Který Cullen probudil Bellu? Co se bude dít?
28.10.2011 (07:30) • Kika57 • FanFiction na pokračování • komentováno 22× • zobrazeno 4054×
„Slečno! Jsem doktor Cullen, slyšíte mě?“
Pomalu jsem otevřela oči. Přede mnou stál luxusní blonďatý doktor. Kolik mu může být? Třicet? Koukal se mi přímo do očí a mnohem hlasitěji řekl:
„Slyšíte mě?“
„Ne asi, když mi ječíte do ucha!“ nevydržela jsem to. Vypadal mile, ale co… „Kde jsem?“
„Jmenuji se Carlisle Cullen. Jsem doktor této psychiatrické léčebny a…“
„Čeho?!“ Jak na psychiatrii? Ne… To není možné. Říkali týden a ne jeden den. Proč…
„Nemáte se čeho bát, nikdo vám neublíží… Neplačte, Bello.“
„Isabello!“
Bolest spalovala mé tělo. Jsem sama… Zbyla mi jen ona, jenže kdy ji uvidím? Kdy ji za mnou pustí? Smí sem vůbec návštěvy? Co když ne? Nevydržím to bez ní!
„Isa-“
„Nechte mě být! Slyšíte?!“ vyjela jsem na něj. Nechápu, na co si to hraje. Na supermana? Ne! Tak ať se laskavě neplete do mého života!
„Za-za chvilku jsem zpět.“ Zněl vyděšeně? To se lekl jedné holky? A to dělá doktora na psychiatrii? Není se co divit, dnes diplom dostává každý druhý a za co? Že se naučí nějakou přísahu z paměti.
Rozhlédla jsem se kolem sebe. Vypadalo to tu jako obyčejná ordinace, až na pár drobností. Typické mříže na oknech a na všech šuplících, skříňkách byly zámky. Nebylo tu stopy po něčem, čím bych si mohla ublížit. Dokonce i rohy stolů měly bezpečnostní kryty! Podívala jsem se na své ruce, které byly mokré od slz. S nechutí jsem se položila na lehátko, kolena jsem si přitáhla k bradě a silně si je objala rukama. Bílá… Jak dlouho se budu koukat na odporně bílé stěny? Dostanu se z tohoto vězení někdy? A jak bych vlastně mohla, když jsem tu zavřená neprávem? Nemám žádný problém, psychickou poruchu, kvůli které bych tu měla být zavřená.
Kde jsou vlastně moji rodiče? Odvezli mě sem a odjeli zpět domů? Už nejsme ta šťastná rodinka, co vše zvládne. Teď jsem černá ovce rodiny. Ovce, kterou odvezli na porážku, protože už není výstavní zboží.
Cvak.
Ne! Ať jdou pryč! Nechci nikoho vidět, nechci, aby se mi někdo pletl do života. Proč nikdo nechápe, že je mi fajn?
„Bello…“ zašeptala má matka.
„Vypadni! Nechci s tebou mluvit, Renée!“ Za sebou jsem uslyšela několikero zalapání po dechu.
„Co si to dovoluješ ke své matce!“ To by nebyl Charlie, aby se jí nezastal.
„Charlie, uklidněte se.“ Ten hlas neznám. Kdo to je? Není to ani ten doktor… Carlisle.
„Není to má matka,“ řekla jsem o něco klidněji. „Zavrhli jste mě, já jsem zavrhla vás. Nechte mě být.“
Slyšela jsem, jak si někdo za mými zády začal o mně šeptat. To je ohleduplnost. Nemám ráda pomluvy, ale bez nich to nejde. I mně občas ujely, ale nikdy jsem nemluvila o dotyčné osobě před ní.
„Pojďte, Isabello, ukážeme vám váš nový pokoj,“ promluvil na mě neznámý hlas.
„Ne! Já už jeden pokoj mám!“
„Nezhoršujte si to…“
„Nezhoršujte… Jsem zavřená na psychiatrii a nevím, kdy opět uvidím svou nejlepší kamarádku. Přišla jsem o ostatní kamarády a rodinu. Co může horší?“
„Chápu, že…“
„Nic nechápete! Nevíte o mně nic, tak se mi nepleťte do života!“
„Jestli se neuklidníte, tak vám budeme muset pomoct.“
„Fakt? To mi jako něco píchnete? Hups! Já se bojím!“ Byla jsem ráda, že ironie v mém hlase byla dost poznat.
„Ano.“ Krátká, ale jasná odpověď. Co když to myslí vážně? Co když mě zdrogují, aby mě dostali tam, kam chtějí? To nesmí… „Budete spolupracovat?“
„Ne!“ Nemůžu… Nebudu mu věřit.
„Sama jste rozhodla. Carlisle?“
„Jsi si jistý, Edwarde?“ zeptal se ho doktor. „Jak myslíš.“
Ledová ruka mi silně stiskla rameno a snažila se mě položit na záda. Bránila jsem se. Snažila jsem se mu vykroutit a křičela jsem o pomoc, ale jediné, co jsem slyšela, byli doktorovi prosby o uklidnění a mámin pláč.
