Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska naruby - 5. kapitola

kristen a rob

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Láska naruby - 5. kapitola5. kapitola. V téhle kapitole jsem si znovu vypůjčila situaci z knížky, ale je hodně pozměněná a bude mít za následek další dění téhle povídky. Jsem ráda že alespoň někdo napíše komentář, ale další kapitoly přidám minimálně po 10 komentářích. Tahle kapitolka není zrovna dlouhá. Přeji pěkné počtení. Sam. :)

20.04.2010 (17:30) • Samaneta • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1660×

5. kapitola

 

 

 

Když jsme přijeli domů, přivítala jsem se s Esmé a Carlislem. Esmé mě mateřsky objala a byla na mě moc pyšná. Podobně to bylo i s Carlislem. Moc mi to nesedělo. Celý den mi všichni drželi palce a podporovali mě, ne že by mi to vadilo, ale nerada jsem zastiňovala ostatní. Radši jsem byla ta tichá schovaná v koutě, ale nesměl mě nikdo naštvat.

Omluvila jsem se a vyběhla z domu. Potřebovala jsem jít na lov. Sice jsem žízeň neměla, ale bylo to takové preventivní opatření. Ulovila jsem pouze jednoho medvěda. To bude stačit. Je to jen takové doplnění zásob.

Cestou domů jsem narazila na sráz, ve k terém dole tekla řeka. Místo toho, abych ho přeskočila, sedla jsem si na jeden z kamenů na jeho okraji. Celou dobu jsem viděla jeho krásné oči. Co bych dala za to, slyšet jeho myšlenky. Určitě byly úplně jiné, než myšlenky zdejších tupců. On je jiný. Nevím, jak dlouho jsem na tom kameni seděla, ale měsíc už byl v půli cesty po noční obloze. Raději jsem se vydala domů.

Doma jsem si zalezla do svého pokoje jako všichni ostatní. Každý se věnoval své činnosti. Normálně bych asi četla, ale teď bych se na četbu nedokázala dostatečně soustředit. Pustila jsem si příjemnou hudbu a uvelebila se na své pohovce. Nechala jsem se vtáhnout do svého světa myšlenek. Přemýšlela jsem o Edwardovi a o jeho matce. Musela být krásná a laskavá…

Nevnímala jsem co se děje v okolí, takže se do mého pokoje vplížil Emmett a dal hlasitost mé hudby, která teď hrála jen potichu, na maximum. Strašně jsem se lekla a vyskočila z pohovky.

Emmett samozřejmě dostal záchvat smíchu.

„Emmette!“ zakřičela jsem na něj. „Tohle už mi nikdy nedělej.“

„Nerad tě ruším z tvého rozjímání, ale jde se do školy,“ vysypal ze sebe s doznívajícím smíchem.

Při odchodu z pokoje jsem mu dala pohlavek.

„Héj.“

„No, co?“ Teď jsem se pro změnu smála zase já.

Někdo se dole zasmál se mnou. Sešli jsme do garáže a nasedli do aut. Dneska jsem jela sama s Alicí v mém Volvu, protože mě po škole chtěla vytáhnout na nákupy. Dokud se u nás neobjevila Alice, tak jsem měla nákupy docela ráda, ale Alice je blázen. Je schopná vykoupit celý krám. Vždycky mě zavalí obrovskými kvanty oblečení a donutí mě si vše vyzkoušet. A tak je to s námi všemi. Dělá si z nás živé panenky.

Zaparkovala jsem a vydali jsme se do školy. Celý den probíhal celkem normálně. Na obědě jsem ho zahlédla u stolu s jeho přáteli. Nevím, jestli to byli teda přátelé. Akorát Mike se k němu tak choval, ale jeho myšlenky k němu, se mi zrovna nelíbily. Byla v nich jen závist a pochybnosti a Jessica by ho hned tahala do postele, kvůli jeho super postavě. Takže přátelé jen tak naoko. Občas jsme po sobě pokukovali a on se usmíval, když viděl, že se na něho taky dívám. Připadalo mi to jako taková tichá konverzace. Co bych za to dala slyšet jeho myšlenky.

Na biologii jsme vedli celkem lehkou konverzaci o škole a o dnešní laboratorní práci.

„Doufám, že dneska už mě k tomu pustíš. I když jednička zadarmo by celkem ušla,“ zasmál se.

