Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska hory přenáší - 14. kapitola - Láska

26.03.2010 (19:15) • Jana173 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 6527×

14. kapitola

„Už jsi v pořádku?“ ptal se mě a při tom na mě koukal.

„Jo, už je to dobrý,“ odpověděla jsem mu.

„Tahle pláž je nádherná. Chodím sem celkem často. Jak si ji objevila ty?“ ptal se mě a při tom na mě strašně koukal. Trošku se mi nahrnula krev do tváří, takže mi musely lehce zčervenat. Edward si toho všimnul a lehce se usmál. Nenechal mě odpovědět a sám začal mluvit dál.

„Něco bych ti chtěl říct,“ začal, zvedla jsem hlavu a podívala se mu do očí.

„Víš Bello, můj dosavadní život byl jako tunel, ve které jsem bloudil bez světla, bez lásky, ale když jsem uviděl tebe, můj svět se najednou rozzářil, jako když vyjde slunce. Nikdy jsem tyto pocity neměl, žil jsem si svůj osamělý život a snažil se ignorovat narážky ostatních. Ať si počkám, až se do někoho zamiluju, budu se věnovat něčemu jinému než učení. Nechtěl jsem tomu uvěřit, ale je to tak. Teď když jsem to poznal…  Bello, já se do tebe zamiloval, hned jak jsem tě poprvé viděl ve škole. Musel jsem ti to říct, protože kdybych ti to neřekl a ty bys odešla, nikdy bych si to neodpustil. Miluji tě,“ dokončil.

Teď byla řada na mě, čekal, že mu něco řeknu, ale já nenacházela slov. Takže on cítil to samé co já. Nikdy jsem netušila, že bych si někoho našla a ještě takové anděla, jakým je Edward.

„Bello?“ promluvil Edward a tvářil se strašně nervózně. Přemýšlela jsem, jak mu řeknu, že k němu cítím to samé, ale nemohla jsem přijít na správná slova. Koukal se na mě a na tváři měl výraz, že by tady raději nebyl. Posunula jsem se tak, abych mu viděla přímo do tváře.

„Jestli jsem tě nějak zaskočil, tak na to nemusíš odpovídat a já půjdu pryč,“ snažil se mě uklidnit.

„Když jsem přišla do Forks, měla jsem v plánu žít tady bez toho, aby si mě někdo všimnul. Chtěla jsem žít život v osamění, stejně tak, jak jsem žila doposud. Pak jste se objevili vy, velká rodina, která drží při sobě a položila by za sebe život, kdyby musela. Nemohla jsem uvěřit, že zrovna upíři, mohou takhle žít. Měla jsem strach, nikdy jsem neviděla tolik upírů pohromadě. Samozřejmě, že vím, že existují Volturiovi…“ nechala jsem větu nedokončenou. Díval se na mě a vyčkával.

„Když jsem narazila do Emmetta celkem to mnou otřáslo. Věděla jsem, že vám dojde, že nejsem člověk, ale musela jste na to přijít sami. Měla jsem takový strach, že mi ublížíte, že jsem musela utéct.“ O medvědovi jsem raději pomlčela, nemusí vědět, jak jsem nepozorná.

 „Nechtěla jsem s vámi nic mít, tak jsem se snažila vás ignorovat a celkem se mi to dařilo, až do toho incidentu s Jasperem. Vřelo to ve mně, že jste dovolili, aby se něco takového vůbec stalo. Musela jsem mu dát napít, aby se vzpamatoval. Jenomže se napil víc, než jsem čekala. Za začátku jsem to nepocítila, ale když jste stáli před mým domem, dolehlo to na mě. Po tom, co jste odešli, jsem seděla několik hodin na zemi a čekala na smrt, protože jsem nebyla schopná se postavit, natož si něco ulovit. A pak už to znáš. Potom, co mi řekl Carlisle, jsem musela přemýšlet a dospěla k závěru, že mám právo na svůj život, ne život plný obviňování. Musel si vědět o mě alespoň tohle, protože co ti teď řeknu, bych ti nemohla říct bez mého příběhu. Od první chvíle jsem věděla, že k tobě cítím něco víc, než k ostatním. Důvěřovala jsem ti. Celý víkend po vašem odchodu jsem přemýšlela a uvědomila jsem si, že jsem k tobě city jenom potlačovala. Nemohla jsem si připustit, že jsem se zamilovala do upíra. Ale je to tak. Miluji tě,“ dokončila jsem svůj monolog a propalovala jsem očima písek, se kterým jsem si hrála v rukách.

Čekala jsem, až promluví, protože jsem nevěděla, jak na to bude reagovat, ale překvapil mě. Svou rukou mi zvedl bradu a tím mě přinutil podívat se mu do očí. Usmíval se na mě a já se usmála na něho.

Autor: Jana173 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska hory přenáší - 14. kapitola - Láska: