Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska napříč životy - 3. Kamarád

02.09.2009 (16:30) • Serrenity • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1994×

3. KAMARÁD

Zrovna jsem vcházela do dveří, směr má průzkumná výprava, když jsem zahlédla, že na příjezdové cestě zastavilo auto a vystupují z něho dvě postavy. Za chvíli jsem už jen slyšela radostný pozdrav "Ahoj Bello tak jak se máte, už jste se zabydleli?"

Byl to Jacob, kdo jiný, byl zatím jediný, koho jsem ve Forks znala, vedle něj se mým směrem rovněž usmíval jeho otec, jak mi po chvíli došlo, představil se "Ahoj Bello já jsem Billy, ty si na mě nemůžeš pamatovat, ale pamatuji si tě, jak si tady běhala v plenkách, ty jsi teda vyrostla, sluší ti to, Charlie má ale krásnou dceru, škoda že už Jacob holku má, byly byste krásná dvojka."

Po té poslední poznámce jsem ze sebe měla problém vykoktat byť jen pozdrav a cítila jsem, jak rudnu. Jacob byl opravdu pohledný a sympatický, taky strašně milý, ale už od prvního setkání jsem ho brala spíše jako bráchu, kterého jsem nikdy neměla, než objekt své budoucí lásky. Z trapného ticha mě naštěstí zachránil táta, když uslyšel Billyho, vřítil se do dveří a pokračoval za Billym, aby se mohli přivítat. Na obou bylo vidět, jak jsou šťastní, že se konečně po tak dlouhé době zase setkali, byli nejlepší kamarádi už od dětství.

Po přivítání přešli Charlie s Billym plynule do hovoru, jako kdyby odtud táta nikdy neodjel. Bylo nad slunce jasné, že to bude na dlouho, jen jsme se s Jacobem na sebe usmáli, když jsme pochopily, že jsme oba dospěli ke stejnému závěru. Jacob najednou promluvil "Kampak ses chystala Bello, když jsme zrovna přijeli, snad ne na průzkum okolí?" a poťouchle se usmál, jako kdyby tušil, že žádný táborník zrovna nebudu.

"Chtěla jsem se jen porozhlédnout tady kolem domu. Na to on už hbitě zareagoval, "Co takhle něco zajímavějšího? Vím, že ve Phoenixu zrovna lesy asi nebudou, takže i tady ten lesík, co máte za domem, bude pro tebe úplnou džunglí, ale nechtěla by ses podívat k nám do La Pusch. Starouši si stejně budou povídat až do rána, jak znám Billyho bude chtít Charliemu říct všechno, co se tady stalo, když tu nebyl. Trošku jsem se zašklebila, když se zmínil, že i ten lesík co tady máme, by byl pro mě džunglí, ale tak trochu měl asi pravdu.

Takže jsem řekla, " tak jo, proč ne, tady to můžu prozkoumat kdykoliv, kdy se mi ale naskytne šance, prohlédnout si La Push s průvodcem, takže může vyjet." Ještě jsem to oznámila tátovi, ten jen spokojeně kývl a dál pokračoval v rozhovoru s Billym.

Když jsme nasedli do Jacobova auta a rozjeli se, začala jsem se vyptávat a co je to vlastně za místo to La Push, Jacob okamžitě začal vysvětlovat: "Je to naše místo, naše území, které jsme zdědili po našich předcích, jsme potomky Quiletského kmene indiánů, patřil v této lokalitě mezi největší, ale teď je La Push rezervací, ale alespoň ho tak uchráníme před vlivem moderní doby.

Jacob byl úžasný vypravěč, vyprávěl a popisovala jak to v La Push vypadá a jak se mi tam určitě bude líbit. Netrvalo dlouho a dojeli jsme na místo. Začali jsme na pláži, bylo tam sice trochu chladněji, než jsem čekala, ale bylo to nádherné. Pláže zde byly naprosto jiné než ve Phoenixu ale naprosto úžasné, dlouho jsme se procházeli a povídali si ovšem možném, nečinilo nám to žádné problémy, jako kdybychom se znali odjakživa, okamžitě jsem si uvědomila, že kamaráda jako Jacob jsem v životě neměla.

Po procházce po pláži mi chtěl ještě Jacob ukázat jejich malou vesničku a domek, kde bydlí a také mě chtěl představit svým nejlepším přátelům, dojeli jsme k jejich domku, byl malý, ale vypadal útulně, před domkem už postávala malá partička lidí. Ještě než jsme odjeli z pláže, někam rychle volal asi, aby je svolal.

Vystoupili jsme z auta a já už se nemohla dočkat, až se s jeho kamarády seznámím, jestli budou jen z půlky jako on tak to tady budu milovat. Došli jsme k nim a Jacob začal představovat "Tohle je Sam a jeho přítelkyně Emilly, to jsou Quil, a Embry a… támhle to je moje Cassie.", ukázal na dívku, která zrovna vycházela ze dveří, byla krásná, měla jemné rysy a okamžitě se na mě usmála a najednou mě objímala.

"Moc ráda tě poznávám Bello, Jake už mi o tobě vyprávěl, doufám, že budeme kamarádky."

"Určitě." odpověděla jsem "Taky mě moc těší." Všichni byli moc milí. Posadili jsme se na verandu, Jacob rozdělal oheň v malém krbu, který tam měli a začali se bavit, bylo to úžasné, najednou jsem se cítila doma, asi na tom něco bude.

Bylo už docela pozdě, když jsem si uvědomila, že už bych se měla vrátit domů a Jacob přikývl, musel vyzvednout Billiho, ostatní to ještě seděli, když jsem se s nimi rozloučila a vydali jsme se k nám domů. Dojeli jsme k nám a jen co jsme vystoupili z auta, uslyšeli jsme radostný smích.

"To snad není možné, oni si pořád ještě povídají a smějí se, vždyť… kolik je vlastně hodin?" „Něco kolem druhé ráno.“ odpověděl, Jake. "No páni" to to uteklo. Vcházeli jsme k nám do obýváku, když se na nás tátové usmáli, to už jste tady? "Už??? Vždyť jsou dvě ráno." Na to se na sebe zmateně podívali, "to snad ani není možné, jak dlouho jsme si povídali, no asi je na čase jít, ale určitě to musíme zase brzo zopakovat" dořekl Billy. Oba jsme se s Billym i Jacobem rozloučili a zapadli do svých ložnic. Během chvilky, jsem spala jak zabitá.

Autor: Serrenity (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska napříč životy - 3. Kamarád: