Bella odešla a Edward měl další návštěvu. Koho? Dále Edwardovo uvědomění a opět krásný konec. Hezké čtení...
19.11.2011 (19:45) • Kika57 • FanFiction na pokračování • komentováno 28× • zobrazeno 3753×
Poslechla jsem ho a pomalu šla ke dveřím. Přestože mě ujišťoval, že by nemohl nikomu ublížit a že neublíží ani mně, tak jsem se nemohla zbavit strachu. Strachu o můj život. Jakmile jsem otevřela dveře, vyšla jsem z nich a třískla s nimi. Rozeběhla jsem se, jako by mi šlo o život. Neohlížela jsem se. Už jsem chtěla být na pokoji, v herně… Vždyť to je jedno. Hlavně, abych nebyla sama.
„Bello?“ zeptal se překvapeně Dave. „Děje se něco?“
„Já nevím, Dave,“ zašeptala jsem a objala ho. Nevím, jak dlouho jsme tam tak stáli a já mu smáčela tričko slzami, ale cítila jsem se strašně vyčerpaně. Mé tělo vážilo snad tunu, proto mě překvapilo, když mě jeho ruce vyzdvihly a nesly do postele.
Bylo mi jedno, že se na mě kouká, nebo co si o mně pomyslí, ale zachumlala jsem se do peřiny a otočila se ke zdi. Nejraději bych teď byla sama se svými myšlenkami. Byla jsem zmatená z toho, co mi Edward řekl. A proč mi to vlastně řekl? Jsem obyčejná lidská holka. To mi opravdu natolik věří a myslí si, že udržím jeho tajemství? Udržím ho – to určitě! Ale jak on to může vědět? Nemůže… Tak proč?!
Je upír… Co k tomu všechno patří? Síla, rychlost, zlepšené smysly a mrtvé srdce. Jak dlouho vlastně žijí? Můžou vůbec zemřít, když už mrtví jsou? Zmatek… Ten mě ovládal, než jsem upadla do říše snů.
***
Proč jsem jí to řekl? Proč jsem si něco nevymyslel? Bylo jasné, že to takhle dopadne. Ze začátku mi přišlo strašně roztomilé, když mi nevěřila. Tak moc jsem ji chtěl přesvědčit, že mám pravdu, že jsem si neuvědomil, co způsobím. Proč jsem jí to vlastně ukázal na svém srdci? Stačilo by, abych ji nadzvedl i s gaučem jednou rukou. Sice by byla vyděšená, ale byla by v domněnce, že žiji.
Tak moc mi ublížilo, když jsem v jejích očích spatřit děs. Když přede mnou utekla na opačný konec místnosti. Co když už se mnou nikdy nepromluví? Co když už mě nikdy nebude chtít vidět? Kdyby chtěla, tak by mohla dostat jiného psychiatra, ale to bych nedovolil já.
Co teď? Je opravdu chytrá, takže si myslím, že to nikomu nepoví. Jenže je tu Vivien a Dave. Ti jsou jí nejblíže. Mohli by to z ní nějak dostat. Třeba by jí nevěřili, ale kdyby ano...
„Co jsi to udělal!“ vlítl do kanceláře můj otec.
„Chci být sám, prosím…“ zašeptal jsem. Sám jsem se podivil, jak moc zničeně zním.
„To ses nejprve nemohl poradit?! Neohrožuješ tím jenom sebe, ale i nás! Tvou rodinu! Neznáš ji natolik, abys mohl posoudit, jestli to nevykecá hned za rohem!“ rozkřičel se. Lhostejně jsem se na něj koukal. Myslím, že je to poprvé, co na mě křičí. Ne… Jednou na mě zvýšil hlas, když jsem se ve třicátých letech vrátil domů a on chtěl slyšet číslo lidí, které jsem zabil.
„Nemohl.“
„Proč!“
„Miluji ji,“ dostal jsem to ze sebe. Jak dlouho? Možná to je od okamžiku, kdy jsem ji poprvé spatřil. Možná od doby, kdy jsme byli na pouti. Netuším, ale jakmile jsem to bez přemýšlení vyslovil, došlo mi to. Proč jsem se tomu citu bránil?
„Je to člověk, Edwarde. Křehký člověk, který má v sobě krev - naši potravu. Uvědomuješ si to?“ Jeho hlas zněl klidněji, ale překvapeně.
„Esmé taky byla člověk, když ses do ní zamiloval.“
„Ale to je něco jiného!“
„A v čem!“ zavrčel jsem na něj. Štvalo mě, že to, co udělám já, je chyba, ale on? On je prostě dokonalý. Vadí mi, že i když jsem šel na medicínu, abych ho potěšil, se mě snaží shodit, ukázat, že je lepší. A teď? Když se zamiluji, tak mi bude tvrdit, že je to špatné?
„Já ji přeměnil,“ zašeptal.
„Protože umírala!“
„Kdo umíral?“ ozval se hlas mezi dveřmi.
Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Láska za mřížemi - 24. kapitola:
nááádhera honem dalšíííí :D
Čítala som medzi prvými a komentujem medzi poslednými... Dúfam, že mi to odpustíš
Ja žasnem ako ty vždy dokážeš ukončiť kapitolu... Ale vždy skvelú kapitolu...
On si uvedomil, že ju miluje Ach.. to je tak.. ach...
A Carlisle bol dosť prekvapivý.... teda mňa prekvapil poriadne... Ale bol taký.. Wow... ako upír !! A hneď potom Edward povedal.. ach..
Normálne by som tu začala kričať (no dobre cez koment na teba kričať nemôžem), že chcem vedieť kto sa opýtal poslednú otázku... ale keďže to už viem.. tak..
Inak už som povedala, že táto poviedka je naprosto perfektná ?? Myslím, že ešte nie... tak ti to hovorím: Táto poviedka je naprosto perfektná!!
Teším sa na ďalšiu kapitolu.....
dobře, u jsem na to trochu líp! jenom trochu! Moc pěkná kapča, očekávám, že to je Bella. A konečně mu došlo, že ji miluje! Rychle další!!!!
tak to je velmi zajímavé, hlavně kdo je slyšel? je to moc dobrá kapitola moc se ti to daří
Ahoj, kapitola skvělá jako vždy, až na to, že je to zase napínavé. Ale už jsem si zvykla, gratuluj mi. No,ale i přes to doufám, že bude brzo další kapitola. Tak ještě jenou opravdu skvělá kapitola, tleskám. Jo, málem bych zapoměla slíbila jsem dvacet smajlíků, tak snad se trefím
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!