„Au!“ vykřikla jsem, když se jehla dostala přes kůži ruky. Cítila jsem, jak se látka z injekce dostávala do mého těla, a já se přestala bránit. Smysly mi začínaly vypovídat službu. Celé mé tělo bylo mnohonásobně těžší, zvuky v místnosti začaly splývat a místnost byla rozmazanější a rozmazanější. Nechtěla jsem usnout, usnadnit jim to a přenést mě kdoví kam, jenže to nešlo. Už znovu mě přemáhala temnota…
„Hej! Ahoj! Já jsem Dave a ty? Páni… Musíš být slušný případ, když tě Carlisle uspal. A jak tě sem dotáhli! To se…“ Zmateně jsem se koukala na kluka přede mnou. Sledovala jsem, jak se jeho rty stále dokola pohybovaly. Po pár větách jsem přestala vnímat slova a pouze jsem vnímala melodii.
„Vnímáš? Ty jsi asi vážně ztracený případ!“ začal se smát z plných plic. Otočil se ke mně zády a přešel k další posteli v místnosti. Skočil na ní, dal si ruce za záda a koukal do stropu. „Něco bych si dal…“ Sledovala jsem, jak si jazykem přejel po rtech.
„Myslím, že tady by nám to neprošlo,“ mrkl na mě. Opět se jeho smích rozezněl pokojem a já se k němu přidala. Aspoň, že bydlím s někým, s kým se dá mluvit. Že by to tu nebylo zas tak strašný? Možná to tu zvládnu…
Jak jste si asi všimli, tak jsem neuvedla odkaz na Sharken... Tato povídka už není spoluautorská. Obě nás to mrzí, ale Sharken z osobních důvodů nemůže pokračovat. Třeba se od nás dočkáte jiné povídky, ale zatím nic neslibujeme.
Dále bych prosila o komentáře. Děkuji.
Vaše Kika57
Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Láska za mřížemi - 4. kapitola:
Už jsem ti říkala, že je tato Bella úžasná? Jestli ne, tak říkám teď. Miluji povídky s Bellou, která není tak hodná :-)
Právě jsem si oficiálně zamilovala jejího spolubydlícího! Je jednoduše DOKONALÝ! Určitě bych si s ním sedla Trochu mi připomíná mého bývalého spolubydlícího, než jsem utekla... Ale pšt! (Pro ty co nepochopili... Vtip! :D)... No... moje prsty už zase píšou nesmysly a já podle toho poznám, že je nejlepší čas ukončit komentář... I když... To jsem radši ani neměla začínet
Prostě... skvělá kapitola a hurá na další!
TO ona už ako vyvádzala... Páni moji...
A ten Dave to je čo za exota ??? Stvorený pre miesto kde je Len dúfam, že jej neublíži, néé Edward by mu to nedovolil....
A som zvedavá na Bellinu reakciu, keď uvidí Edwrda..jaj
Perfektná kapitola.
no tak tento Dave mi príde ako sympaťák...
som zvedavá ako sa to bude ďalej vyvíjať...
úžasná kapitolka...
Panebože, Kika!! To je tak úžasná poviedka! Táto kapitola sa mi páčila mimoriadne a bola super extrémna.
Síce som ti to písala na icq, ale ja zbožňujem Bellu v tvojom podaní - sarkastickú, múdru a vždy vie, čo má povedať. A Edwarda ešte viac! Kvôli tebe asi budem späť team Edward, lebo on jej v tvojom podaní robí stále napriek. Musela som sa smiať, keď ju Carlisle chytil a Edward jej to pichol do ruky. Mám rada psychicky narušených ľudí, ktorí nechcú injekciu a ešte viac mám radšej Edwarda, ktorý jej ju na just pichne!
Veľmi si ma potešila touto kapitolou a Dave sa mi veľmi pozdáva. Vyzerá to, že je výrečný a vtipný. Edward má konkurenta a veľmi sa teším na ďalšiu kapitolu. Lebo pri tých tvojich hláškach sa váľam po zemi. Ten začiatok. Ne asi, když mi ječíte do ucha. Si to úplne zabila.
Letím na ďalšiu.
úžasné trochu se divím, že je s klukem na pokoji, ale to nevadí
Krásná kapitola, ta Bellina ironie a některé hlášky mě dost zabíjí. Líbí se mi ta Bellina nespolupráce, typické příznaky. No Edward sa teda rozjel, hned jí cosi bodne do ruky. Jsem zvědavá, jak to bude zvládat. Pěkné. I když mě trochu mrzí, že už není spoluautorská, ale to přežiju, víš jak mám ráda ty spolupráce. Super kapitolka, jdu na další.
jááj toto je tak dobré! :) ja osobne som veľmi zvedavá ako sa to bude vyvíjať ;) držím palce
Je to škoda, že už s tebou nebude psát tuhle povídku i Sharken.
Ale doufám v brzké pokračování. Dost mě zajímá proč se ptal Carlisle Edwarda na to zda jí má dát injekci.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!