Je tu další dílek... Zde se dozvíte, jak se Bella vypořádala s Jasperem. A že vše není tak, jak se zdá.
10.03.2010 (18:15) • Jana173 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5986×
8. díl - Útok
„Jaspere, nech toho prosím.“ Slyšela jsem, jak mu domlouvá Alice, která právě doběhla i s ostatními z rodiny.
„Ne nemůžu, ona mě vyrušila z lovu. Já chci ji.“ Jasper byl jako smyslů zbavený. Naháněl mi hrůzu. Nechci požít své síly, protože by mě to moc vysílilo. Najednou Jasper vyletěl.
Všechno se seběhlo tak rychle. Edward s Emmettem chytli Jaspera a odmítali ho pustit, i když se jim v rukách zmítal.
„Bello, jsi v pořádku?“ zeptala se mě Rose.
„Já jsem v pořádku, ale Jessika nemusela být. Vždyť víte, že je tu nebezpečí, mohl ji napadnout už ve třídě, to by se asi těžko vysvětlovalo.“ Byla jsem naštvaná, mohl někoho zabýt. Úplně to ve mně vřelo.
„Dobře Jaspere, chceš krev, máš ji mít.“ Ukážu mu, jak chutná moje krev. Moje krev totiž upírům nechutná, protože je smíchaná s jedem. Stejně tak, když mě kousnou, nic se mi nestane kromě toho, že mě to strašně bolí vyčerpá mě to. Našla jsem střep, který ležel kousek ode mě.
„Bello, co to děláš?“ děsil se Edward.
„Dám mu ochutnat jinou krev a pro příště si uvědomí, koho bude chtít zabít.“ Byla jsem rozzuřená a to dávalo najevo i počasí, protože se začalo blýskat a to nebylo v předpovědi. Střepem jsem si rozřízla zápěstí a počkala, až mi trochu vyteče, musela jsem jednat rychle, protože se mi to začínalo hojit. Rychle jsem přistoupila k Jasperovi a dala mu ruku k ústům, bez rozmyslu se do ní zakousl. Viděla jsem zbytek, jak se na mě zděšeně a nevěřícně koukají. Trvalo pár chvil a Jasper se pustil. Začal plivat mou krev, jen jsem se samolibě usmívala. Je mi jedno, že jsem se prozradila víc, stejně jsem to chtěla dneska nějak vyřešit.
„Bože, to je hnus,“ promluvil konečně Jasper a Edward a Emmettem ho nevěřícně pustili.
„Tak co, už si se vzpamatoval?“ zeptala jsem se ho.
„Jak? Co? Jak jsi to udělala, co jsi zač?“ začala na mě dorážet Alice.
„Nic, vám bude stačit, že já vím, že jste upíři,“ odbyla jsem ji a utíkala zpátky do školy. Ruka mě šíleně bolela, ale zvládnu to, bolest jsem vždycky překonala a teď to zvládnu taky. Nedám nic najevo.
Hodina už dávno skončila, tak jsem se vydala na oběd. Cullenovi tam už nebyli, asi odvezli Jaspera, nechtěli už riskovat. Teď jsem si to teda zavařila. Kdyby ses do toho nemotala, mohla jsi žít v klidu. Ne, dobře, že jsem to udělala, alespoň se to pohne dál. Nějak musím vyřešit tento problém. Nejsem si jistá, jestli tohle byl zrovna dobrý plán, jak se prozradit, ale už se stalo.
Po škole jsem nastoupila do auta a vyjela domů. Už z dálky jsem cítila, že u mého domu stojí upíři. Byla to celá rodina, asi se jim nelíbil můj dnešní výpad. No alespoň se to vyřeší a já už nebudu žít v takovém riziku, jestli my chtějí ublížit, budou mít nejlepší příležitost. Proti tolika upírům nemám šanci, i když mám svou moc. Můj psychický štít je dokáže omezit na nějakou dobu, ale nebudu dost silná udržet ho dlouho. Bere mi moc energie a k tomu jsem ještě nebyla na lovu. Můj život řídí osud, a jestli mám umřít…
„Tohle bude ještě sranda,“ řekla jsem si v autě jen tak pro sebe.
Autor: Jana173 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Láska hory přenáší - 8. kapitola - Útok:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!