„Tak na to teda zapomeň. Půl na půl a je to vyřešeno.“

Do třídy vešel učitel a zadal nám práce. Za ta léta, co jsem studovala, jsem to uměla, takže většinou pracoval Edward a já jenom psala a snažila jsem se pomáhat. Zabralo nám to celou hodinu. Odevzdali jsme práci a vydali se domů.

Nevím proč, ale toho kluka jsem se nemohla nabažit. Byl tak milý a skromný. Sice trochu uzavřený, ale to jsem já podle zdejší pověsti taky. A ty jeho oči…

Alice už na mě čekala v autě. Sedla jsem si za volant a nastartovala auto.

„Tak co? Jak to šlo?“ zeptala se.

„V pohodě. Už nepochybuji o tom, že to zvládnu. Alice, upřímně nechápu, proč potřebuješ zase nakupovat. V obchoďáku jsi přeci byla minulý týden.“

„Já nepotřebuju nové věci, to ty potřebuješ nové kalhoty.“

„Promiň, ale já nemůžu za to, že ty vyhazuješ kalhoty, které jsem měla sotva dvakrát na sobě.“

„Ten, koho oblékám já, nikdy nemůže mít jednu věc dvakrát na sobě,“ pomyslela si uraženě.

„Kdybys ty věci aspoň nevyhazovala, být tebou tak to dávám na charitu, nebo do bazaru a nevyhazuju to. Takové plýtvání,“ domlouvala jsem jí.

To už jsme stáli před obchodním centrem. Alice mě vytáhla z auta a tlačila mě směrem dovnitř. Vzdychla jsem si, stoupla před kabinku a nastavila ruce. Okamžitě mi do nich začala házet všelijaké kusy oblečení. A jde se zkoušet. Dvě hodiny jsem jako blbec pořád dělala to samé: svléct, obléct, ven z kabinky, póza, komentář, do kabinky, svléct a zase obléct. Pořád dokola.

Konečně mi vybrala patery kalhoty, troje šaty a několik párů bot a sobě ještě jednou tolik. Byla by opravdu schopná vykoupit celý obchod. Táhla jsem jí ke kase, abych už konečně mohla z téhle mučírny vypadnout.

Zrovna jsme stály u kasy, když na ní přišla vize. Viděla jsem ji v jejích myšlenkách. Byl v ní Edward před ochoďákem a na něj se řítilo nějaké auto.

„Pane bože,“ zašeptala jsem.

Neměly jsme absolutně žádnou šanci, se k němu dostat, protože ta vize přišla jen o několik vteřin dříve, než se to stalo. Rychle jsem se rozběhla ven z obchodu. Alice spěšně zaplatila a upalovala za mnou. Bylo tam strašně lidí, takže jsem se musela pohybovat lidskou rychlostí. Vyběhla jsem na parkoviště, akorát, když ho to auto srazilo. Ne, tyhle oči nesmí nikdy zhasnout.

Rozběhla jsem se k němu s Alicí v patách. Auto částečně narazilo do lampy a srazilo Edwarda, který šel kolem ní. Ležel tam pod autem v bezvědomí. Alice už volala záchranku a poskytovala první pomoc řidiči. Opatrně jsem ho vytáhla zpod toho auta. Ucítila jsem krev, ale v tu chvíli mi to bylo úplně jedno. Vypadalo to, jako že má zlomenou nohu a asi se uhodil pořádně do hlavy. Asi otřes mozku. Ale co bylo hlavní - dýchal a jeho srdce stále bilo. Měl veliké štěstí.

Na chvíli otevřel oči a zadíval se na mě. „Bello?“ zeptal se tichým hlasem.

„Ano. Jsem tady.“

Za chvíli upadl znovu do bezvědomí. To už k nám přijížděla sanitka.

4. kapitola - 6. kapitola

 

 

 

Takže, děkuji za komentáře. Jsem ráda, že se vám povídka líbí, ale chtělo by to více komentářů. Další kapitoly budu přidávat minimálně po deseti příspěvcích. Doufám, že vám nevadí, že si půjčuji jisté situace z knížky. Do téhle kapitoly to byl takový úvod. Odteď se bude konečně něco pořádného dít a budu se snažit zapojit spíše fantazii, než knihu.

Vaše Samaneta. :)

Autor: Samaneta (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska naruby - 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře