Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska naruby - 2. kapitola

Al

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Láska naruby - 2. kapitolaJe tu druhá kapitola. Jsem ráda za komentáře a vaše názory. V této kapitole se dočtete, co se Belle přihodilo v Denali. Prosím o koment. :)

14.04.2010 (16:45) • Samaneta • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1825×

2. kapitola

Uháněla jsem obrovskou rychlostí, dokud jsem nedorazila k Tanye. Tam už na mě překvapeně čekala celá její rodina: Kate, Irina, Eleazar, Carmen a James.

„Carlisle nám volal, že přijdeš,“ řekla Tanya.

„Bello, co se děje?“ zeptala se Kate.

„Nic. Mohla bych u vás prosím zůstat? Alespoň na chvíli. Potřebuji chvíli být mimo Forks.“

„Jistě že tu můžeš zůstat. Jsi naše rodina,“ souhlasila Tanya. Ostatní jen přikývli.

„Omluvte mě. Musím zavolat Carlislovi.“ Odešla jsem do lesa, abych měla klid. Přiběhla jsem na osamocenou mýtinu a sedla jsem si na velký kámen. Vzala telefon a vytočila Carlislovo číslo.

Po jednom zvonění to Carlisle zvedl. „Bello, jsi v pořádku?“

„Ano, jsem v pohodě.“

„Bello, nemusíš to dělat. Chceme, abys byla s námi. Vrať se prosím zpět,“ prosil Carlisle.

„Já se tam nemůžu vrátit. Nemůžu toho nevinného kluka zabít jen tak.“

„Tak se odstěhujeme všichni. Jenom se k nám vrať.“

„Carlisle, teď jsme se usadili. Všichni chtějí konečně dokončit alespoň jednu školu a ve Forks se nám líbí. Nebude to na dlouho.“

„Tak si to promysli, zůstaň pár dní v Denali a pak se k nám zase vrať. Bello, my ti věříme. Ty toho kluka nezabiješ. Jsi silná. Nesmíš dovolit, aby se naše rodina rozpadla kvůli jednomu chlapci,“ přesvědčoval mě.

„Dobře Carlisle, promyslím si to. A děkuji.“

„Nemáš zač. Jen se k nám prosím zase vrať.“

Potom jsem v sluchátku uslyšela, jak Emmett křičí: „Dej sem ten telefon!“ V telefonu zašustilo… „Bello, vrať se zpátky. Tady není nikdo normální! Prosím tě na kolenou, ségra,“ škemral.

„Emmette, uklidni se prosím. Já to zvážím. Kvůli tobě,“ zasmála jsem se.

„Jo! Dobře! Díky!“ jásal radostí a telefon ohluchnul.

Vzdychla jsem si. Jak se můžu vrátit? Dokázala bych být s Edwardem v jedné místnosti a nezabít ho? On si přece nezaslouží takový osud. Určitě má milující rodinu a taky přátelé. Nemůžu ho jen tak zbavit života.

V Denali jsem strávila celkem týden. Teď jsem seděla zase na té mýtině a přemýšlela. Celý týden mě všichni přesvědčují, že to zvládnu a jsem silná, ať se vrátím. Tak dobře. To přežiju. Musím se s tím srovnat. Zvyknout si na tu bolest a ignorovat ji. Jinak zase uvidím ten jeho zděšený výraz, který měl ve třídě. Nesmím na sebe víc upozorňovat a musím se chovat se jako člověk. V tu chvíli mě ze zamyšlení vyrušil nějaký zvuk. Zbystřila jsem a z lesa se vynořil James.

„Klid. To jsem jenom já,“ ujišťoval mě a mlčky si sednul vedle mě na kámen.

„Odcházím,“ konstatovala jsem po chvíli ticha.

„Cože tak najednou?“

„Musela jsem si vše srovnat v hlavě a promyslet si, co budu dělat.“

„Nechceš tu ještě chvíli zůstat? Budeš mi tu chybět,“ řekl prosebně a chytil mě kolem pasu. Ztuhla jsem. Co to zase ksakru dělá? Kolikrát jsem mu už řekla, že nemám zájem? Nejspíš tisíckrát, ale on se pořád chová, jako bych mu patřila.

„Jamesi, co to děláš?“ zeptala jsem se.

Co bych dělal. „Ale no tak. To tě nemůžu ani vzít kolem pasu?“

„Ne. Protože vím, co tím naznačuješ. A pust mě,“ řekla jsem hrubě. Ale on si mě přitáhnul ještě blíž. No to si snad dělá srandu.

„A co tím naznačuju? Já vím, že ty mě taky chceš.“ Naklonil se ke mně a snažil se mě políbit. To už jsem se vážně naštvala. Vlepila jsem mu takovou facku, že mu něco křuplo v krku. Vstala jsem z kamene a obrovskou silou ho kopla mezi nohy.

„Jsi si opravu jistý, že to víš?“ zeptala jsem se hrubě. Rozběhla jsem se směrem do Forks a bylo mi jedno, co jsem mu udělala a že je to přítel rodiny. Stejně už to má asi zahojené, ale doufám, že lekci dostal pořádnou. Po mně se žádnej blbeček jako je James, sápat nebude. Sice jsem se nerozloučila s Tanyou a ostatními, ale potom jim zavolám a omluvím se.

Přiběhla jsem k našemu domu a tam už ve dveřích stála celá moje rodina a Emmett se ke mně rozběhl. Objal mě silou svěráku a křičel: „Jsi zpátky. Joo!“

„Viděla jsem tě, jak se vracíš,“ usmála se Alice.

„Ehm...  Emmete? Mohl bys mě prosím už pustit? Ráda bych se přivítala i s ostatními.“ Okamžitě mě pustil a podobné objetí jsem si vysloužila i od zbytku rodiny.

„Tak dlouho jsem zase pryč nebyla. Nechte už toho,“ řekla jsem s úsměvem. Celé to vítání a radost mě přiváděly do rozpaků.

„Bello, jsem tak ráda že jsi zase zpátky. Neboj se, ty si s tím chlapcem nějak poradíš. Jsi silná holka. My všichni ti důvěřujeme,“ povzbuzovala mě Esmé.

Láskyplně jsem ji objala. „Děkuju. Vám všem.“

Po našem velkém přivítání jsem šla na lov. Musela jsem se připravit na zítřejší školní den. Ulovila jsem dva velké medvědy a ještě jsem se dorazila jelenem. Oči jsem měla téměř žluté, jak jsem byla přeplněná krví. Stejně to tu žízeň zítra neutiší, ale nebude to tak strašné.

Když jsem se vrátila z lovu, byla už temná noc. Šla jsem do svého pokoje a poslouchala jsem svou oblíbenou hudbu. Plně jsem vnímala hudbu a snažila jsem se nevnímat myšlenky mé rodiny. Zbytek noci jsem relaxovala a čekala, až slunce začne vycházet nad obzor a ohlásí nový den.

1. kapitola - 3. kapitola

Zase prosím. Pište komentáře. Ať jsou kladné, nebo záporné. Vaše názory mi pomůžou v psaní dalších kapitol. Když se vám to bude zdát blbý, klidně to sem napište. Jsem ráda za každý komentář.

 

 

Autor: Samaneta (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska naruby - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře