je mi velkým potěšením, že vám mohu oznámit skvělou zprávu. Má nejoblíbenější ďáblice se bude vdávat. Mým darem bude to, že ji přijmu za adoptivní dceru. Představuji vám svojí budoucí dceru Isabellu Swan a jejího snoubence Emmetta Cullena.“ Já jen zíral. Není to shoda jmen, opravdu je to má Bella. Ne, není už moje, ale Emmettova.  Aro mě však vytrhl z mého rozjímání a pokračoval.

„Dále vám také mohu oznámit, že naši drazí snoubenci očekávají potomka.“ To bylo na mě moc. Omluvil jsem se Rose, že jdu ven a utíkal do nejbližšího lesa.

Moje Bella čeká Emmettovo dítě. Jo, sice jsem chtěl, aby měla rodinu, ale ne s mým bratrem. Já chtěl, aby žila s lidmi a místo toho je z ní ďáblice. Jak dlouho tady vlastně je? Kolik měla upírů? Jak dlouho je s Emmettem?

Tyhle otázky mě ubíjejí, ale já si za to vlastně můžu sám. To já ji opustil, a ne ona mě. Proč si s ní však Emmett začínal, když znal pravý důvod mého odchodu od Belly. Řekl to i Belle?

„Proč!!!“ Cítil jsem se tak prázdný, ale něco mi říkalo, že mě čeká i něco dobrého. Co to však bylo? To mi ukáže čas.

Předhozí - Shrnutí - Následující

Autor: Naomi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska ze mě udělala děvku 5: