Koho Bella načapala?
05.12.2011 (07:15) • Kika57 • FanFiction na pokračování • komentováno 28× • zobrazeno 3858×
Sen… Teď se určitě probudím. Nebo jsem ještě pořád v bezvědomí. Ano! Teď se probudím a…
„Bello, proboha!“ uslyšela jsem doktorův zoufalý hlas. Realita.
„Ne, ne, ne…“ šeptala jsem. Jak mohl? Jak mohli? Já je brala za své nejlepší kamarády, za svou rodinu a oni, mezitím, co jsem byla mimo… Jak dlouho to spolu táhnou? Byla jsem pryč z cesty, tak proč si neužít, ne? „Ne!“ zakřičela jsem z plných plic. Tím jsem upoutala pozornost nejspíš zamilované dvojice. Oba dva se na mě překvapeně podívali. V jejich očích se vystřídalo zděšení, strach, panika a v neposlední řadě lítost. Lítost, že si nedali pozor?
„Bello?“ vyslovili mé jméno oba dva najednou. Dave… David udělal jeden krůček ke mně, ale na místě ho zarazil můj hysterický křik. Neslyšela jsem nic jiného než sebe. Neviděla jsem nic přes slanou potopu, co se mi řinula z očí, a nevnímala jsem nic než sebe a doktorovy přidržující paže. Bylo to zvláštní a fajn. Nemyslela jsem na nic, jen na to, abych to ze sebe pořádně dostala.
„Dost!“ slyšela jsem někoho, jak se mě snaží usilovně překřičet, ale já mám pořádnou výdrž a dobré hlasivky.
„Bello!“ Proč nikdo nechápe, že nebudu odpovídat?
Připadala jsem si jako tenkrát – zrazená, ponížená a sama. Vlastně k tomu můžu přidat naivní a blbá. Vždyť mi to celou dobu naznačovala. Pořád dokola vyprávěla, jak je fajn, vtipný, hezký, a že jsem si našla fajn kluka – přesně podle jejího vkusu. Ale on? Přeci když mě včera přišel navštívit, tak mi řekl, že mě miluje. Byly to pouhé výčitky svědomí? Nebo pouhá a obyčejná lež?
Pomalu jsem přestávala křičet. Místo toho jsem si, co nejlépe jsem dovedla, zacpala uši. Nechtěla jsem poslouchat ty hloupé omluvy nebo výmluvy. Chtěla jsem být sama, pryč, daleko od těch dvou, od všech.
Byla jsem až moc ponořená do svých myšlenek, proto jsem se lekla ledových rukou, které mě vyzdvihly do výše. Musel to být doktor nebo Edward. Ti dva mi nevadili. Připadalo mi, že těm jediným už můžu věřit. Ti dva se mi celou dobu snaží pomoct, nikdy mě nezklamali. Nebránila jsem se a nechala se unášet někam do neznáma.
Po chvilce se náruč vypařila. Ruce mě položily na nějakou tvrdou hnědou pohovku a nechaly mě tam. Když se mě dotýkaly, nepřipadala jsem si tak sama, ale teď?
„Bello…“ Edwardův hlas se rozezněl místností a já se opět rozvzlykala. Kdybych ho tenkrát poslechla a nechala Dava být, nic by se nestalo. Kdybych mu víc věřila a neposlouchala Vivien, neskončila bych v bezvědomí. Kdybych…
„Bello,“ zopakoval. Jeho ruka mě pohladila po vlasech a poté mě přikryl dekou.
„Mmm…“
„No tak… Vím, že to bolí, ale musíš být statečná.“
Přerušila jsem ho. „Statečná? Statečná?! Vždyť jsem už opět naletěla! Už se to stalo znovu! Můj kluk mě podvádí s mou nejlepší kamarádkou a já mám být statečná?“ nevydržela jsem. Mrzelo mě, že jsem si vylévala vztek na klukovi, který za nic nemůže, ale když on je po ruce…
„Stalo se to znovu?“
Propalovala jsem ho vražedným pohledem a svou lítost jsem vzala zpět. On mě dokázal vytočit tak, jak se to dovede málokomu. Proč se musí šťourat v těch nejbolestivějších místech v těch nejméně vhodných situacích?
„Můžeš to už konečně nechat na pokoji?!“ vztekala jsem se. Nechtěla jsem opět myslet na Mikea. Nechtěla jsem si opět připomínat tu bolest.
„Nemůžu… Uleví se ti…“ Jeho ruka uchopila tu mou a jeho oči mě propalovaly.
„Uleví… Fajn… Mike Newton, největší idiot na školy, si ukradl moje srdce. Poté se se mnou rozešel, protože jsem se s ním za ty dva týdny, co jsme spolu byli, nevyspala, našel si nějakou blondýnu. Zapomněla jsem dodat, že to celé natáčel, dal to na internet a poslal to všem mým kamarádům? Už jsi spokojený? Je to přesně to, co jsi chtěl slyšet?!“ křičela jsem. Nedokázala jsem být na něj milá.
„Já…“ začal. „Víš, já…“
Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Láska za mřížemi - 36. kapitola:
Neuverteľne som prekvapená Inak úžasná kapitola.
tušila jsem, že něco takového příjde, protože Bella začala být podezřele šťastná v jeho přítomnosti. Viv je mrcha.
Ty se nepoučíš! Vždycky to totiž ukončíš! Tak ať je tady hned další! Jinak si mě nepřej!
Jinak to byla moc pěkná kapča.
jo skvělý mohl by jí říct že jí miluje...
Skvělá kapitola jsem zvědavá co jí řekne už se těším na další
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!