Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska za mřížemi - 18. kapitola

13.11.2011 (07:15) • Kika57 • FanFiction na pokračování • komentováno 28× • zobrazeno 4684×

„Víš, já…“ Odmlčel se. „Myslím, že kamarádství není ten cit, který k tobě cítím…“

„Co?!“ vyhrkla jsem překvapeně a vytrhla jsem se z jeho náruče.

„Jak to můžeš, do háje, vědět? Vždyť se skoro neznáme a ty… ty… Do háje!“ Nechápu to. Myslela jsem si, že jsme jenom kamarádi, a tak to i zůstane.

„Nevím to, ale cítím to, Bello. Nemůžu za to… Omlouvám se.“ Schoval si obličej do dlaní a vzlykl. Co mám dělat? Přeci nemůžu jen tak stát a koukat na to, jak kvůli mně můj nejlepší kamarád brečí. Ublížila jsem mu. Proč jsem nemohla nejdřív myslet a poté něco říct? Bylo by to lepší.

„Já se omlouvám, Dave,“ zašeptala jsem a udělala krok k němu. Mrzelo mě, že na má slova nereagoval. Zlobil se na mě? Promluví se mnou ještě někdy?

„Dave,“ zkusila jsem znovu a posadila se k němu na postel. Opatrně a se strachem jsem zvedla ruku a pohladila ho po vlasech. Ruce si složil do klína a pohlédl mi do očí.

„Proč?“ vzlykl. Jeho bolest se odrážela z jeho očí. Nezaslouží si takto trpět a už vůbec ne kvůli mně. Copak si toho už neprožil dost?

„Nevím, ale já… Necítím k tobě lásku -“ Přerušil mě.

„Máš mě ráda?“

„Mám, ale…“

„V čem je problém, Bello?“

„Ale není to ten cit, který ty cítíš ke mně. Beru tě jako bráchu.“

„Já to zvládnu. Zvládneme to.“

„To mě přemlouváš?“ zasmála jsem se. On je neuvěřitelný. Vždyť je hezký, vtipný a pozorný. Mohl by mít každou holku, na kterou by si jen pomyslel, a on si vybere mě? Blázen.

„Ano?“ zeptal se váhavě. Koutky úst se mu zvedly do známého úsměvu.

„Já nevím, Dave.“

„Ale já ano.“ Uchopil mou ruku do dlaní. „Zkusíme to?“

Nezmohla jsem se na nic jiného, než na přikývnutí. Co se může stát? Když se mi to bude zdát opravdu divné, tak to ukončíme a budeme opět jenom kamarádi. A když to vyjde? Bude to krásné. Budu mít báječného kluka, kterému budu moct vše říct a on mně. Vždy, když budu potřebovat, se budu moct schovat v jeho náruči. Budu se cítit jako Julie, která potkala svého Romea.

Z přemýšlení mě probraly Davovy ruce, které mě nadzvedly a posadily mě k němu na klín. Přitiskl si mě k sobě a pevně mě sevřel v objetí.

„Uvolni se… Nic ti neudělám, nemusíš se bát,“ prosil mě. Snažila jsem se ho poslechnout, ale bylo to opravdu těžké. Pořád mi v hlavě běhalo, jestli jsem neudělala chybu.

Vzpamatuj se, Bello! okřikla jsem se. Dave je fajn kluk, tak nechápu, proč váháš. Jiná by ho brala hned!

V tomto objetí jsme dlouho nezůstali. I přes Davovy protesty jsem si sedla vedle něho. Opřela jsem si o jeho rameno hlavu a on mě na oplátku objal kolem pasu. Líbilo se mi, že na mě netlačí. Že se o nic nepokouší, dává mi čas, abych si vše srovnala v hlavě.

„Povíš mi něco o sobě?“ prolomila jsem tíživé ticho. Jeho odpovědí byl ze začátku smích, ale poté se rozpovídal. Se zájmem jsem ho poslouchala, kladla mu doplňující otázky a obdivovala jeho vyprávění. Snad nikdo neumí vyprávět lépe než on.

Jakmile po opravdu dlouhé době dovyprávěl svůj život, ptal se mě on na můj. Řekla jsem mu vše, až na Mika. Nebyla jsem připravená o tom mluvit. Bála jsem se, že to bude opět nesnesitelně bolet, jako tenkrát.

„Neposlouchej ho! Jsi krásná, Bellinko,“ zašeptal mi do ucha. Lehce jsem se zachvěla a přivřela oči. Jak je možné, abych během chvilky na někoho změnila názor?

„Díky, Dave,“ uchechtla jsem se. Je to opravdu krásné, když vám toto někdo řekne, ale proč mě víc zajímá Edwardův názor, než jeho?

„Nemáš za co.“ Sklonil svůj obličej a věnoval mi malinký polibek na koutek úst.

„Myslím, že toto by stačilo!“ ozvalo se naštvaně ode dveří.

Shrnutí

Já ty napínavé konce prostě miluji! :D

Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska za mřížemi - 18. kapitola: