Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska ze mě udělala děvku 1

07.02.2010 (11:00) • Naomi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 12982×

Půl roku je od doby, co odešel on i jeho rodina. Mě to trhá srdce, a proto jsem poslední půlrok častěji v lese nežli doma a to se mi stalo osudným. Byl to přesně půl roku od jeho odchodu a já šla zase do lesa. Došla jsem přesně na místo, kde mě opustil a najednou jsem ucítila, jak mi něco prorazilo kůži na krční tepně.

Najednou to přestalo a já věděla, že má začít přeměna. Věděla jsem, že to byl upír. Čekala jsem a čekala, ale nic nepřicházelo. Běžela jsem tedy do domu a při tom si všimla, že jsem rychlejší a možná i rychlejší nežli upír, ale nemám to s čím porovnat. Viděla jsem i ostřeji a při jednom neopatrném kroku jsem zjistila, že jsem i silnější. Chytla jsem se stromu a ten se zlomil. Doma jsem šla hned do koupelny.

V zrcadle se objevil neznámý obličej. Byl podobný tomu mému, ale všechny nedokonalosti se ztratily a ani zbytek těla nebyl opomenut. Na zádech se mi rýsovalo nádherné tetování. Nevím, co se to venku stalo, ale něco určitě.

Nevím, jak bych to vysvětlila tátovi i zbytku školy a tak jsem se rozhodlo odjet. Pojedu do matčinýho domu ve  Phoneixu, který je skoro celý rok prázdný, teda až na léto.

O týden později:

Ve Phoneixu jsem si dosti rychle zvykla, ale v nocích se mi stále zdá o nějakých dívkách, které mají též na zádech různé druhy kytek. Nevím, co to má znamenat, ale to mi bylo jedno, teda až do dneška.

V noci mě probudil zvonek a já šla otevřít. Stálo tam pět nádherných postav a mezi nimi jsem poznávala i jednoho, kterého jsem viděla na obraze u Cullenových. Ten promluvil první.

„Ahoj, Isabello. Já jsem, Aro Voltury a tohle jsou mí ochránci.“ Byl upřímný a já neměla důvod, proč mu nevěřit. Pozvala jsem je tedy dovnitř a Aro mi prozradil, co se to ze mě stalo.

Na konci rozhovoru jsem věděla, že patřím k unikátnímu druhu nazývající se ďáblice. Každá má dar a já osobně vládnu ohněm, prý stačí akorát cvičit. Dále mi prozradil, že nejsem závislá na krvi, ale na sexu. Jde tomu odolat a já k tomu mám sklony, ale nejde to potlačit navždy. Též nestárnu a v mnohém se podobám upírům až na to, že se netřpytím a mohu mít děti, ale jen s tím koho opravdu miluji. Nakonec mi nabídl, že se mohu přidat k jeho ďáblicím, které jsou velice uznávané a nemají za klienty jenom lidi, ale i upíry. Já jsem přijala a tím začala svoji další kapitolu života.

O několik hodin později v Paříži:

Co mi řekli, tak jsme v Paříži, kde má Aro s bratry onen harém. Ano, tak jej nazývají, Volterenský harém. Nejsme však jejich otrokyněmi, ale něco jako schovankami a mým poučníkem je právě Aro. Podle Jane, která je sice upírem, ale v onom harému pracuje jako barmanka, mi řekla, že je čest mít za poručníka zrovna Ara. Je prý nejsilnějším.  S Jane jsme si hned padly do oka a skamarádily jsme se a tak budu mít osobní pokoj s ní.  Už v letadle mě převlíkli do něčeho, co by si stará Bella nikdy nevzala. Moje oblečení se skládalo z bílého korzetu, tmavé minisukně, bílých vysokých kozaček a černého bolerka. Vypadala jsem dosti sexy.

„Tohle je jeden s tvých miláčků,“ ukázal, Aro na rudé Ferrari, které stálo zaparkované před letištěm.

„Jedno?“ Nechápala jsem, co tím myslel.

„Jako druhý máš motorku, též rudou.“ Jak věděli, že je teď rudá mou nejoblíbenější barvou? No, nebudu to řešit. Popadnu klíčky od Ferrari, rychle nasednu a jedu za mou novou rodinou i novým životem.

Za chvíli jsem uviděla něco, co mě málem způsobilo infarkt. Říkali snad něco o zámku? To on je totiž mým novým domovem. To bude asi zajímavý. Já se svým orientačním smyslem zabloudím.

Zabrzdila jsem na parkovišti, kde čekalo asi dvacet dívek. Všechny nadpozemsky krásné, ale hlavně v okázalém oblečení. Vystoupila jsem tedy a už vedle mě stála Jane.

„Holky, tohle je Bella,“ ukázala na mě.

„Bello, tohle je tvoje nová rodina.“ Holky se nahrnuly a začaly se představovat.

„Gabriela,“ přiskočila první z té hromady. Vysoká blondýna s modrýma očima. Připomínala mi ty blondýnky z vtipů.

Tak to pokračovala, až jsem se dostala do mého pokoje, který je i Jane. Docela jsme si padly do oka.

„Tak, jak se ti tu líbí, Bell?“ Už dávno mi přirostla k srdci a možná stejně jako Alice. Au, to bolelo.

„Je to tu bezva, ale chtěla bych něco províst se svými vlasy.“ Chtěla jsem totiž tu starou Bellu zahodit, pohřbít. Teda to, co z ní zbylo. On mě dost poničil a já už nejsem schopna to napravit. Musím začít od začátku a díky okolnostem mohu.

„Jo, vím. Pojď a rovnou si něco vem na převlečení. Uspořádali jsme ti uvítací večírek.“ Připomínala mi Alici, ale byla taková, že se s ní dalo dohodnout.

„Já nic nemám,“ zasténala jsem, když jsem se tím probrala.

„Tak něco koupíme.“ Rychle jsme tedy vystřelily a já se rozhodla, že Jane se stane mou nejlepší přítelkyní.

V obchoďáku, kam mě Jane navedla, jsme koupily dost nových věcí a mezi nimi i šaty na večírek. Ani jeden kousek by však ta stará Bella na sebe nevzala. Bylo to moc sexy a odkrývalo to více, než zahalovalo. Skákly jsme i ke kadeřnici a já dodělala tu přeměnu.

„Hotovo,“ řekla kadeřnice po hodině a odkryla zrcadlo. V zrcadle byl obličej nové a nespoutané Belly.

„Děkuju.“ Zaplatila jsem a i s Jane jsme se vydaly domů. Ano, můj nový domov. Forks bylo moje nejhezčí období, protože jsem tam poznala lásku, ale to období skončilo.

„Jane, budu moct navštívit rodiče?“ To mě zajímalo nejvíce.

„Ano, ale nesmíš jim říct pravdu. Jinak je musíme přeměnit.“ Alespoň, že je mohu vidět, ale kdo ví, co bude. Dneska se celý můj život změnil. Nejsem již slušná a naivní, ale nespoutaná rebelka.

Shrnutí - Následující

Autor: Naomi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska ze mě udělala děvku 1: